OKRAŠLOVACÍ SPOLEK VE FRÝDKU Mystery Cache
OKRAŠLOVACÍ SPOLEK VE FRÝDKU
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
OKRAŠLOVACÍ SPOLEK VE FRÝDKU
Ve Frýdku existoval ještě před první republikou německý okrašlovací spolek, jehož členové se scházeli v hotelu Silesia, úzce spolupracoval s městskou samosprávou.
Z prostředků spolku byl vybudován např. parčík císaře Františka Josefa (cca 1898), vysázení aleje na Nádražní ulici (1900) a dbal o celkovou výzdobu města. Později spolek investoval peníze do výstavby Lesního zámečku u tzv. Krásné vyhlídky v nedalekém městském lese (o přesném místu se vedou spory).
Stav města se zřejmě od roku 1914, kdy o něj přestal pečovat výše zmíněný německý spolek Verschőnerungsverein (sdružení podporující aktivity venkovkého chatrakteru), velmi zhoršil. Skupina nadšenců zřejmě pochopila, že ke zlepšení situace ve městě jen kritika nestačí, a proto se rozhodla založit nový spolek. Ustavující valná hromada Okrašlovacího spolku ve Frýdku se konala 25. 2. 1934 v zasedací síni Městského úřadu ve Frýdku. Duší tohoto podniku se stal odborný učitel Vladimír Škuta - člen přípravného výboru. Ten si vyžádal stanovy od Okrašlovacího spolku v Místku, upravil je a nechal schválit Zemským úřadem v Brně, což se stalo 5.2.1934. Aby byla účast na valné hromadě co nejhojnější, nechal natisknout 350 pozvánek, které zaslal majitelům domů a navíc provedl i tiskovou propagaci ve Frýdecko Místeckém kraji.
Náplní valné hromady bylo schválení stanov, přijímání členstva, volba výboru a seznámení se s úkolem spolku: „okrašlovati a zvelebovati Frýdek a jeho okolí, buditi všude smysl pro přírodu a lásku ke všemu krásnému, podporovati pěstování květin dětmi i dospělými, chrániti přírodu, chrániti významnou domácí květenu, jakož i geologické a krajinské zvláštnosti, činiti opatření proti znesváření města i Nových Dvorů, chrániti lidové umění, pečovati o zlepšení komunikace, veřejného zdravotnictví, čistoty, starati se o to, by návštěva města hosty a cizinci byla podporována a aby pobyt ve městě byl zpříjemněn.“
Prostředky na všechnu tuto náročnou činnost, jak vyplývá ze stanov spolku pro okrašlování a ochranu domoviny (nezkrácený název spolku), měly plynout z členských příspěvků, darů a veškerých zákonem přípustných podniků, které by mohly spolku jakkoli posloužit.
Například z pořádání schůzí a přednášek týkajících se náplně spolku, vydávání pohlednic, a různých agitačních tiskopisů, pořádání zábav, divadelních představení, koncertů a jiných akcí.
Razítko - logo spolku
Řádným členem spolku se mohl stát každý, kdo se rozhodl podporovat spolek v jeho činnosti a plnit spolkové stanovy a kdo zaplatil roční příspěvek nejméně 5,- Kč, zakládající člen potom alespoň 200,- Kč.
Podle spisu adresovaného Okresnímu úřadu ve Frýdku bylo 14 členů zakládajících a 60 přispívajících. Hned v následujících letech však počet členů výrazně vzrostl. Ve spise z 1.4.1937 Okrašlovací spolek udává 230 členů. V souladu se stanovami byl také na ustavující valné hromadě zvolen devítičlenný výbor, který na výborové schůzi konané 12.3.1934 v kavárně Radhošť zvolil tyto funkcionáře: předsedu – odborného učitele ve Frýdku Vladimíra Škutu, místopředsedu – ředitele živnostenských škol ve Frýdku Jana Kuzníka, jednatele - městského tajemníka ve Frýdku Dominika Gurňáka aj.
