Bamboolčina světýlka
Důvod vzniku a historie této kešky je prostá. Máme s geomanželem Rimerem rádi noční kešky. A na „světýlka“ s námi ráda chodí i naše malá geodcerka Bamboolka. Vlastně v jejích geozačátcích loňskou zimu se s námi na „světýlka“ spíš ještě nosila v nosítku, protože noční kešky v okolí Brna jsou vesměs dlouhé a v náročném terénu.
A tak jsem se rozhodla jí tam u nás v lese vyrobit krátkou a jednoduchou světýlkovou trasu, kterou by zvládla uťapat i na svých tehdy dvouletých nožičkách.
A když už byla světýlková trasa na světě, připadalo nám škoda si ji nechat jen pro sebe. A tak jsme se s Bamboolkou rozhodly se o ni podělit i s dalšími kačery, kačerkami a především káčátky, pro které je hlavně určená.
Sice mi to trvalo skoro rok, ale keška je na světě – a publikována bude ku příležitosti Bamboolčiných třetích narozenin.
Kvůli kolizi s jinou keší jsme trasu ještě trochu upravily a natáhly, takže vznikla necelý kilometr dlouhá světýlková procházka v terénu, který skutečně zvládnou i malá káčátka. (Jen pozor, po dešti je ke konci trasy trochu kluzko a blátivo – no jako v lese – takže je možné, že se vaše káčátka vrátí z lovu o něco méně čistá, než byla na začátku trasy).
A teď něco k samotné trase:
Na úvodních souřadnicích najdete Soví totem, který ukazuje k nedalekému Sovímu hřišti pro malá káčátka. Hřiště je velmi pěkné, avšak jeho návštěvu si raději naplánujte na denní čas :o) Kromě totemu na úvodních souřadnicích najdete i místo k zaparkování vašeho geovozidla.
Od Sovího totemu západním směrem uvidíte první světýlka. Vydejte se po nich. Cesta zpočátku vede po asfaltce mezi ploty a ne vždy byl po ruce vhodný vzrostlý strom k umístění dalšího světýlka. Naštěstí nám vypomohli silničáři, kteří do úseku bez vhodných stromů (cca 150m) umístili silniční retardéry – takže pokud cestou celkem třikrát potkáte přímo na silnici řadu žlutých světýlek, jdete dobře. :o)
V určité chvíli se světýlková trasa od asfaltky poněkud fikaně odpojuje. Vše je označeno světýlky, ale kdyby se náhodou v létě víc olistily okolní stromy, vězte, že je potřeba obejít volný konec zeleného plotu (na místě snadno pochopíte) a vnořit se cestičkou do lesa, kde už světýlka zase pokračují.
Trasu lze z větší části zvládnout i s kočárkem, jen posledních asi 100m je pro kočárek zcela nesjízdných (s nosítkem lze dojít bez problému až do konce). Dokonce i kolem plotu kočárek projede, osobně vyzkoušeno.
Konec trasy poznáte snadno – v lese se před vámi rozzáří velké B jako Bamboolka :o) V jeho bezprostřední blízkosti hledejte.
Zpět se vydejte stejnou trasou, je nejlepší a nejbezpečnější.
Keška je kulatá plechovka cca 15x10cm, takže se do ní vejdou i nějaké dětské drobnosti na výměnu (kinderšrot vítán, ale prosím jen nepolámané kousky).
Dobrovolný úkol – napište k logu název svojí nej… noční nebo temné kešky, kterou jste (klidně kdekoli na světě) doposud našli. A můžete doplnit, proč je zrovna tahle keška pro vás ta nej. Může jít o různá nej - nejoblíbenější, nejzajímavější, nejtežší, nejpříšernější, nejstrašidelnější apod. Ať se inspirujeme, kam příště s Bamboolkou vyrazit.
A ještě na závěr něco pro šťouraly, kterým se naše světýlková trasa možná bude zdát příliš obyčejná, příliš snadná, příliš krátká nebo příliš nezajímavá. Může klidně být všechno z toho – naším cílem nebylo vytvořit nějakou „high challenge D5/T5“, ale pohodovou noční kešku, kterou zvládnou i opravdu malá káčátka.