Možná se ptáte: co je to zase za úvod? Pak vězte, že jsem si vypůjčil název písničky Jany Rychterové pro připomínku skutečnosti, že přes Pískovou Lhotu jsem jezdil už za svého mládí stopem do Východních Čech. Ano, přes tuto vísku vedla a doposud vede silnice, která byla značně frekventovaná - vice než dnes - spojnice Prahy a Hradce Králového. Její význam je v současnosti mnohem nižší, neboť rychleji tuto trasu zdoláte po dálnici - tedy možná a někdy - ovšem i dnes to není opuštěná silnice. Já jsem Vás proto v Piskové Lhotě zavedl na místa poněkud klidnější.
Obec Písková Lhota leží jen necelých sedm kilometrů od Nymburka, samozřejmě závisí na tom, kudy jedete. Já většinou nejezdím přímo, ale vracím se přes obec z Poděbrad nebo ze Sadské. Od doby, co jsem se z Prahy přestěhoval na důchod do Nymburka, jsem tuto trasu absolvoval nesčíslněkrát. Ba dokonce i místní kešky jsem našel, leč proč ještě nějakou jednoduchou nepřidat?

Ves Písková Lhota je písemně doložena k roku 1553. Její název vznikl od slova „lhůta“, kterou dostali noví osadníci na obydlení přiděleného území. Krajina v okolí Poděbrad poskytovala příznivé podmínky pro osídlení, což dokládají četné nálezy z mladší doby kamenné. Od této doby se ve zdejší krajině provozuje zemědělství. V polovině 10. Století se hradisko v Libici nad Cidlinou stalo významným správním centrem. Sídlil zde mocný rod Slavníkovců, jehož panství zaujímalo východní třetinu Čech. Po vyvraždění rodu Slavníkovců se stala novým centrem správy kraje Havraň. Od 13. století byla pak správa kraje přenesena do Poděbrad. Od roku 1350 patřilo poděbradské panství pánům z Kunštátu, z nichž nejvýznamnějším byl král Jiří z Poděbrad. Za jejich vlády se město a kraj značně povznesly. Byly založeny i Lhoty-Kostelní, Písková, Vrbová a Přední. Od 14. do 16. Století byla v oblasti budována rozsáhlá soustava rybníků. Od druhé poloviny 18. století byly rybníky vysoušeny a proměňovány v pastviny, louky a pole.
Od roku 1776 se začal zavádět tzv. Raabův systém (podle dvorního rady Raaba) na jezuitských a komorních pastvinách, tedy i na panství poděbradském. Docházelo k rozdělení dvorů a byly zakládány nové vsi. V první polovině 19. Století byly stavěny na území Pískové Lhoty první silnice. V roce 1815 to byla cesty z Prahy do Hradce Králové, která vedla přes Pískovou Lhotu.

---

V novodobé historii se cení návštěva prezidenta Masaryka, který při své cestě do Poděbrad 9.května 1923 uctil památku padlých z 1.světové války.

---

Nejznámějším rodákem obce byl Jan Kůrka (26. 6. 1914 Písková Lhota – 30. 9. 1940 Manholm). Jan Kurka působil aktivně v odboji už ve Francii, sloužil v Istres a Chatearaux. Po příchodu do Velké Británie byl zařazen k 6. operační výcvikové jednotce (OTU). Zahynul při cvičném letu, jeho stroj se zřítil u města Manholm (Northampton). Kurkovy ostatky byly uloženy na hřbitově St. Matthew, Sutton Bridge, Lincoln, 0 – 55.
Jméno letce nalezneme též na pomníku padlých v Pískové Lhotě. V letectvu R.A.F. měl označení Sgt, 787 661.

---

V obci je velmi aktivní Sbor dobrovolných hasičů, s některými soutěžícími týmy jsem se osobně setkal nejednou na soutěžích v hasičském sportu. Ve svých soutěžích jsou více než úspěšní. Účastnili se na mnoha mezinárodních soutěžích, např. ve Francii, Rakousku, Chorvatsku, Švédsku.

---

A právě u areálu hasičského cvičiště, které stojí na parcele číslo XXXX/B, zahájíme sběr indicií - A získáte ciferací čísla XXXX. Projekt z roku NNNN (ciferací získáte C) byl podpořen z fondu EU částkou Y YYY YYY YYY Kč (ciferací získáte D) a z národních zdrojů častkou ZZZ ZZZ Kč (ciferací získáte E). Všechna čísla pak najdete na tabulce na plotu.
Po zjištění těchto údajů pokračujeme na N 50° 8.048' E 15° 3.549' - zde zjistíme F ciferací čísla rozvaděče na rohu u domu č.p. 165. A teď již se můžete posadit na lavičku na cestičce v parku kolem rybníčka - toto prostranství bylo značně zanedbáno a bylo takto příkladně upraveno včetně revitalizace rybníčku a výsadby stromu, na lavičce pak spočtěte souřadnice finálky, která je nedaleko.