Podlounovicky mlyn Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Krabička není umístěna v místě starého mlýna, ale najdete tam indicie pro další cestu k finálce. Zavede vás to tak trochu do divočiny, kterou by jste zde nehledali. Uvidíte jak si voda umí udělat svojí cestu, spoustu kamení a neudržovanou studánku.
Podlouňovicky mlýn Stával po pravé straně silnice z Louňovic do Kondrace před mostem přes Blanici. Trpěl častými povodněmi, které během jednoho roku dvakrát zničily hráze, odplavily i dřevěný most. V roce 1834 požár zničil i dřevěný mlýn. Aby byl uchráněn nový mlýn před velkou vodou, začala vrchnost za arcibiskupství ještě v témže roce stavět nový kamenný most a navážet ještě vyšší hráze. Současný betonový most byl vystavěn v roce 1954-56) .
Ve mlýně se vystřídaly čtyři mlynářské rody. Nejdéle, téměř celé století, tu hospodařil rod Jeřábků. V r. 1848 se do mlýna přiženil mlynář Ignác (Hynek) Jeřábek z Hluboké. Byl to pravý český „Pan otec“, vlastenec, který byl výborným pokrokovým hospodářem. Byl zároveň i starostou Louňovic. Mlynář Jeřábek jel v čele banderia, které slavnostně vezlo 12. května 1868 do základů Národního divadla v Praze blanický kámen. Na památku této události vysázel podél silnice u mlýna lipovou alej. Viz keš GC6168G.
19. prosince 1925 se v Podlouňovickém mlýně změnil hospodář. Do mlýna přišel z Nučic u Českého Brodu mladý mlynář Václav Mikšovský, za manželku si vzal Růženku, dceru starého pana otce, který jím zároveň předal celý mlýn s pilou, hospodářstvím a polnostmi. Nástupce zmodernizoval chod mlýna. Nahradil mlýnská kola turbínou na vlastní elektrický proud poháněnou vodou přiváděnou ze slepého ramene Blanice. Elektrický pohon přivedl i ke Kanadské pile, která byla součástí mlýna již od roku 1840. Pila byla vedena jako chráněná památka pro její zvláštnost. Její stavba byla celá dřevěná, i spojení bylo bez jediného kovového hřebíku.
Do budovy mlýna byly ze silnice dva vchody. Jeden do mlýnice, druhý do obytné části. V přízemí byla šalanda, kde se scházela mlynářská chasa, stárek, mládek, čekali tu mleči, pobývali krajánci, kteří se tu vyspali i najedli. Krajánci přicházeli, aby seřídili a opravili zařízení mlýna, přinášeli zprávy z jiných krajin, zpívali, vyprávěli příhody veselé i smutné, a pak odešli do dalšího mlýna.
A co se tu v šalandě vyprávělo? Že po smrti jisté děvečky, která se u mlýnských kol utopila, tady strašila. Nebo že hastrmani odtud prý chodívali do Louňovic k muzikám do hospody na „Adamovsko“, to byl hostinec, který stál na rohu náměstí a Rozmarýnské ulice.
V přízemí byla ještě velká kuchyň, ve které se pro všechny vařilo, a černá pec na pečení chleba. Dnes z celého mlýna zbyla jen hromada kamení. Přesněji dvě hromady kamení.
Podlouňovický mlýn utichl, provoz se zastavil v r. 1948 – kdy byl dle tehdejších zákonů znárodněn. Pozemky a hospodářské zvířectvo patřící ke mlýnu přešlo do místního jednotného zemědělského družstva. Pan mlynář byl v posledních letech zaměstnán jako účetní v nově založeném družstvu v Louňovicích. Zemřel v r. 1970 v 77 letech. Mlynářem byl od r. 1925 – 1948, tj. 23 let. Paní mlynářka zůstala sama v opuštěném mlýně do roku 1977. Poslední léta dožila v rodině nejmladšího syna Jaroslava, v rodinném domku v Louňovicích, zemřela v r. 1983 v 81. letech.
( Louňovický zpravodaj - J. Holá)
Na výchozích souřadnicích (pod silnicí) najdete co zbylo z Podlouňovického mlýna. To je klíč k nalezení keše.
| starý poškozený mlýnský kámen |
N 49°38.683', E 14°51.111' |
| kamenné koryto co přivádělo vodu na mlýnské kolo |
N 49°38.622', E 14°51.361' |
| haltýř ve kterém pan otec přechovával živé ryby |
N 49°38.608', E 14°51.489' |
| klenutý sklípek nebo komoru |
N 49°38.624' E 14°51.473' |
| žentour a pokroucené transmise |
N 49°38.567', E 14°51.353' |
| trosky lednice, prostor kde se točilo mlýnské kolo |
N 49°38.553', E 14°51.337' |
Additional Hints
(Decrypt)
i uenznqr xnzrav znfxbinan mrgyryýz qerirz