Martian Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Nedávno si pár cacherů postesklo, že na Ústecku nevznikají žádné nové keše. Jednu jsme tedy připravili a díky ní vás seznámíme s naší oblíbenou knihou.
Jsem v hajzlu. Tak zní můj kvalifikovaný názor. V hajzlu. Výprava, na které jsem měl prožít nejskvělejší dva měsíce svého života, se po šesti dnech změnila ve zlý sen. Ani nevím, kdo si tenhle deník přečte. Myslím, že nakonec ho někdo najde. Třeba za sto let. Pro úplnost… šestého solu jsem nezahynul. Zbytek posádky si to určitě myslel, což jim nemůžu mít za zlé. Snad za mě celá Země držela den smutku a moje stránka na Wikipedii teď praví: „Mark Watney je jediným člověkem, který zemřel na Marsu.“ A pravděpodobně to tak dopadne. Protože tady umřu. Jenomže ne šestého solu, jak si všichni myslí.
Ano, tou oblíbenou knihou je geniálně napsaný Marťan od amerického autora Andyho Weira. Zveme vás do HABu za astronautem Markem Watneym, abyste společně s ním mohli řešit otázky života a smrti.
Problém A:
Nejdůležitější součástí předběžných dodávek byl přirozeně MAV. Mars ascent vehicle, Marsovský vzletový modul, který nás měl z povrchu dopravit zpět na kosmickou loď na orbitu. S využitím patřičných chemických reakcí v marsovské atmosféře lze z každého litru vodíku, který na Mars dopravíte, vyrobit třináct kilogramů paliva. Jenom to jde pomalu. Naplnění nádrže trvá čtyřiadvacet měsíců. Proto modul vyslali tak dlouho před naším příletem. Dokážete si představit, jak jsem byl zklamaný, když jsem zjistil, že MAV zmizel.
Začneme něčím jednoduchým na rozehřátí: Kolik kubíků vodíku na Mars museli poslat, pokud nádrž pojme 26 tun paliva? Výsledek = A
Problém B:
Probudil mě kyslíkový poplach ve skafandru. Vytrvalé otravné pípání mě vytrhlo z hluboké, absolutní touhy prostě natáhnout bačkory. Anténa měla dost energie, aby prorazila skafandr a můj bok, ale zastavila ji pánev. Takže ve skafandru (a taky ve mně) zela jenom jedna díra, kterou brzy zalepila má ztuhlá krev. Skafandr odváděl skvělou práci, jenže zanedlouho se vyčerpaly pohlcovače CO2. Skafandr tento problém odhalil a přešel do nouzového režimu: Plnil se čistým kyslíkem. Teď mi hrozila otrava kyslíkem, protože jeho nadměrné množství může popálit nervovou soustavu, plíce a oči. Bizarní smrt pro někoho s netěsnícím skafandrem. Zkontroloval jsem displej na ruce a zjistil, že jsem na čtyřiaosmdesáti procentech kyslíku. Pro srovnání, pozemská atmosféra ho obsahuje kolem .......
Kolikrát víc kyslíku měl Mark ve skafandru, než je běžná hodnota na Zemi? Získáte číslo B.
Problém C:
Našel jsem velký kontejner, nalil do něj trochu vody a přidal svoje exkrementy. Čím hůř to smrdí, tím lepší věci se dějí. Bakterie v akci! Až sem dostanu marsovskou půdu, můžu ji smíchat s exkrementy a rozhodit. Navrch nasypu pozemskou hlínu, ve které žijí desítky druhů bakterií, které jsou nezbytné pro růst rostlin. Rozšíří se a budou se množit… Za normálních okolností to není ideální postup pěstování, protože se tak šíří nemoci: Jak asi tušíte, výkaly obsahují patogeny, jimiž se lidé můžou nakazit. Ale pro mě to není problém. V téhle směsi jsou jenom patogeny, které už mám. Během týdne bude marsovská půda připravená, pak přinesu zvenčí další mrtvou půdu, „nakazím“ ji a získám dvojnásobek toho, s čím jsem začal. Po dalším týdnu množství zase zdvojnásobím. A tak pořád dál. Celou dobu samozřejmě budu přidávat nové hnojivo. Moje zadnice se na přežití podílí stejně jako můj mozek.
Kolik kilogramů půdy měl Mark v kontejneru předminulý týden, má-li tam dnes 248 kg (nově přidané „hnojivo“ neber v potaz) = C
Problém D:
Propočty ukazují, že jsem se před vyhladověním nezachránil. Co se týče kalorií, vsadil bych nejspíš na brambory. Problém spočívá v tom, že jich nedokážu vypěstovat dost. Brambory mi vydrží na 76 dní. Rostou neustále, a proto během těch 76 dní vypěstuju brambory na dalších patnáct dní. Další výpočty jsou už celkem zbytečné. Dohromady získám asi devadesát dní navíc. Takže začnu hladovět solu 490 místo solu 400. Potřebuju vytvořit kalorie. To je rozhodující pro projekt „Mark Watney nezemře“, na kterém teď pracuju. Kalorií potřebuju tolik, abych přežil 1227 solů, než dorazí Ares 4. Sol je o 39 minut delší než den, takže to dělá ................
Dělá to celkem D dnů (zaokrouhlete).
Problém E:
Na Marsu není moc vody. Na pólech leží led, jenomže to je příliš daleko. Jestli chci vodu, musím si ji vyrobit. Naštěstí znám recept: Vezmi vodík. Přidej kyslík. Spaluj. V MDV (Mars decent vehicle, marsovský přistávací modul) mám stovky litrů nevyužitého hydrazinu. Každá molekula hydrazinu obsahuje čtyři atomy vodíku. A proto se dá z každého litru hydrazinu získat dost vodíku na dva litry vody. Jenže hydrazin je nebezpečný. Jestliže se dopustím nějaké chyby, na místě, kde stával Hab, zůstane jenom „Památeční kráter Marka Watneyho“.
Do prvotní reakce vstupuje 5 molekul hydrazinu. Vyčísli rovnici. Kolik molekul vodíku dostaneme? 5N2H4 → ....N2 + ....H2
Problém F
Myslím, že se dostávám před bouři. Kdybych býval na žádnou bouři nenarazil, směřoval bych rovnou ke svému cíli. To teď nejde. Když teď jedu na jih, abych se jí vyhnul, značně mi klesla rychlost. Sice za sol urazím devadesát kilometrů jako vždycky, ale ke kráteru Schiaparelli se přiblížím jen o 28 kilometrů, protože Pythagoras je svině. O kolik stupňů se Mark kvůli bouři vychyluje od plánovaného kurzu? Zaokrouhlete na celé číslo a vydělte třemi.
Výsledná čísla dosaďte do vzorce.
Zaměření v oblasti nemusí být stoprocentní, držte se hintu.
Přístup je po cestách, jen posledních pár metrů je v zajímavějším terénu.
Kousek od keše je přímo z cesty moc pěkný výhled.
N (C-E-A)°(C/2+A•B).(D/B)
E (E+B)°((F+3)/3).(E/2)(A∙F-B)
Additional Hints
(Decrypt)
Arwilšší i bxbyí, ir fcáer qbyr.