Hladkovský mlýn
Zříceniny Hladkovského mlýna se nachází u obce Chýnice, několik kilometrů jihozápadě od okraje Prahy.
Tomuto mlýnu se říkalo také Jelínkův, Karlštejnský nebo Hladký. Podle pověsti stával již ve 14. století a jedná se tak o jeden z nejstarších mlýnů v kraji. Přesto, že se nachází kousek od Chýnice, náležel k dobříčskému dvoru, ale pro značnou vzdálenost od něj byl později prodán. Svědčí o tom dokument z 28. srpna 1677, ve kterém se uvádí:
„Karlštejnský mlýn z dobříčského panství odprodán podle milostivého nařízení kněžny paní Beatrix Benigny, paní na Vlašimi, Novém Domašíně a hradu Karlštejně, že pak nacházející se vejš psaný mlejn pod Chejnicí od mnoha let pustý a nevystavený a k témuž dvoru dobříčskému jako i panství karlštejnskému pro dalekost nepříležitý a aby kdy k ruce vrchnosti karlštejnské zase vyzdvižen byl. Takový pustý mlejnec dáti prošacovati a jej vedle vzešlého šacunku i s kusem 8 strycha a 1 loukou prodati Václavu Hladkénmu z Berouna za 140 kop míšeňských. Dálej že pak odtud z téhož mlejna, jak předně contribucí, tak ui robot žádných vypravovati povinen nebude, nýbrž pod právo a ochranu vrchnosti karlštejnské náležejíc, do důchodu povinen býti odvozovati, a kdyby ho vrchnost v kterým způsobu buťo v melivě pro dvory, anebo v řemeslu tesařském, jsouce on dobrý řemeslník, kdy potřebovala, proti spravedlivému zaplacení má a bude povinen v tom všem volně a hotově sloužiti. Stalo se na hradě Karlštejně léta a dne svrchu psaného, mlýn pod Chejnicí 28. dubna 1677 Václavu Hladkému odprodán.“
Hladkého však ve mlýně pronásledovalo neštěstí. V roce 1680 zemřela na mor mlynářova žena a tři dcery a o dva roky později mu zemřel syn. Jeho druhou manželkou se stala Eva Procházková. V roce 1693 zemřel on sám. Po něm mlýn převzal jeho syn Jakub Hladký, který zemřel mladý, ve věku 28 let. Vdova po něm Zuzana si vzala Jiříka Jelínka z Podkopanského mlýna, který zde hospodařil až do roku 1720. Po jeho smrti se mlýna ujala opět vdova Zuzana. Teprve až v roce 1770 mlýn převzal její syn Jan Jelínek a v roce 1784 její vnuk Jan.
V roce 1816 mlýn koupili manželé Josef a Kateřina Podhorští, mlynáři z Hrázského mlýna pod Tachlovicemi. O čtyři roky později mlýn opět získal Jan Jelínek. V roce 1828 mlýn převzal jeho syn Matěj Jelínek, v roce 1860 se na mlýně uvádějí sourozenci Josef a Matyáš Jelínkovi, poté Karel Jelínek. Ten jej 29. října 1903, tedy po téměř 200 letech, kdy byl v majetku Jelínkových, prodal Josefu a Marii Svobodovým, statkářům v Chýnici. Jejich syn František Svoboda mlýn vlastnil od Roku 1936.
V roce 1911 se uvádí, že se zde již nemlelo delší dobu a mlýnské stroje chátrají.
Roku 1948 mlýn zabralo družstvo. Posledním majitelem mlýna byl student Müller , který zde hledal poklad a mlýn zcela zničil.
K tomuto mlýnu se vztahuje zajímavá pověst. Král Karel IV. na večerní vyjížďce z Karlštejna zabloudil a zastihla jej tma. Krále zachránil mlynář z mlýna pod Chýnicí, Karel IV. jej za to zbavil poddanství, učinil svobodným a obdaroval ho zlatými dukáty. Tato pověst se bohužel v roce 1950 stala podnětem ke hledání pokladu a zničení mlýna.
Ke keši:
Na výchozích souřadnicích keš nehledejte. Kdysi se tu točilo mlýnské kolo a nachází se tu krabička, která Vám pomůže s nalezením pokladu. Budete potřebovat tužku a papír.
V létě počítejte s bujnou vegetací a s kopřivami. Raději si vemte dlouhé kalhoty.
Přejeme příjemný lov!