Na výborové schůzi 12.3.1934 si představitelé spolku vytýčili konkrétní úkoly. První z nich byl projekt úpravy před tkalcovskou školou. Z dalších úspěšně splněných úkolů je třeba jmenovat úpravu prostranství u pomníku pana prezidenta, dále u domu právovárečného měšťanstva, úpravu okolí nádraží a postavení reklamního plotu. Veřejné odevzdání třešňové aleje a stromořadí na Černé cestě našlo svoji odezvu i v tehdejším tisku. Tuto událost, která byla naplánována na 28. října 1934, zahájil předseda Okrašlovacího spolku ve Frýdku Vladimír Škuta. Po svém projevu odevzdal první ovocnou alej na Těšínsku „do péče a ochrany veřejné“. Přímo ze slavnosti byl poslán pozdravný telegram panu prezidentovi, podle něhož byla alej nazvána Masarykovou. Celá akce byla ukončena národní hymnou a procházkou touto alejí.
Odevzdání třešňové aleje na Černé cestě veřejnosti
Z dalších úspěšných a také nákladných akcí musíme jmenovat:
úpravu okolí Novákova domu, která stála 5784,50 Kč, úpravu prostranství u Římských lázní v hodnotě 6500,- Kč, zvelebení okolí Mariánského kostela. Jednalo se o přestěhování prodejních stánků z Mariánské ulice na Lískoveckou a Pražmovou a celkovou regulaci Mariánské ulice. Tento krásný kout Frýdku je dodnes navštěvován poutníky ze širokého okolí a je tedy jakousi vizitkou města. Další akcí bylo zřízení botanické zahrady umístěné v sadech Svobody, kde bude přístupná veřejnosti „a chráněná od případných škůdců, ježto v tomto sadě bývají stále lidé“. O něco později na zahradě Bezručových měšťanských škol bylo zřízeno krásné alpinium a vodní tůň.
Nelze opomenout také pořadatelskou činnost. Spolek byl koncem září roku 1935 (a později ještě v roce 1939) iniciátorem ovocnické výstavy konané ve výstavním paviloně v sadech Svobody. V knize zápisů ze schůzí se dočteme, že měla velký „morální i finanční úspěch a že ji navštívilo asi 3000 osob“. V průběhu těchto výstavních dnů si návštěvníci zvykli na večerní koncerty, proto se Okrašlovací spolek (po místeckém vzoru) pustil i do organizování koncertů, které se měly konat od května do září vždy každý druhý týden v pátek.
Pozvánka na vojenský koncert
Na těchto koncertech byla ochotna vystupovat vojenská hudba nebo Hasičská hudba Karlova huť za poplatek 250 Kč. Aby na tyto koncerty nemusel spolek doplácet, žádal o podporu jednak u Městské rady ve Frýdku, aby jednotlivé koncerty dotovala částkou 30 Kč, jednak organizoval předprodej vstupenek s cílem zajištění koncertů. Dlužno říci, že o ně nebyl velký zájem, z 10 plánovaných se zrealizovalo pouze 7. Proto Okrašlovací spolek ve Frýdku nasměroval svoji činnost poněkud jiným směrem.
Roku 1937 (nato ještě jednou roku 1939) vypsal soutěž o nejkrásnější fotografii města a okolí. Později předseda spolku požádal ministerstvo pošt a telegrafů o povolení, aby vítězná fotografie mohla zdobit přední stranu korespondenčního lístku. Nezůstalo pouze u fotografické soutěže, obyvatelstvo města bylo také vyzváno k soutěži o nejkrásnější výzdobu oken.
Kromě výše uvedených viditelných akcí vykonal Okrašlovací spolek ve Frýdku obrovské množství té méně viditelné, „mravenčí“ práce. Jednalo se například o neustálé odstraňování nevkusných plakátovacích tabulí ve městě, doporučování úpravy soukromých pozemků a zahrad, zajišťování lavic, provádění pravidelného postřiku ovocných stromů, zřízení dětského hřiště a postupnou úpravu sadů Komenského podle projektu architekta Waltra.
