Tímto dalším dílkem bych Vás opět po nějakém čase chtěl seznámit s historií Trhových Svinů a okolí. (Zde konkrétně s jednou z mých nejoblíbenějších staveb ve městě a její zajímavou historií - což doufám dá něco nejen kačerům ryze místním a okolním, ale i přespolním !! Snad také všichni, kdož listing přečtou trpělivě až do konce, mi prominou mé obvyklé geo-grafomanství... :) )

V době první republiky bující stavební boom (není myšlen jen tehdy moderní funkcionalismus v jeho původním smyslu, tj. ne v "čistě funkční" podobě poválečné komunistické, ale i různé "neorevivaly" starších slohů) se musel logicky podepsat i na tak malém městečku, jakým tehdy Trhové Sviny bezesporu byly. Třicátá léta, do kterých nás zavádí právě tento pro mnohé možná nezvyklý kostel, byla dobou stavebního rozmachu také proto, že bylo potřeba dát práci nezaměstnaným postiženým tehdejší hospodářskou krizí. Podobnou akcí byla ve městě např. regulace koryta Svinenského potoka, na jehož nábřeží se právě nacházíte. Ke stejným účelům pak sloužily např. stavby nových silnic, opravy cest, výdlažeb a vůbec úpravy veřejného prostoru obecně (ve Svinech fungoval v té době tzv. Okrašlovací spolek). Spousta lidí nacházelo obživu také u místních stavbařů na jejich zakázkách. Asi nejznámějšími svinenskými staviteli byli tehdy oba bratři Staškové a pan Jiříček (3 bratry Staškovy se bude snažit připomenout jedna z připravovaných keší).

Sviny byly vždy spíše zemědělským městem (na což lze usoudit už jen dle názvu). Trhy obecně bývaly ve městě tradicí a sjížděli se sem kupci a prodejci ze širokého okolí Doudlebska i z celého kraje. Prodávala se obuv, oděvy, klobouky, potraviny, hosp. zvířata, palivové dřevo, borky aj. To vše se ve městě konalo vždy ve středu (na Tomáše 21. 12. probíhal prodej ryb). Na náměstí bývalo k tomuto účelu zřizováno 30-50 krámků, kdy místní živnostníci měli stálá pronajatá místa. Město mělo z trhů obecně tehdy slušný příjem – kronika uvádí, že za rok 1936 bylo vybráno na poplatcích celkem 30 915 Kč. Profit z trhů však měly i např. místní hostince, a to nejen proto, že bývalo v tu dobu ve městě vícero lidí (podobně jako o poutích), ale i kvůli tomu, že bylo zvykem potvrdit uzavřený obchod právě v zařízení podobného typu. Nezřídka se ale stávalo, že vydělané peníze končily v "karbanu" :). Občas se prý také na trzích vyskytli kapsáři, což musel pak řešit obecní strážník p. Matěna a místní četníci. Nouze prý také nebyla o hádky a hospodské rvačky. Dobytčí trhy (na které přijížděli i řezníci z Prahy !) se zřejmě nejprve odbývaly přímo na hlavním svinenském náměstí, to však tomuto odvětví časem asi začalo nejspíše nevyhovovat prostorově a dost možná i z hygienických důvodů. Dobytčí trhy se následně přesunuly na plochu "na volném prostranství za mostem po obou stranách mohuřické silnice" (vlastně ani nevíme kdy, náš kostel na části této plochy vznikl až o něco později, viz. dále). Dnes je v těch místech také tzv. "výkup" (místní jistě znají). Výhodou tohoto prostoru bylo i to, že zde bylo zřízeno další příslušenství a zázemí pro prodejce + mj. "dřevěný stánek s pivem a budka pro zvěrolékaře".

