Když se psalo c.k.
O životě v Českých Budějovicích v posledních dvou desetiletích rakouské monarchie velice čtivě vypráví knížka Františka Rady Když se psalo c.k. vydaná v roce 1965.
František Rada nebyl původem Jihočech. Otec, povoláním krejčí, pocházel z Klatovska a matka z Přibyslavi. Rodiče se často stěhovali a během jejich pobytu v Lovosicích se jim 13. listopadu 1895 narodil syn František. O rok později rodina přesídlila již natrvalo do Českých Budějovic. Po absolvování obecné školy a Jirsíkova gymnázia se v roce 1915 rozhodl pro učitelskou dráhu. Působil na různých školách nejen v Č.Budějovicích ale i v okolních obcích – v Úsilném, Boršově, Dobré Vodě, Borovanech, Římově či Kamenném Újezdě. Vyučoval matematice a kreslení.
Beseda - místo konání pravidelných geopokeců
František Rada už od mládí sledoval a zaznamenával dění okolo sebe. Vedl si zápisky o denním životě města a schovával si různé materiály a novinové výstřižky. Do místního tisku přispíval vzpomínkovými a historickými články a fejetony. Spolupracoval s Jihočeským muzeem a mnoho času věnoval práci pro klub Za staré Budějovice, v němž dlouhá léta zastával funkci jednatele. Stál u zrodu časopisu Výběr, kde uveřejňoval historické studie, dodnes velmi ceněné.
Po odchodu na odpočinek začal literárně zpracovávat nashromážděné materiály a vytvořil dvě vzpomínkové knihy Když se psalo c.k. (1965) a Když se psalo T.G.M. (1970).
Skupina c.k. kačerů na geopivu
V první knize se rozhodl zpracovat dobu od svého příchodu do Č.Budějovic až po zánik rakouské monarchie. Dbal na to, aby text nebyl jen suchým kronikářským záznamem, ale byl čtivý a poutavý.
Sám autor na přípravu knihy vzpomíná takto: „Od mládí jsem měl úctu k potištěnému papíru, schovával jsem si kde co. Již jako student gymnázia jsem si pozorně všímal všeho, co se tehdy ve městě dělo a své postřehy jsem si zaznamenával. Tak jsem se mohl nyní ke svým vzpomínkám a zápiskům vrátit… Kniha se psala celkem dobře, materiál jsem měl shromážděn, koncepci celé knihy jsem měl také v hlavě i na papíře, šlo jen tedy o to, realizovat záměr a dát mu literární podobu. Navíc mi visel nad hlavou Damoklův, či lépe řečeno, Přemyslův meč. Na odevzdání rukopisu jsem měl pouhé dva měsíce, pracovníci nakladatelství chtěli, aby kniha vyšla ještě k 700. jubileu města. A tak nezbývalo než denně usilovně pracovat. Obvykle dopoledne jsem si vždycky kapitolku naskicoval, večer mi pak i moje žena pomáhala při přepisování na stroji. Často mi však kniha nedala ani v noci spát. Termín jsem nakonec stihl. I když její vydání bylo nakonec odsunuto téměř na samý sklonek roku – zavinil to Vinnetou, kterého vázali ve Vimperku a měl přednost – přece jen kniha v 700. roce založení města vyšla.“
Pozvánka na cestovatelský event
Kniha vyšla na sklonku roku 1965 a byla vřele přijata laickou veřejností i odborníky. Spisovatel v knize zachytil očima vnímavého pozorovatele život v Č.Budějovicích během posledních dvou desetiletí Rakouska–Uherska. Líčí soužití českého a německého obyvatelstva, různé společenské a kulturní události, vypráví o slavnostech, plesech, spolkových akcích a jarmarcích. Dočtete se, jak se v Budějovicích vyvíjela městská doprava, osvětlení, zdravotnictví, hygiena či kultura. Přitom se nejedná o melancholické vzpomínání na staré zašlé časy.