Toto velmi plodné období trvalo do vypuknutí války. Na sklonku roku 1939 nastalo mnoho změn. Předseda spolku Vladimír Škuta byl 1. září 1939 odveden gestapem do vězení a téměř po celou dobu války nemohl vykonávat funkci předsedy. V té době jej zastupoval místopředseda spolku Ing. Zdeněk Pittermann, vládní rada a ředitel Státních lesů ve Frýdku.
S prodlužováním války se postupně nedostávalo mužů jako pracovních sil a byl také nedostatek osazovacího materiálu. To bylo také důvodem, proč činnost spolku nemohla být vyvíjena v takové síle jako před válkou, a navíc politická situace u nás byla taková, že spolek upustil od schůzování. Poslední valná hromada spolku se proto konala 5. 6 1941.
Se založenýma rukama však členové spolku neseděli. Ve spolupráci s komisí pro zvelebení města, která byla na obci ustavena v roce 1942 pročistili například sad Komenského, upravili svah k domu právovárečného měšťanstva, zrušili některé staré chodníky, obnovili trávníky, upravili svah pod kostelem sv. Jošta, rozšířili alpinium v tehdejším sadu Horsta Wessela a v neposlední řadě prováděli přípravné práce na úpravě prostranství před nádražím.
Okrašlovací spolek ve Frýdku se také zavázal, že v roce 1944 všechny významnější památky vyfotí a kopie zašle úřadu v Brně.
Ze zápisu valné hromady konané 4. února 1944 vyplynulo, že řady Okrašlovacího spolku v průběhu války navždy opustilo 19 členů. 39 členů německé národnosti odmítlo platit příspěvky, proto byli vyškrtnuti ze seznamu členů, odstěhovalo se 23 lidí, takže z celkového počtu 239 členů před válkou, jich zůstalo pouze 130. Okrašlovací spolek ve Frýdku se dosti těžkopádně vzpamatovával ze všech těchto válečných událostí.
Tiskopis členského průkazu
Opětovně zvolený předseda spolku Vladimír Škuta se snažil vyburcovat členy k nové práci a činnosti na schůzi konané dne 12. 4. 1946, ale jak se jim podařilo vytyčený program plnit, to se už nedovíme, protože tímto dnem záznamy v Knize zápisů ze schůzí končí. Pouze z korespondence s Okresním národním výborem vyplývá, že až do roku 1950 se konaly valné hromady.
V tomtéž roce vyšel výnos ministerstva vnitra, který nařizoval provést revizi spolků s cílem „zjednodušit spolkové poměry likvidací spolků, které buď buržoazním charakterem nebo nesprávným ideovým podkladem svého účelu roztřišťují spolkový život a jsou brzdou na cestě k socialismu“.
Přestože zpráva z revize oznamuje, že „postoj spolku a jeho funkcionářů k lidově demokratické republice je bezvadný a další trvání a činnost spolku jsou odůvodněny,“ bylo Okresním národním výborem ve Frýdku-Místku navrženo přičlenění spolku k Jednotnému svazu českých zemědělcův Místku. To se projednávalo na schůzi z 10.3.1951. Přestože při dlouhé diskusi zazněly hlasy, že spolek by městu dokázal sloužit lépe jako samostatný, 9 z 12 přítomných hlasovalo pro přičlenění.
Tak byla tedy ukončena samostatná činnost Okrašlovacího spolku ve Frýdku ke škodě všech Frýdečanů a návštěvníků tohoto krásného města.
Zdroj informací: Kateřina Lepíková
Jak na keš
Finálku jistě najdeš docela snadno, například s pomocí nějaké fotomapy, postačí najít přibližné místo, kde mohl stát fotograf při focení "odevzdání třešňové aleje veřejnosti" (podle fotky v listingu), výsledek proženeš ověřovačem a hurá na finálku.
Additional Hints
(No hints available.)