Než se konečně dostaneme k samotné stavbě kostela a její historii, musíme si nejprve vysvětlit, proč ve Svinech vlastně tehdy nestačil jen jediný kostel centrální farní a pro úplnost krátce přiblížit dějiny místní jednoty církve československé. (Ve městě tehdy dále stála i modlitebna Jednoty českobratrské z r. 1937 – na nábřeží u "zadního mostu" směrem na Něchov.)
Organizace církve československé byla v nové republice založena v lednu 1920. Římsko-katolické vyznání bylo v té době stále velmi silně spojeno s bývalou habsburskou monarchií a tak není divu, že nová církev brzy získala mnoho příznivců. Pro nás může být zajímavé, že jedním ze zakladatelů místní čs. náb. obce byl svinenský archivář a historik Karel Kůrka (stal se také jejím prvním předsedou). Podle sčítání lidu v roce 1921 dokonce udávalo ve Svinech československé vyznání více věřících než římsko-katolické. Československé bohoslužby zde nejprve probíhaly na náměstí a v sokolovně (dnes již zaniklé). Místní obec měla nejdříve velký problém s vhodnými faráři. Církevní obvod svinenské odbočky čs. církve ve 20. letech tvořily pro představu tyto obce: Trhové Sviny, Besednice, Borovany, Olešnice, Svatý Jan nad Malší, Třebeč, České Velenice, Nové Hrady a Jílovice. Technicky vzato byla místní organizace čs. církve platná až od 29. 7. 1927, kdy došlo k jejímu schválení státem. Od 11. 2. 1928 také mohla zdejší čs. církev vést vlastní matriku.
V roce 1930 čs. náboženská obec konala bohoslužby v zasedací síni radnice. Právě kvůli nedostatku místa se proto začalo uvažovat o stavbě vlastního kostela (což dostal za úkol stavební odbor obce). K tomuto účelu někdy v roce 1936 čs. církev požádala město o odprodej pozemku na ploše dobytčího tržiště za účelem stavby kostela (šlo o 800m2 za cenu á 2 Kč) - město nakonec pozemek obci darovalo.
Ve 30. letech se působnost čs. církve v kraji rozrostla o tyto obce: Březí, Buková, Bukvice, Čížkrajice, Dvorec, Hluboká, Chlum, Kondrač, Lhotka, Ločenice, Mohuřice, Něchov, Nesmeň, Otěvěk, Pěčín, Rankov, Slavče, Strážkovice, Těšínov, Todně, Trutmaň, Újezd Ostrolov a Vrcov. Počet příslušníků obce v té době činil 1 172 věřících. Na stavbu kostela se pořádala veřejná sbírka. Dodejme, že v době jeho výstavby byl zdejším čs. farářem Josef Minařík (v letech 1933 - 1938).

Budoucí staveniště tehdy vzniklo v podstatě na samém okraji městské zástavby. Za později církevním pozemkem směrem k jihu byla již víceméně jen samá luka. (Je také logické, že dobytčí tržiště bylo právě zde. Vedle už v té době stála vila čp. 614 nám již dobře známého zubního technika Karla Hlubučka z let 1930-32. Hustší zástavba pokračovala až východně od mostu kolem ulice Branky na Ćížkrajice, domy v dnešních ulicích "K Leváčku" a "Luční" ještě tehdy nestály.)

Budova kostela v dnešní Bezručově ul. byla projektována v neoklasicistním stylu pražským architektem Ladislavem Čapkem (a to zdarma!), stavbu provedla stavební firma Františka Gušlbauera z Trhových Svinů za pomoci členů náboženské obce. Vedoucím stavby byl Roman Stupka. Stavitel Jan Stašek stavbu sboru tehdy vyčíslil na 200 387,50 Kč s 5procentní slevou, což se rovnalo 190 368,18 Kč (kronika náklady uvádí na 210 000 Kč, z toho subvence státu 35 000 Kč). Stavba byla započata dne 6. dubna 1936 vytýčením staveniště, 11. dubna byl položen základní kámen a již 11. října téhož roku (na den výročí smrti Jana Žižky) byl sbor slavnostně otevřen. Dne 28. října 1936 byly zavěšeny celkem tři zvony, které byly vyrobeny v Chomutově u zvonaře Herolda. Ten největší daroval obci přímo pan architekt Čapek. Drobné dokončovací práce, zvláště na ohrazení pozemku, probíhaly však až do 7. listopadu 1936. Kostel byl tak postaven v na dnešní dobu neuvěřitelně krátké době cca. 7mi měsíců. Stavba sboru a jeho otevření jsou zapsány v městské kronice a dochoval se také stavební deník. Do celého prostoru se mělo vejít 80 sedících a 240 stojících věřících.

Za německé okupace byly v roce 1942 zrekvírovány 2 větší zvony (350 a 150 kg) a "odvezeny do Hamburku na výrobu válečných zbraní", 1 menší (80 kg) byl ponechán. Po roce 1945 se do kostela vrátil jeden ze dvou zvonů nesoucí nápisy „FARSKÝ – PRO VĚČNÝ MÍR“ a „ULIL R. HEROLD - CHOMUTOV 1936“. Dodejme, že přímo naproti kostelu byl za 2. sv. války zřízen tzv. "sociální dům", na jehož stavbu tenkrát celých 60 000 K přispěl i protektorátní prezident a svinenský rodák JUDr. Emil Hácha (viz. hodnota B).

