Lesní zvířata
Důvodem založení této kešky byla vzpomínka na dobu, kdy jsem byla ještě hodně malá.
S tátou jsem se učila poznávat zvířata z obrázkových knížek a s mámou jsem absolvovala procházky po blízkém i vzdálenějším okolí našeho domu (jak říká máma - trasy A, B nebo třeba C). I když jsem neuměla číst, psát ani počítat (byla jsem batole), poznávala jsem zvířata z knížek, z obrázků i naživo. Než jsem se narodila, mamka vyrobila krmítko a přimontovala ho k našemu domu před okno, takže jsem uměla (a ještě umím) poznávat i ptáky.
I dnes můžu z okna u nás doma třeba u snídaně pozorovat srnce, srny se srnčaty, veverky, zajíce, rozrytou zahradu od jezevce, myškující lišky, lovící káňata, jestřáby, poštolky a večer se tu dá zahlédnout i netopýr nebo poslouchat houkání sovy. Na krmítko nám hlavně v zimě přilétají sýkorky - koňadra, modřinka, parukářka, uhelníček a babka. Častým návštěvníkem se stal i strakapoud.
Jak na keš
Před pár dny jsem si listovala v knížkách a encyklopediích o zvířatech a něčeho zajímavého jsem si všimla. Abyste získali souřadnice kešky, tak si toho budete muset všimnout také. Vybrala jsem několik zvířat, která mají něco společného. Až zjistíte, co to je, vezměte u každého zvířete přesně polovinu zjištěného a počítejte. Dostanete čísla, která pak dosadíte do vzorce a můžete vyrazit na lov.
A - křepelka polní
B - bekasína otavní
C - srnec obecný
D - los evropský
E - svišť horský
F - jezevec lesní
G - koroptev polní
H - kamzík horský
I - luňák červený
J - rys ostrovid
N 49° (A-6)(E),(D-5)(B-7)(G)
E 018° (C-8)(I),(J)(H-5)(F-3)
Pár slov k místu
Úvodní souřadnice vás zavedou na místo zvané Zola (zde můžete krátkodobě zaparkovat), které jsem mnohokrát projela s mámou v kočárku a později i po svých, protože zrovna tudy vedla jedna z našich procházkových tras. Táta si vzpomněl, že mu kdysi vyprávěl můj děda příběh o velké vichřici, které se před šedesáti lety prohnala zrovna tímto místem.
Táta si podrobnosti dědova vyprávění už nepamatoval, ale pro tyto případy máme na telefonu buď tetu nebo babičku, obě skvělé pamětnice. A právě teta (dědova sestra) tehdy byla spolu s dědou zrovna v Zoli. Vzpomíná si, že se zatáhlo tak, že černé mraky visely asi tři metry nad zemí, přišel obrovský vítr, který v pásu začal lámat stromy v části Zole jako sirky. Děda s tetou se před padajícími kmeny schovali do kamenného propustku pod hlavní cestou, kde čekali, až se větrná smršť přežene. Vítr se utišil, ale spustil se takový liják, že voda v propustku začala rychle stoupat a děda s tetou museli utéct i odtud.
Jako zajímavost jsme zjistili, že tatáž větrná smršť tehdy poškodila i střechu kaple Sedmibolestné Panny Marie a několik domů na Myslíku v Palkovicích.
Potok Kněhyně
Soutok Kněhyně a Kněhyňky
Když jsem vybírala místo pro finálku, našla jsem nedaleko úvodních souřadnic dvě místa, která se mi moc líbila, ale nedokázala jsem se ani pro jedno z nich rozhodnout. Mému rozhodování pomohla až náhoda. Na jednom z míst se vyhřívala krásná Lacerta agilis a rázem bylo jasno, kde keš bude.
Rozhodla to ona
Ať vás to baví, přeje tým joko913.
Za zodpovědné provedení betatestu patří náš dík Krkymu.