KRAVAŘE

Poprvé byly Kravaře písemně doloženy v roce 1224. Kravaře jsou jedním z center Hlučínského Slezska, území se specifickou minulostí, které si uchovává charakteristické nářečí, kroje i zvyky. Leží východně od Opavy a západně od Hlučína v údolní nivě řeky Opavy, nejpřitažlivějším turistickým cílem je zdejší zámek, barokní klenot Slezska. Dominantou města viditelnou z několika desítek kilometrů je mohutný novogotický kostel sv. Bartoloměje s bílou renesanční věží, která vznikla na počátku 16. století.

V barokním zámku si prohlédnete stálé expozice, které mapují zámecký život Eichendorffů a také historii města a život obyčejných lidí na Hlučínsku. Za vidění stojí zámecká kaple sv. Michaela archanděla; jako jedinou ji nepoškodil požár roku 1937, který zničil stropy s rokokovými freskami i vnitřní vybavení s bohatou výzdobou.

V roce 1742 prohrála rakouská císařovna Marie Terezie válku o Slezsko, a tudíž i o Kravaře a Kouty, které byly spolu s celým Hlučínskem postoupeny Prusku. Dvořisko, které leží už "za vodou" (Hlučínsko má přirozenou historickou hranici v řece Opavě), zůstalo Rakousku. Zpět k tehdejšímu Československu bylo území Hlučínska připojeno až roku 1920. Po dobu nacistické okupace se stalo opět součástí německé říše. Milníkem v novodobých kravařských dějinách je rok 1960, kdy se po připojení sousedních obcí Kouty a Dvořisko staly Kravaře městem.

A teď k samotné kešuli…

na úvodních souřadnicích keš samozřejmě nehledej, najdeš zde staronovou budovu mlýna a vodníka, který vypráví příběh…

Příběh vodníka

Před několika staletími jsem se měl moc dobře, mlýn fungoval, mlýnské kolo se točilo, dušičky jsem sbíral… Měl jsem jich už 100… Avšak pak se začali měnit majitelé mlýna, kolo se postupně přestalo točit, až zmizelo úplně… Mlýn chátral, střecha spadla a já jsem začal mít strach o zbytek svých cenností. Abych o ně nepřišel, musel jsem je schovat na tajném místě. Potom jsem si sednul na břeh strouhy a od té doby čekám a čekám. A z toho čekání jsem za 100 let úplně zrezivěl. Nejsem nebezpečný, sedím na břehu a mlčky vítám lidičky při procházce přes potůček Mlýnská strouha (s náhonem a novým mlýnským kolem) do rozlehlého zámeckého parku. Schoval jsem si jen malý poklad, který budeš hledat.

Úvodní souřadnice (u vodníka): N 49°55′43.3″ E 18°00′06.3″
Stojíš-li čelem ke zdi budovy - mlýna, po levé ruce máš vodníka s mlýnským kolem, spočítej všechny cihly, které se na přední zdi nacházejí pouze ve vodorovné řadě a rozdělují kameny od omítky. Jejich počet je písmeno A.
Sečti všechny číslovky obsažené pouze v textu Příběh vodníka a dostaneš písmeno B.

SOUŘADNICE FINÁLKY:
N 49°55′ X.3″ E 18°00′ Y.3″
Vzorec pro výpočet finálky je:
X = (B : 5) + 1
Y = (A : 5) – 6