Kostel samotný stojí v dominantní poloze na nároží u křižovatky dnešních ulic Bezručovy a Nábřeží Svatopluka Čecha. Štíhlá věž kostela se zřetelným tvarem husitského palcátu je dodnes významným prvkem panorámatu jižní části města (bohužel vedle ošklivého sila). Detailní popis stavby kostela bych dále nejspíše jen kopíroval z webu památkového katalogu NPÚ (objekt je památkově chráněn od 25. 5. 2012), proto raději ODKAZ.

Dodám však, že pozornému oku asi neunikne fakt, že parcela, na které kostel dnes stojí (st. č. 695) je jaksi prázdnější, než by asi měla být. Dle dochovaných stavebních plánů je zřejmé, že areál měl sahat více k východnímu okraji parcely. Celý komplex tak vlastně dle původních plánů dokončen nebyl, dnes z půdorysu vystupuje pouze postranní přístavek úřadu faráře. (Podařilo se mi zjistit, že tato část byla postavena stavitelem Josefem Jandou ještě před únorem 1948 - zde se dnes v zimě konají bohoslužby.) Upozorním ještě na pamětní tabulku v boční zdi s datací 1936 a husitským kalichem. Na severním průčelí kostela je pak nápis: "SBOR CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ ZBUDOVANÝ NA PAMĚŤ JANA ŽIŽKY Z TROCNOVA". V okolí se pak částečně dochovalo i ozdobně řešené původní oplocení s vchodovou brankou.
Před zpamátněním proběhla v roce 2011 velká rekonstrukce kostela, práce provedla firma Duda–Beneš. Díky vynikající akustice se také kostel využívá ke koncertním účelům. Zajímavá budova bývá každoročně veřejnosti přístupná v rámci projektu "Noc kostelů".

ÚKOL 1: Nedaleko od výchozích souřadnic najděte panel "NS Trhovosvinensko". Nás zajímá pořadové číslo panelu naučné stezky (to bude hodnota A). Tamtéž najděte datum výstavby zmíněného sociálního domu (jeho ciferace je hodnota B).
ÚKOL 2: Dříve, než půjdete prozkoumat stavbu kostela blíže, všimněte si vlevo od naučného panelu mostu přes Svinenský potok. Nový most vznikl nejspíše právě při regulacích Svinenského potoka koncem 20. a na počátku 30. let. Pro zájemce o jihočeský rok 1938 dodejme, že tento most měl být v případě vypuknutí války odstřelen. Na pravé straně mostu ve směru k náměstí najděte ceduli s jeho kódem ve tvaru XXX-012, kde 2. číslice zleva bude hodnota C.
ÚKOL 3: Přímo na budově kostela pak zjistěte:
hodnota D = počet vchodů do kostela při pohledu z nábřeží
hodnota E = počet oblouků (arkád) nad vchodovou partií kostela (portikus) se schodištěm s pěti stupni
hodnota F = počet válcových sloupů tamtéž
hodnota G = počet bočních vitrážových oken s motivem kříže v kostelní lodi (ze strany od silnice)

FINÁLKA:

N D(B+2)° C0.AFD' E 1(B-2)° GE.1(A+B)D'

Instrukce k dosazení souřadnic jsou výše přímo v listingu - vzhledem k poměrně malé vzdálenosti mezi "stagemi" a k finálce nebudu pro přehlednost referenčních bodů v mapě vkládat waypointy.
EDIT 9./2019 !!! : Změna uložení ve v.2, finální souřadnice cca. stejné, dále viz. hint !!

Předkládanou formu a velikost této tentokráte hodně krátké multiny jsem zvolil takovou proto, aby nebyl pro nepovolané úkryt ihned zřejmý. Skrýš sama je vlastně docela nedaleko a navíc při poměrně frekventované silnici. Na Vás tak bude jen zjištění několika údajů v blízkém okolí kostela + na stavbě samotné dle návodu výše (ale ne zas tak mála, aby ten bod byl úplně zadarmo :)...) a následná opatrnost v okolí finálky. Dávejte pozor na auta ! Vzhledem k malým rozměrům se tento úkryt nehodí k výměně CWG a cestovatelů (což vynahradím v dalších dvou připravovaných škatulích). Nepřikládejte k logům prosím fotky z bezprostředního okolí keše. Šetřete místem v logbooku, schránku pořádně zavírejte a "vracejte na místo" :) !!
PS: Nejsem proti tomu, když si některé potřebné info zjistíte předem, protože to samozřejmě také předpokládá navštívení jistých webovek apod., čemuž také budu rád :)...

(+ Samozřejmě jsou i zde velmi vítány Vaše fotografie přímo kostela samého, protože tato stavba je, jak již víte, kulturní památkou - tudíž by bylo zajímavé mít do budoucna časosběrnou řadu fotografií kostela se zachycením případných změn.)
Blahopřeji taktéž X-TF lovcům!
s uctivým pozdravem P.K.R.