Táborský Lhotník - Stoklasná Lhota Multi-cache

Dovolujeme si Vás pozvat k nám na Táborsko, které patří mezi okresy s nejčastějším výskytem obcí nebo místních částí obcí, jež mají ve svém názvu Lhota nebo Lhotka.
Byli bychom rádi, abyste s námi navštívili všechny zdejší obce těchto jmen, bez ohledu na to, jaký mají přívlastek.
Cela série bude vycházet postupně a bude zakončená bonusovou keší a tematickým eventem.
Zveme Vás na společné putování Táborským Lhotníkem.

Lhota (případně Lhotka, Lhoty, Lhotky, či Lehota) je častý název vesnic, které vznikly v období vrcholné středověké kolonizace na území Čech, Moravy a Slovenska. Usuzuje se, že vznik těchto osad spadá hlavně do 13. století a 1. poloviny 14. století. Nejstarší písemný doklad Lhoty na českém území se vztahuje k roku 1199.
Obyvatelé nově založených osad měli určité povinnosti a práva vůči vrchnosti. Tyto povinnosti byly ale po určitou dobu po založení vesnice promíjeny (často 5 nebo 8 let). Tomuto období se říkalo lhóta (vlastně lehota – ulehčení, osvobození, odklad) a někdy se přeneslo do názvu nově založené osady.

Lhoty často disponují přívlastky, které se vztahují buď k osobě zakladatele (např. Horákova Lhota), nebo velikosti (Dlouhá Lhota) či podobné charakteristiky (Dolní Lhota, Písková Lhota).

Stoklasná Lhota

(německy Stoklas Lhota) je jednou z 15 místních částí města Tábor, od jehož středu je vzdálena 3,7 km (severně vzdušnou čarou). Do vzniku velkého Tábora v roce 1972 byla samostatnou obcí. Rozkládá se na ploše cca 14 ha východně od dálnice D3 (E55) – 6 km směr Praha od mimoúrovňové křižovatky silnic číslo 3 a 19 s E55 (“U Mašáta“). Příjezd do Stoklasné Lhoty je po komunikaci od Košína (ze silnice č. 603) a od Čekanic, vede sem autobusová linka městské hromadné dopravy (MHD Tábor) trasa: Náchod (Tábor) – Tábor město – Čekanice – Stoklasná Lhota. V roce 2011 zde trvale žilo 162 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1371, kdy darovali Petr, Václav a Smil z Dírného s Petrem ze Dvorce jeden lán pole „…ve Lhotě Stoklasné a úrok v Myskovicích klášteru v Sezimově Ústí, kterýž se za to zavázal, že bude na ně při modlitbách a mšemi zádušními vzpomínati“. Od 15. století náležela ves Hýlovcům z Polkovic, kteří ji připojili k Měšicům u Tábora. V roce 1810 získal panství Měšice u Tábora, včetně Stoklasné Lhoty, Jan Karel Hanygar z Eberka. Ten po smrti Jana Prokopa, zvaného „Holý“ ze Stoklasné Lhoty č. 8, jmenoval roku 1811, rychtářem jeho syna Františka Prokopa, zvaného "Holý" ze Stoklasné Lhoty č. 17.

Pamětihodnosti

U komunikace ve vesnici se nalézá návesní kaple.

Pověst

Když se v roce 1860 provdala Rozálie Prokopová, zvaná „Holá“ (prapotomek husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného „Holý“), ze Stoklasné Lhoty za náchodského sedláka Pecháčka, začal se někdy v ranních mlhách na polích mezi Náchodem a Hejlovem zjevovat Jan Žižka na koni, vzhůru nohama. Tam, kde se to stalo, prý pole přineslo „obrovskou hojnost žita a ovsa“.

Jak na Lhotu?

Děti, potom A=1

Nejvyšší dovolená rychlost 30 km, potom A=2

Přechod pro chodce, potom A=3

Kde počet řádků =B, počet slov =C

SO40DE0

N49°26.(B+D)(A+C-1)(C-E-1)

E014°40.(E+B)(C-A-1)(B+C-1)

Série „Táborský Lhotník“ má tyto kešky: