Slyšeli jste o tom, že až vymřou včely, lidstvo je přežije o čtyři roky?
Měl to prohlásit Einstein, který se tímto podle všeho ale nikdy nezabýval.
Pokud však včely zajímají vás, přijďte si o nich něco poslechnout
a dokonce se i podívat na jejich život.
Informace o eventu
Kdy: pondělí 20.5.2019
od 17:30 do 18:00 - povídání o včelách na úvodních souřadnicích a čas pro zalogování
od 18:00 za příhodného počasí pěší přesun k úlům.
Kde: pod kopcem na začátku cesty vedoucí na Čubernici, pod bývalým motorestem
Nezapomeňte: Pokud se zúčastníte druhé části, myslete na všechny aspekty setkání se včelami.
Taky vás fascinuje svět tohoto malého hmyzu? Zajisté si něco pamatujete ještě ze školy. Ale už jste někdy nahlédli do včelího úlu? Viděli naživo trubce nebo matku? Snad se nám to na tomto eventu poštěstí.
Dvacátý květen se stal v loňském roce poprvé Světovým dnem včel. Zasloužili se o to včelaři ze Slovinska, kteří během tří let přesvědčili vlády členských států OSN o tom, že včely jsou pro život lidstva natolik významné, že si zaslouží mít vlastní svátek. Návrh byl pak přijat jednomyslně, hlasy všech 115 členských států.
Květnový termín byl vybrán proto, že na severní polokouli jsou včelstva touto dobou v plném rozpuku. Na jižní polokouli se zas blíží podzim a včelaři sklízejí plody svého snažení.
Dvacátý květen nebyl obsazený jiným svátkem a zároveň je rodným dnem (nebo spíš dnem křtu) Antona Janši (1734 – 1773), významného slovinského včelaře, kterého si sama císařovna Marie Terezie pozvala do Vídně, aby zde v nově založené včelařské škole vyučoval včelařství.
V tento den bych rád tento drobný hmyz trochu zpropagoval. Proto zkusím něco z jeho života nastudovat abych vám to zde mohl předat.
Následně jsem domluven s jedním včelařem, že bychom se pěšky přesunuli k jeho pár úlům a pokud to dovolí počasí, tak bychom nahlédli dovnitř úlu a podívali se přímo na jejich život a dílo.
Proto bych rád upozornil, že tato část eventu není vhodná pro alergiky a lidi, kteří mají ze včel panický strach. Na druhou stranu, není třeba se včel zpravidla bát, protože mají jinou práci, než někoho bezdůvodně otravovat, a pokud se po nich nebudete ohánět, nebudou mít žádný důvod. Klidně vezměte i děti.
Bohužel budu mít k dispozici jen dva klobouky se síťkou, ale myslím, že se vystřídáte, abyste viděli všichni.