Vršek
Schyluje se k půlnoci roku páně 1691. K vrcholu se pomalu blíží několik postav. Tmavé siluety v pláštích, hlava zakrytá kápí. Jejich pohyb, prostý jakéhokoli zvuku, budí hrůzu. Možná proto bývá toto místo opuštěné. Devatenáct postav se skoro ve stejnou chvíli ocitnou na místě vyznačeném kamenem. Bez jediného slova se rozestoupí. Ve středu kruhu jimi vytvořeným se rozžhne mocný plamen. Jejich ruce jakoby podpíraly magický pln luny v sedmém měsíci toho léta. Bezejmenný vrch je svědkem prvních co zváni jsou k volání svého Tochau.
Postavy, jež objevili tajemnou energii, která slouží k vyvolání mocné síly. Figura vyvolená všemi, je sborem oslovena.
„Ty jež pověřený jsi. Sutanu svlékni a vstup do mocného středu a přijmi to čehož je Tochau nazýváno. Jeho podstatu přijmeš a nás pokorné pozvedneš.“ Muž tento oděv svůj na zem spustil a jeho ni tkaničkou oděné tělo váhavě vstoupí do modrého plamene. Ten zazářil do noci a zvolna obnažené tělo pokryl vrstvou zářící aury. Za stále hlasitěji opakujícího „Tochau, Tochau, Tochau“, oheň pomalu uhasíná, záře oslabuje a spolu s mizejícím světlem mizí i postava vyvoleného.
Najednou se okolím jakoby rozteklo ticho. Dusivé - drsné ticho. Chvějící se těla okolo stojících, pociťují jak se jim krev mění v čistou sílu bez sebemenších hranic. Z hrůzostrašně zkřivených tváří je možné vyčíst chuť zažít tento okamžik zas. Znásobit svoji neomezenou sílu a hlavně mít zas ten nadpřirozený pocit opojení. Jen jedna myšlenka. Pro všechny společná. Jako by k nim promlouvala. „Dej mi další nepokorné! Nakrm svou sílu!“
Touto nocí začíná období hrůzných událostí a strachu.
Možná i tato událost přispěla k Čarodějnickým procesům v Salemu (stát Massachussets) o rok později. A všichni kdo byli nařčeni k čarodějnictví a kouzelnictví byli nelidským způsobem mučeni, aby přiznali svůj vztah k temným silám. Celé hrůzné mučení však obvykle mělo jen jeden cíl, získat hmotné statky nařčených.
A nebo je vše úplně jinak a tohle je prostě jen obyčejný, bezvýznamný kopeček.
Nehledej přímo na souřadnicích !!