Pozvánka na virtuální cestování Českou republikou. Pokud se Vám tato místa budou líbit, neváhejte je fyzicky navštívit, ale k odlovu keše to není nutné.
Město bylo poprvé zmíněno v listině krále Václava I. vydané roku 1243. Václav I. začal nedaleko původní osady stavět hrad. Přemysl Otakar II. zde založil okolo roku 1254 hrazené královské město s královskou mincovnou a ve městě často přebýval. Král Václav IV. do města často zajížděl a byl posledním panovníkem, který pobýval na zdejším hradě. Během husitských válek stálo město již od počátku na straně reformního hnutí. V 15. století došlo k nebývalému rozkvětu města, který umožnil městu v roce 1509 koupit královský hrad i královské panství. Roku 1532 zachvátil město veliký požár, který poničil velkou část města. Po pražské defenestraci roku 1618 se město přidalo na stranu stavů. To mělo za následek vypálení předměstí císařskými oddíly v březnu 1619. Znovu bylo město postiženo válkou v letech 1741 až 1742, kdy zde byla umístěna francouzská posádka vracející se z Prahy, proti které vyrazilo rakouské vojsko.
Počátek osídlení je spjat s hradištěm. Nejstarší zprávy z roku 1251 hovoří o osadě založené žákem a nástupcem sv. Metoděje. V roce 1292 byla osada povýšena na město králem Václavem II. Město získalo městská práva, zejména právo hradební, v krátké době bylo opevněno a postavena tvrz. Město bylo ale brzy vyňato ze soudu královského a stalo se městem poddanským. Po roce 1404 se stalo majetkem pánů z Hradce. V severozápadním cípu historického centra dnes stojí renesanční zámek přestavěný z gotického hradu. Za městskými hradbami byl počátkem 16.století u staršího kostela vystavěn gotický klášter františkánů.
Nejpozději po roce 1092 zde vzniklo samostatné přemyslovské knížectví. Město bylo již kolem roku 1226 Přemyslem Otakarem I. povýšeno na královské město a opevněno silnými hradbami, které se z velké části dochovaly dodnes. Po bitvě na Moravském poli byl v místním kostele pohřben český král a moravský markrabě Přemysl Otakar II. Roku 1645, za třicetileté války, dobyli město během tří dnů Švédové. Město zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805 a podruhé roku 1809.
Archeologické naleziště na okraji města vykazuje osídlení jak z období pravěku, tak z doby římské. Již v 10. století vzniklo zde slovanské hradiště rodu Slavníkovců. Za Přemysla Otakara I. roku 1225 se stal hrad s tržním předhradím svobodným královským městem. Ještě ve 13. století byl postaven nový gotický královský hrad. V roce 1664 zde bylo zřízeno biskupství. Farní kostel sv. Ducha se stal katedrálním chrámem, při kterém byla šestičlenná kanovnická kapitula. Pruské vpády do země přinutily Josefa II. k rozhodnutí, vybudovat v letech 1766 až 1789 ve městě pevnost. Roku 1866 se nedaleko od města rozhodla válka mezi Rakouskem a Pruskem.
První písemné zmínky pocházejí z roku 1140 a v roce 1272 král Přemysl Otakar II. město povýšil na město královské. Během husitských válek bylo město opěrným bodem pro válečná tažení. V červnu roku 1506 král Vladislav Jagellonský daroval město Janovi z Kunovic a město přestává být královským městem. V 16. století, během rozkvětu města, byla postavena radnice a Panský dům. Pak se ale městu přestává dařit, je napadeno a úpadek pokračoval i v době třicetileté války, kdy je značně poničeno.
První písemná zmínka pochází až z roku 1352, a to ze zápisu o majetku Svatovítské kapituly na Pražském hradě. Existence panského sídla ve vsi se týká zápis z roku 1407. Město zůstalo v držení kapituly až do počátku husitského hnutí roku 1421. Původní tvrz pochází z doby kolem poloviny 16. století. Zámek vznikl přestavěním renesanční tvrze. Po roce 1547 v důsledku stavovského povstání měšťanů proti Ferdinandovi I. Habsburskému a následné konfiskaci majetku se stalo město na krátkou dobu královským majetkem a pak je prodáno rytířům Sekerkům ze Sedčic. Po Bílé hoře připadá k lobkovickým statkům.
Původní název města vycházel ze jména říčky, která tudy protéká. Písemně je město poprvé připomínáno v roce 1252 jako sídlo soudu. Jiří z Poděbrad povolil v roce 1471 městu výstavbu zděných hradeb. Vladislav Jagellonský udělil městu v roce 1482 erb. Až Rudolf II. ale povyšuje, po staletích marného čekání, město v roce 1588 na královské město. Ve městě našlo útočiště na konci října 1620 stavovské vojsko. Mnohem horší byly důsledky přechodů dalších různých vojsk, které se pravidelně opakovaly až do konce třicetileté války. Ve městě zbyla sotva polovina domů a mnoho z nich bylo neobydlených. Ve druhé polovině 17. století město postihl mor a na jeho sklonku také velká ničivá povodeň.
Dějiny města začínají roku 1213. Město vzniklo na místě, kde již dříve existovala slovanská osada. Ve 13. a 14. století patřilo již mezi nejvýznamnější moravská města. Plynuly do něj nemalé příjmy z rozvinutého obchodu, v okolí se pozvolna začínalo s těžbou rud. Z této doby pochází i dominanta středu města, původně tržní dům v gotickém stylu, dnes radnice s vyhlídkovou věží v pseudorenesančním stylu. Jiří z Poděbrad město osobně navštívil a za prokázanou věrnost udělil městu 4. dubna 1469 velké privilegium. Král v něm stanovil, že navždy zůstane královským městem a majetek vyhnaných Němců připadne městu. Za účast ve stavovském povstání mu byla roku 1622 privilegia královského města odňata. Královská kancelář záležitost prozkoumala a roku 1632 bylo město od rozsudku osvobozeno.
Ke keši:
Pokud je potřeba, ciferujte.
Finální souřadnice: N 49° 5A.BCD E 013° 5E.FGH
Mapa