Naučná stezka zdraví Třeboň – Hradeček
Rád bych vás pozval na příjemnou, necelé čtyři kilometry dlouhou procházku naučnou stezkou zdraví Třeboň - Hrádeček. Stezka se nachází v těsné blízkosti Třeboně a prochází typickou Třeboňskou krajinou. Začátek i konec celé 3,6 kilometrů dlouhé stezky je nedaleko Masarykova náměstí u parkoviště hned za Hradeckou bránou. Tato stezka byla v roce 2008 obnovena a oproti původní stezce, která byla tvořena pouze nářadím (to bylo nahrazeno novými cvičebními prvky z akátového dřeva), byla nová stezka doplněna o 14 naučných panelů zabývajících se domácími dřevinami – stromy.
První část cesty vede podél Zlaté stoky kolem pivovaru Regent. U starého Schwarzenberského seníku opustíme Zlatou stoku a dáme se vlevo Šustovou (březovou) alejí napříč Mokrými lukami. Dojdeme na Hradeček a z něj se po Nové cestě, která vede podél Černé stoky, železniční trati a podél zahrádek, vrátíme do Třeboně.
A jak na keš?
Své geovozidlo můžete zanechat hned u startu na placeném parkovišti (1. půlhodinka zdarma, další hodina za 20 korun). Odtud tedy vyrazíme na okruh 14 stagí hezky od jedničky. Celá trasa zabere přibližně dvě hodinky.
Nás ale budou zajímat hlavně naučné tabule:
1. zastavení: Naučná stezka zdraví Třeboň – Hradeček (N 49°00.230 E 014°46.390)
Nacházíme se tedy u první cedule s informacemi o naučné stezce. Mimo jiné máme za zády pivovar Regent. Na infotabuli se dozvídáme i o roku jeho založení (je to jeden z nejstarších pivovarů u nás). Ciferaci letopočtu si zapište jako A.
2. zastavení: Lípa (N 49°00.185 E 14°46.419)
Na tabuli se dozvídáme o našich dvou domácích druzích lip a to tedy lípu srdčitou a lípu velkolistou. Ve světě se pak vyskytuje dalších více než B druhů lip. Kolik dalších druhů lip roste ve světě? Zapiště si jako B.
3. zastavení: Olše (N 49°00.105 E 14°46.458)
Další zastavení nás seznámí s tímto druhem stromu. Mimo jiné se dozvídáme o největší olši lepkavé u nás a to o Beranovské olši. Ta má obvod kmene C centimetrů. Obvod kmene tedy zapište jako C.
4. zastavení: Jasan (N 49°00.030 E 014°46.444)
Zde se seznámíme podrobněji s jasany. Mimo toho, že jasan patří do čeledi olivovníkovitých, se dozvídáme, že v mírných a subtropických oblastech severní polokoule roste asi D druhů jasanu. Jako D si tedy zapište počet těchto druhů.
5. zastavení: Bříza (N 48°59.940 E 014°46.577)
Jak už název napovídá, seznámíme se s břízou. Kolik druhů břízy roste u nás v České republice? Zapište jako E.
6. zastavení: Vrba (N 48°59.769 E 014°47.011)
Zde nás čeká asi nejhezčí výhled a to na rybníček. Z cedule opět zjistíme, kolik domácích druhů vrb roste v České republice a zapíšeme jak F.(Dočasně doplňuji indicii kvůli poškozené tabuli F = 21)
7. zastavení: Dub (N 48°59.780 E 014°47.091)
Jaké jiné zastavení by mohlo býti u Čertova dubu. Zjistěte a ciferujte obvod největšího dubu u nás, tedy Žižkova dubu. Ciferaci obvodu největšího dubu si zapište jako G.
8. zastavení: Buk (N 48°59.808 E 014°47.140)
Další zastavení nás seznámí s bukem. Najděte v textu největší buk na Třeboňsku – tedy u Staňkova a ciferujte obvod kmene. Ciferaci si zapište jako H.
9. zastavení: Javor (N 48°59.825 E 014°47.162)
Kromě toho, že se u nás setkáme se třemi druhy javoru, nás cedule seznamuje s tím, že ve světě je tento rod zastoupen přibližbě I druhy. Kolik druhů javoru roste přibližně ve světě si tedy zapíšeme jako I.
10. zartavení: Habr (N 48°59.983 E 014°47.316)
Další cedule nám prozrazuje, že habr u nás roste pouze jako jeden druh. Na rozdíl od toho se na Zemi nachází přibližně J druhů habru. Počet druhů habru rostoucích na Zemi si tedy zapíšeme jako J.
11. zastavení: Smrk (N 49°00.054 E 014°47.380)
To, že je smrk nejrozšířenější strom u nás, nám ani cedule prozrazovat nemusí. Zato nám ale poví, že na celém světě najdeme K druhů smrku. Opět si tedy zapíšeme počet druhů smrku na celém světě jako K.
12. zastavení: Borovice (N 49°00.339 E 014°47.048)
Zde je cedule nejspíše díky sluníčku dosti vyšusovaná. Ale stejně se na ní ve spodní části dozvídáme o zajímavém druhu borovice a tím je borovice blatka. Jak už název napovídá, roste převážně na blatech. Zjišťujeme také že jehlice této borovice jsou 3 – L centimetrů dlouhé. Jako L si tedy zapište maximální délku jehlice borovice blatky.(Dočasně doplňuji indicii kvůli poškozené tabuli L = 8)
13. zastavení: Topol (N 49°00.389 E 014°46.996)
O topolu se dozvídáme mimo jiné i to, že je to rychle rostoucí dřevina, čehož se snažili lesníci v M. letech využít. V jakých letech se tedy snažili lesníci využít rychle rostoucích topolů si zapíšeme jako M.(Dočasně doplňuji indicii kvůli poškozené tabuli M = 60)
14. zastavení: Jedle (N 49°00.399 E 014°46.983)
No a jsme na konci a hnedle u jedle. Zjistíme kolik druhů zahrnuje rod jedle a zapíšeme si jako N.
Dobrý, tak všechno mám, ale kde je teda ta keš?
N 49° 00. (A + B + C + D + E + F + G + H + I + J + K + L + M + N) - 869
E 014°46. (A + B + C + D + E + F + G + H + I + J + K + L + M + N) - 526
Doufám,že se vám procházka bude líbit stejně jako se líbila mě.
Příjemný odlov přeje
