Svět
Rozloha: 215 ha
Vznik: Rybník z let 1571–73, je dílem Jakuba Krčína z Jelčan
Historie rybníka Svět je svázána s městem samotným. Do Třeboně přichází roku 1570 Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan s představou postavit rozlehlý rybník, sahající až k městským branám. Když přednesl rožmberskému panstvu svůj velkolepý projekt, většina měšťanů byla proti stavbě. Krčína však podpořil sám Vilém z Rožmberka - a bylo rozhodnuto. Společně s Krčínem rybník zakládal třeboňský hejtman Jan Černý z Vinoře.
Rybník se stavěl v letech 1571 – 73. Byly zatopeny rozsáhlé plochy, močály u Spolského rybníka, pole, louky. Pod vodou zmizelo i Svinenské předměstí, kaple sv. Alžběty, augustiniánský špitál. Rybník byl původně spojen s rybníkem Opatovickým a zatopil rybník Církvičný, měl celkovou rozlohu 360 ha. Při jeho stavbě bylo také zatopeno Svinenské předměstí se špitálem a kaplí.
Krčín byl za tuto stavbu již v průběhu stavby poměrně hodně kritizován, a proto rybník dostal jméno Nevděk. Tehdy byl svou velkou vodní plochou 380 ha hrozbou pro město Třeboň - to se ukázalo po povodni v roce 1611. Poté Krčín přistoupil ke stavbě Spolského rybníka a byl oddělen Opatovický rybník a vznikl rybník Svět.
Samotný Svět byl ve své historii protržen jednou, a to při povodni roku 1890. Katastrofa začala, když při prokopání hráze rybníka Výskok došlo k nekontrolovanému vzedmutí hladiny Spolského potoka, který zničil hráz Spolského rybníka a povodňová vlna šla na Svět. Rybník se naplnil vodou o dva metry nad normální hladinu. Hráz by zřejmě vydržela, ale naproti Svinenské a Novohradské bráně byla poškozována jedoucími formany. V tomto místě se protrhla, voda zničila most k Novohradské bráně i se sochou Sv. Jana Nepomuckého stojící na východní straně původně gotického mostu.Nepoškozen zůstal jen velký kamenný kříž proti soše na západní straně mostu, stojící na jeho pilíři a skrze příkop a zámecký park prošla mohutná vlna vody do Rožmberka, kde se teprve zastavila. Socha byla nalezena a znovu postavena, most však byl nahrazen sypaným náspem.
Současný objem nádrže činí 3325 tisíc m3. V novodobé historii - při povodni v roce 2002 - dokázal zadržet 10 – 11 miliónů m3 vody. Tato povodeň opět přopomněla Krčínovu genialitu.Všechny rybníky, které postavil nebo na kterých se podílel tento nápor vody vydržely. Také jako poděkování mu Město Třeboň v červenci 2004 odhalilo na hrázi sochu v nadživotní velikosti.Na konci východní hráze byl po této povodni vybudován bezpečnostní přeliv pro odvedení velkých vod mimo město na Mokré louky. Délka hráze je dvakrát lomená o délce cca 1,5 km s 300 letými duby. Rybníkem prochází 49. rovnoběžka. V blízkosti hráze je i pomník významného rybníkáře Jiřího Šusty.
Rybník Svět je významnou technickou památkou. Základním stavebním prvkem tohoto vodohospodářského díla je mohutná hráz. Hráz lemuje severní a východní stranu rybníka a tyto strany svírají spolu téměř pravý úhel. Celková délka hráze je 1525 m, hráz je místy v základně široká až 60 m. Základová rýha hráze je vyplněná nepropustnou zhutnělou zeminou, neboť podloží hráze je rašelinné povahy. Hráz je nasypána z místních materiálů. Minimální šířka hráze v koruně je 6 metrů, maximální 13 m. Niveleta (nadmořská výška) hráze je vyrovnaná na úrovni necelých 439 m. n. m. Výška hráze je nejvyšší u základu hlavní výpusti, kde dosahuje 11,4 m.
Hlavní výpust (vazba) rybníka na začátku severní hráze byla postavena podle projektu ing. Jindřicha Šimana v letech 1929 – 1930, a to v místě původní výpusti, protože nebylo žádoucí měnit odtokový systém, výhodný nejen z rybářského, ale i vodohospodářského hlediska. Základ výpusti tvoří dřevěné rošty uložené na pilotech a doplněné kamennou rovnaninou. K vypouštění vody slouží dvě litinové trouby, opatřené betonovým pláštěm. Hrazeny jsou dvěma kruhovými litinovými lopatkami. Pohyb lopatek je mechanický, a proto je životnost této výpusti téměř neomezená. Součástí výpusti jsou i drážky provizorního hrazení a dvě česlové stěny proti unikání ryb. Před touto výpustí je také loviště a kádiště.
Vedlejší (jalová) výpust je umístěna v polovině východní části hráze. Slouží k vypouštění velkých vod do Zlaté stoky. Postavena byla ke konci 19. století po velké povodni z roku 1890. Její konstrukce je kamenná a tvoří ji lícované kvádrové zdivo. Jedná se o dvě šikmé (skloněné) lopaty zhotovené podle návrhu schwarzenberského stavitele Spiesse, které uzavírají původní dřevěné trouby. Výpust je zaústěna do potrubí, odtud voda odtéká krátkým náhonem do Zlaté stoky.
Proti přístavišti výletních lodí u města je původní ostrov, na kterém je stále funkční středověká studna vyhloubená pro místní pivovar, založený v roce 1379. (V době vzniku studny ještě rybník neexistoval.)
Po části hráze rybníka vede místní komunikace a navazuje zde areál rybářských sádek. Hráz je téměř po celé své délce osázena krásnými vzrostlými duby a spolu s přiléhajícím zámeckým parkem tvoří přirozený celek, který přechází do lesoparku podél jižního okraje rybníka. V parku stojí významná stavební památka z 19. století, Schwarzenberská hrobka.
V současnosti o jeho stav pečuje společnost Rybářství Třeboň a.s.
Zdroj: https://www.trebonskykapr.cz/rybnik-svet
5.5.2023
Větší úprava keše :
Původní konstrukce byla vymudlena. Proto jsem zvolila jiný styl keše, úprava atributů, změna velikosti a posun vlastní keše.