Hromada je v železničním slangu srážka vlaku, kdy dojde k vyšinutí hnacího či hnaného vozidla mimo koleje.
Věnováno kolegům a cestujícím, kteří zde před 30 lety nedobrovolně přesedli do vlaku na věčnost ...
Každý cestující, který jede vlakem po trati, která směřuje z Děčína do Prahy, projíždí malou a opuštěnou zastávkou, kde se prohání jen vítr. Jmenuje se Nové Kopisty.
Kdo vystoupí z osobáku a vydá se směrem k obci, může nabýt dojmu, že tou největší událostí, co zastávka pamatuje, je zastavení vlaku. To se plete, ale na něj se za to nezlobme, na tragickou událost, co zde proběhla, padla mlha zapomnění. Není se čemu divit. To byl podzim nepokojného a revolučního roku 1989 …
Je noc, v kalendáři se píše 9 listopad a ze stanice Kralupy nad Vltavou odjíždí zpožděná pantografická souprava Os 9622. Jejím strojvůdcem je pan Bohumil Příhoda.
Zpoždění vzniklo pro závadu na železniční výměně a celá souprava musela být proto přestavena na jinou kolej. Naštěstí frekvence v noci na trati není zas tak veliká, a tak se zpoždění daří snižovat. Vlaková četa doufá, že je to jediná nepříjemnost, která je dnes na noční směně potká.
V zastávce Nové Kopisty strojvedoucí náhle před odjezdem zjistí, že signalizace zajištění nástupních dveří svítí a že jsou tedy někde otevřené. Je podivné, že se jedná o stranu do kolejí, která nebyla v zastávce použita.
Opouští své stanoviště a prochází soupravou a kontroluje dveře, jak mu velí předpis. Přibližně v polovině soupravy se potkává s průvodčím a ten mu sděluje, že je již vše v pořádku. Strojvedoucí kývne a jde na stanoviště. Ani se nedoví, jaká to byla závada, není čas, to proberou až na konečné. V Kopistech totiž zpoždění narůstá o 6 minut.
Už je 10 listopadu a hodinky ukazují 00.04. Strojvedoucí zasedl, odbrzdil soupravu a náhle přichází zezadu strašná rána …
Do zadního konce pantografické soupravy naráží vlak Ex 372 Balt – Orient. Následky jsou strašné. Na místě umírá průvodčí pantografu, strojvedoucí Ex 372, dále průvodce lůžkového vozu i s manželkou. A cestující. Jedná se dohromady o 5 lidí, další, už poslední, umírá později v nemocnici. Zraněných je 8 vážně a 50 lehce.
V první řadě probíhá ošetřování cestujících, do vyprošťovacích prací a zprovoznění trati se zapojí i nejbližší vojenská posádka, hasiči (tehdy ještě zvaní požárníci) a různé místní organizace. Nehoda ucpe trať na 25 hodin. Teprve poté se dá jezdit alespoň jednokolejně. Krom vozů a lokomotivy jsou totiž vážně poškozeny troleje a železniční svršek.
Jen pro ilustraci, musí být odřeknuto 6 osobních a 81 nákladních vlaků, ostatní jezdí odklonem. Je zavedena náhradní autobusová doprava.
Nastává vyšetřování. Zbytky vlakové soupravy Balt – Orientu jsou odtaženy do stanice Bohušovice nad Ohří a je provedena úplná zkouška brzdy. Vše funguje.
Čeká se hlavně na to, až se podaří dostat se na stanoviště strojvedoucího, který narazil, zda se podaří zachránit registrační rychloměr s páskou a jiné věci, které se, pokud to jde, musí zachránit. To se povede. Musí to být příšerná práce, navíc musí vyprostit i tělo strojvedoucího.
Provedená pitva zjistí, že strojvedoucí byl střízlivý a v době srážky i žil. Padá teorie o srdeční příhodě. Stále se zjišťuje, zkouší i pátrá.
Nehoda však dostane v té době nečekanou publicitu. Je to velice neobvyklé, že režim něco takového přizná. Rázem se objeví fáma, že vše zinscenovala StB, aby odvrátila pozornost od začínající revoluce. Je to přitažené za vlasy, ale „dobře informovaní“ lidé to šíří dál.
Tato fáma vznikla patrně, když železničáři zjistili jméno vyšetřovatele z Federálního ministerstva dopravy. Ví se o něm, že zfalšoval před lety nehodu a nechal zmizet důkazy očišťující mrtvého.
Jak skončilo vyšetřování? Dovolím si použít článek z časopisu Železničář, jedná se o číslo z roku 2012:
„Zkušební jízdy s různými řadami hnacích vozidel za účelem nasimulování stejné situace, která nastala pár minut po půlnoci 10. listopadu, odhalily vyšetřovatelům skutečnost, která měla zásadní podíl na vzniku nehody. Zatímco s řadou 141 a 163 došlo po průjezdu stanicí k obnovení přenosu kódu zabezpečovače za čtyři, respektive devět sekund, při použití lokomotivy řady 350, která vedla Balt-Orient expres, se návěstní opakovač rozsvítil až po dlouhých 19 vteřinách. Pokud osudnou noc strojvedoucí nezaregistroval v husté mlze s dohledností 80–100 metrů návěst Výstraha a očekával obnovení kódování v obvyklém místě, což znamená v úrovni vjezdového návěstidla z opačné strany, při rychlosti 116 km/h ujel ještě více než 600 metrů, aniž by tušil, co je na následujícím návěstidle. K červenému světlu prvního oddílu zbývalo ale jen 610 metrů, do místa srážky přesně kilometr. Kdyby přenos kódu fungoval správně, měl by strojvedoucí dost času si svůj fatální omyl uvědomit a začít brzdit. „Všichni jsme věděli, že tyhle mašiny velice špatně kódují na frekvenci 75 hertzů. Opakovaně jsem do knihy oprav tuto anomálii psal a správkárna vždy odepisovala: „Nie sú náhradné dielce,“ popisuje tehdejší stav údržby v Bratislavě Zdeněk Michl, strojvedoucí, který na konci 80. let také usedal na stanoviště těchto lokomotiv.“
Vezměte si schválně do ruky hodinky a koukejte, jak dlouho těch 19 vteřin vlastně trvá …
Je ale stále jiná doba a podle toho to vypadá. Oficiálně: Při vyšetřování bylo zjištěno, že zabezpečovací zařízení pracovalo v době nehody bez problémů a taktéž brzdy expresu byly v pořádku. Příčinou nehody byla určena nepozornost strojvedoucího mezinárodního expresu …
Materiální škody přesáhly 10 milionů Kč a 80 tisíc rublů. Lokomotiva 350.009-7 a šest rychlíkových vagónů bylo zcela zničeno a elektrická jednotka poškozena.
Uběhlo hodně času a případ patrně nebude nikdy znovu vyšetřován. Zbyly jen spisy, fotky. Ani pomníček obětem zde není …
Jak na keš? Z listingu zjistěte přesné datum nehody - stala se dne AB.AA.ACDC. Finálka se nachází na souřadnicích N 5B 2C.442 E BA4 BC.ADA
Při odlovu není naprosto třeba lézt do kolejí, ale když budete logovat, možná pojede vlak bezpečně nad Vaší hlavou. Finálka úmyslně není umístěna přímo v Kopistech. V místě jejího uložení je víc klidu na odlov a navíc i souvisí s příběhem.