Motto: Do hospody ? Autem až na místo ? V devět domů ? Ani omylem.
Jistě, zajít do knajpy vypít škopek, do parku sníst cugroví či se sběrateli - pomatenci, co přijeli bůhvíodkud vlakem, směnit céga, pohladit si navzájem plyšáky, to všechno má nepochybně své kouzlo. Pro mne ale ne.
Já si radši v sobotu 26.1.2019 vyšlápnu lesem nahoru na skálu hradu Hlubokého, jež se taky někdy zove Pustým zámkem. Tam, cirka v 19:00, položím na kámen pamětní knihu, do 19:30 ji tam ponechám (podle zájmu tam bude samože ležet i déle), pak zapálím vatru, abych ohřál staré kosti a zavzpomínal na dřívější roky. Budu se těšit z plamenů a jisker, ohřeju špekoň či lečo, uvařím něco čaje či jenom tak budu hledět do žhavého uhlí.
Jsem si jistý, že stejně romantickou duši má i spousta z Vás a něco mi říká, že nebudu pálit drvo jen pro sebe. Místa je na hradě dost, a pokud by někdo chtěl v noci poslouchat meluzínu mezi letitými buky a pak spát spánkem spravedlivých až do rána podobně jako já, je vítán. Minulý rok to bylo skvělé a já druhý den ráno tentokráte nemusím valit buršovat.
Na místo je celkem slušné spojení vlakem, autem, na kole, poslední stovky metrů samozřejmě budete muset urazit pěšky. Je možno přiblížit se třemi směry, nebudu vás podceňovat a výběr nechám na vás. Jen věnujte trochu pozornosti všudypřítomnému kamení, s případným sněhem se jedná o zajímavou kombinaci. Nahoře je i jedna z nejstarších keší okresu a i když předpokládám, že Olomoučané už ji všichni mají, třeba udělá radost.
Takže to shrnu: les, skály, vatra, tma, zima, trochu kořalky, horký čaj, dobrý pokec, druhý den vůně kouře ve vlasech, spousta pohody. Berete ? Já všemi deseti a těším se na vás.