Nedlouho po vydání první knihy se František Rada rozhodl v načatém díle pokračovat. Zaměřil se na dobu samostatného Československa mezi světovými válkami. Zde musel již pečlivě vybírat důležité a zajímavé události, neboť tempo se po vzniku republiky značně urychlilo a do dění v městě začala více zasahovat politika. Přesto své čtenáře nezklamal a připravil knihu, která se té první vyrovná. Kniha dostala název Když se psalo T.G.M.
František Rada zemřel 26. ledna 1969 v Č.Budějovicích a vydání druhé knihy se nedočkal. Kniha vyšla v roze 1970 a záhy po vydání se znelíbila stranickým orgánům, takže musela být stažena z prodeje. Kniha vyšla znovu až po revoluci v roce 1992.
Zdroj: Daniel Kovář - Sto let od narození Františka Rady, Českobudějovicko, 14.12.1995
Jak na keš?
Abyste se dostali k finálce, musíte nejprve správně zodpovědět následující kvízové otázky, které vám prozradí souřadnice stage. Když se pak odtud vydáte tím správným směrem, dojdete až k finálce…
(Pokud byste snad na některou z otázek neznali správnou odpověď, poraďte se s knihou Když se psalo c.k., tam najdete vše potřebné.)
Únava po celodenním power trailu
- Kolika ranami do zvonu oznamoval věžný, že zahlédl oheň nebo podezřelý kouř na Vídeňském předměstí? … A=počet ran
- Co dělal voják, pokud šel „s pešverdou na frajtra k raportu“?
- žádal velitele o vycházku … B=5
- stěžoval si na svobodníka u rozkazu … B=6
- svobodník po něm poslal na velitelství depeši … B=7
- Jak rozvážel po městě pivo měšťanský pivovar?
- na vozech tažených párem volů … C=4
- koňskými potahy … C=5
- lokomobilou … C=6
- Kolik lůžek měla první budějovická nemocnice založená r.1827 u Mlýnské stoky v místech dnešní hlavní pošty?
- 50 … D=1
- 80 … D=2
- 120 … D=3
- Kolik obloukových lamp se v Budějovicích rozsvítilo v den 60.výročí nastoupení císaře Františka Josefa na trůn? … E=počet lamp
- Jak se jmenovalo první budějovické kino?
- Biograf Royal … F=0
- Bio Grand … F=1
- Bio Elite … F=2
- Kolik strážníků měla městská policie koncem 19.století?
- 8 … G=1
- 15 … G=2
- 25 … G=3
- Jaký dům měl na mysli bývalý profesor, akademický malíř Emil Pitter, když se ptal svých studentů, která budova je v našem městě čistě secesní?
- dům „U čtrnácti lívanců“ … H=7
- dívčí lyceum s internátem Vesna … H=8
- Vollbrechtovu kavárnu … H=9
- Kolik stála cesta z Budějovic na Hlubokou a zpět drožkou taženou jedním koněm? I=dvojnásobek ceny ve zlatých
- Ve kterém zájezdním hostinci stavěli venkované přijíždějící od Borovan?
- U modré hvězdy … J=5
- U Jelena … J=6
- U Černého vola … J=7
Kontrolní součet: A+B+C+D+E+F+G+H+I+J=45
Vzorec pro vypočtení souřadnic stage:
N (C)(A+I)° (I)(2*C).(C+D)(H)(E-B+G)
E (F)(G)(H-I)° (D)(H-G).(2*D)(I)(J)
Zde najdete různé údaje vytesané do kamene. Na straně odvrácené od křižovatky najděte největší a nejmenší číslo. Finálka je odtud vzdálena (největší číslo * 7.05) metrů pod pochodovým úhlem (nejmenší číslo * 9.44) stupňů.
Pokud v kešce najdete geovizitky, můžete si na památku jednu vzít.
Finální souřadnice si můžete zkontrolovat zde (zdůrazňuji: finální, ne souřadnice stage!):
