Táborský Lhotník - Hrušova Lhota Mystery Cache

Dovolujeme si Vás pozvat k nám na Táborsko, které patří mezi okresy s nejčastějším výskytem obcí nebo místních částí obcí, jež mají ve svém názvu Lhota nebo Lhotka.
Byli bychom rádi, abyste s námi navštívili všechny zdejší obce těchto jmen, bez ohledu na to, jaký mají přívlastek.
Cela série bude vycházet postupně a bude zakončená bonusovou keší a tematickým eventem.
V logbooku se může vyskytovat bonus, tak si ho opište.
Zveme Vás na společné putování Táborským Lhotníkem.

Lhota (případně Lhotka, Lhoty, Lhotky, či Lehota) je častý název vesnic, které vznikly v období vrcholné středověké kolonizace na území Čech, Moravy a Slovenska. Usuzuje se, že vznik těchto osad spadá hlavně do 13. století a 1. poloviny 14. století. Nejstarší písemný doklad Lhoty na českém území se vztahuje k roku 1199.
Obyvatelé nově založených osad měli určité povinnosti a práva vůči vrchnosti. Tyto povinnosti byly ale po určitou dobu po založení vesnice promíjeny (často 5 nebo 8 let). Tomuto období se říkalo lhóta (vlastně lehota – ulehčení, osvobození, odklad) a někdy se přeneslo do názvu nově založené osady.

Lhoty často disponují přívlastky, které se vztahují buď k osobě zakladatele (např. Horákova Lhota), nebo velikosti (Dlouhá Lhota) či podobné charakteristiky (Dolní Lhota, Písková Lhota).

Hrušova Lhota se nachází, dalo by se říci, na konci světa, přesněji řečeno někde mezi Přehořovem, Meznou, Třebějicemi a Lžínem. Jediný možný přístup (autem) do Hrušovy Lhoty je z Kvasejovic, kde příjezdová cesta začíná u Knajpy u dvou Čarodějnic. Rozbitá příjezdová cesta či v zimě neudržovaná silnice naznačuje, že jedete skutečně na samý konec světa. O to větší překvapení vás čeká, když dojedete do Hrušovy Lhoty.

Hrušova Lhota je vzorně opravenou vesničkou. Místní se tu starají nejen o svá stavení, ale i o společný prostor mezi nimi. Vesnička nemá klasickou náves, dominantu tvoří dva rybníky (Jednotský a Návesní), které jsou obklopeny zemědělskými usedlostmi. Rybníky jsou napájeny bezejmenným potůčkem, rovněž protékajícím Hliněným rybníkem. Ten je na okraji Hrušovy Lhoty, obklopený malou chatovou oblastí.

Zemědělské usedlosti se často skládají z obytné části a sýpky či stodoly a jsou inspirovány architekturou tzv. selského baroka. Kdo už lovil moji sérii Soběslavská Blata, ten ví, o čem je řeč. Ta nejkrásnější stavení tu pocházejí z konce 18. či začátku 19. století.

Nejstarší osídlení Hrušovy Lhoty se datuje o více než 500 let zpátky. První zmínka pochází z roku 1422. V 15. století Frydlova Lhota (tehdy se tak jmenovala) náležela choustnickému panství. V roce 1593 byla celá vesnice (včetně domů, lidí, luk, lesů či krčmou) prodána Petrem Vokem z Rožmberka. Nový majitel Jindřich Vrchotický z Loutkova za ni zaplatil 1400 kop, tedy asi 84 000 grošů. Za 1 groš jste si v té době mohli pořídit třeba slepici či 18 cihel. Vrchotickým vydržela Frydlova Lhota až do bitvy na Bílé hoře, kdy byl statek zastaven a roku 1622 připadl městu Soběslav. Již roku 1636 se ale vrátil zpět Vrchotickým, konkrétně Magdaleně Vrchotické ze Svárova. V 18. století došlo k přejmenování na Trubačovu Lhotu (podle zdejšího radního Trubače). Mezi lety 1849 až 1911 patřila Hrušova Lhota pod Lžín, od té doby je samostatnou obcí spadající pod Přehořov.

Poslední úprava listingu: 17.3.2019
Poslední úprava v terénu: 17.3.2019

Série "Táborský Lhotník" má tyto kešky: