Tato keš byla založena pod číslem (
VK-12078) a patřila do série
„Dvanáct hodin“, založené pro 12. ročník geomaratonu
Valašské keškobraní 2019, pořádaného na téma
"12 = tucet".
Více se o Valašském keškobraní dozvíte na webu
vkteam.online
Tato keš patří do série „Čas", která byla založena pro 12. ročník geomaratonu Valašské keškobraní 2019.
Čas společně s dobou jsou jedny ze základních fyzikálních veličin, které se rozlišují takto:
- čas (čas jedné události) určuje okamžik události na časové ose (tj. první souřadnici časoprostoru),
- doba určuje časovou vzdálenost mezi dvěma událostmi, rozdíl mezi časy dvou událostí.
Definice času
Na povahu a smysl času existuje množství silně odlišných náhledů, a je proto obtížné nabídnout jeho nekontroverzní a jasnou definici. Důležitým pojmem je tzv. šipka času, která určuje smysl (směr) plynutí času a odpovídá směru rozpínání vesmíru. Čas se od starověku také měří, nejčastěji počítáním pravidelně se opakujících pohybů, například Slunce nebo kyvadla. Základní myšlenku tohoto měření využil Aristotelés k definici: "Čas je napočítaný pohyb ve vztahu k před a po."
Den a noc
Po dlouhá staletí vnímal člověk Slunce jako svou jedinou časomíru. Slunce dělilo jeho činnost na dobu bdění (den) a dobu spánku (noc). Postupem času se lidé naučili vzhledem k pohybu slunečního kotouče na obloze stanovit jednotlivé úseky dne a ubíhání noci pozorovali podle polohy hvězd.
Tak vznikly různé denní úseky, z nichž se kolem roku 2000 př. n. l. ustálilo babylónské dělení na 12 hodin ve dne a 12 hodin v noci. Vzhledem k tomu, že se přírodní délka dne a noci mění každý den podle sluneční ekliptiky, neměli původní babylónské (temporální) hodiny stejné časové úseky. V antickém Řecku se den dělil jen na dopoledne a odpoledne, teprve později Řekové vyvinuli členění dne na ráno, před polednem, odpoledne a podvečer, a noci na večer, půlnoc a úsvit. Přesnější určování denní doby stanovili periodicky se opakující zvyklosti: desátou hodinu dopoledne označovali staří Řekové jako dobu, kdy „náměstí se lidem plní“, poledne „kdy čas lázní nastává“ a podvečer pak jako dobu „kdy lampy se zapalují“. V antickém Římě dělili den na sedm částí a noc přizpůsobili podle délky hlídek na čtyři stejně dlouhé časové úseky.
Pro odlov stačí vyluštit následující omalovánku: