Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky. Proslavil se formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, tzv. Schrödingerovou rovnicí. Za tu obdržel v roce 1933 společně s Paulem Diracem Nobelovu cenu. Mezi laickou veřejností je známý jako autor myšlenkového experimentu Schrödingerova kočka. Narodil se 12. srpna 1887 a zemřel přesně před 58 lety 4. ledna 1961 ve Vídni.
Schrödingerova kočka:
Tento myšlenkový experiment Schrödinger vymyslel, aby poukázal na nesrovnalost interpretace kvantové mechaniky při přechodu mezi subatomickým a makroskopickým světem.
Základem experimentu je představa kočky uzavřené v neprodyšné a neprůhledné krabici. Spolu s ní je do krabice umístěn přístroj obsahující radioaktivní nuklid a nádobu s jedovatým plynem. Pokus je navržen tak, aby po 1 hodině byla 50% pravděpodobnost, že se nuklid rozloží. Pokud přístroj zjistí rozložení nuklidu, uvolní plyn, který kočku otráví. Dokud krabici neotevřeme a nezkontrolujeme výsledek, je kočka „zároveň živá i mrtvá“.
Podle principu kvantové mechaniky se nuklid, který není pozorován, nachází v tzv. superpozici stavu „rozloženého nuklidu“ a stavu „nerozloženého nuklidu“. Existuje tedy jakoby v obou dvou stavech zároveň. Z toho logicky plyne, že celá soustava by se měla nacházet ve stavu superpozice (rozpadlý nuklid + mrtvá kočka a zároveň i nerozpadlý nuklid + živá kočka). Když však otevřeme krabici, spatříme pouze jeden z těchto stavů – kočka nemůže být současně živá i mrtvá… Otázkou pak zůstává, kdy soustava přestává fungovat jako superpozice stavů a stává se z ní pouze stav jediný.
Účelem experimentu bylo ukázat, že teorie kvantové mechaniky není kompletní bez zákonů popisujících stav, kdy vlnová funkce kolabuje a kočka zemře, nebo zůstane naživu. Stejná pravidla jako pro kočku (tedy buď živá, nebo mrtvá) musí podle Schrödingera platit i pro nuklid, který musí být buď rozložený, nebo ne.
O eventu:
Sejdeme se na úvodních souřadnicích v pátek 4. 1. 2019, kdy si připomeneme výročí smrti Erwina Schrödingera. Čas eventu: 18.00–18.30.
Eventu se lze zúčastnit těmito dvěma způsoby:
1) Nedorazit na něj, ale zároveň na něm být.
2) Dorazit na něj, ale zároveň na něm nebýt.
Na eventu bude samozřejmě i krabice s kočkou. Na jeho konci se do krabice podíváme a podle situace se rozhodneme pro jednu z možností. Pokud bude kočka živá, věnujeme ji do blízké kočičí kavárny, v opačném případně se tam můžeme jít podívat na ty, které měly při svém pobytu v krabici více štěstí.
Trocha humoru na závěr:
Jede Einstein se Schrödingerem autem a přejedou kočku. Einstein zastaví, že se jde podívat, co s ní je. Schrödinger ho zastaví a říká: „Neblázni, chceš ji zabít?“
Základy české gramatiky: „Schrödingerova kočka je živá(,) nebo mrtvá.“ – Před otevřením krabice se věta píše bez čárky před „nebo“, po otevření pak s čárkou.
Hledá se Schrödingerova kočka. Mrtvá nebo živá.
Vánoce byly u Schrödingerů nejrozpačitější období roku. Pod stromečkem dlouho ležela hromada dárků, které se všichni báli otevřít...
Heisenberg jede se Schrödingerem autem a zastaví je policejní hlídka. Heisenberg řídil a policista se ho ptá: „Víte, jak rychle jste jel?“ Heisenberg odpoví: „Ne, ale zato vím přesně, kde jsem.“ Policista: „Víc než 150 km/h!“ Heisenberg se rozčílí: „Super, kvůli vám jsme se ztratili!“ Policista pojal podezření a požádal, aby mu otevřeli kufr. „Vezete tam něco?“ zeptal se. „Jenom kočku,“ odvětil Schrödinger. Policista se podívá: „Vždyť ta kočka je mrtvá!“ Teď se rozčílí Schrödinger: „No, teď už ano!“
Dokud owner nezkontroluje logbook, jsou kačeři zároveň zúčastněni i nezúčastněni…
