Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. Pramení v Beskydech jako Rožnovská a Vsetínská Bečva a až od Valašského Meziříčí teče jako jeden tok.

Bečva se v minulosti vinula územím v četných zákrutech a meandrech. Měla také četná vedlejší, slepá a mrtvá ramena, která se při povodních naplnila a pojala část přívalové vlny. Na vybraných ´úsecích došlo k napřímení směru toku, svedení řeky do jednoho koryta, vyrovnání spádu dna a k úpravě vyústních tratí jejich přítoků. Dalšími regulacemi se narovnávaly další meandry a původní délka koryta se tak postupně zkrátila.

I přes rozsáhlá regulační opatření najdeme na horním, středním i dolním toku této velmi dynamické řeky zastoupení všech typů nivních a říčních biotopů. Všechny tyto biotopy obývají vzácné druhy savců, ptáků, hmyzu, obojživelníků měkkýšů a plazů. Rostou zde kriticky ohrožené vlhkomilné a vodní rostliny a spolu s běžnými zástupci flóry a fauny vytvářejí společenstva s neobyčejně vysokou druhovou rozmanitostí.

Slepýš křehký

Dorůstá obvykle délky 30 cm, maximálně do 45 cm. Slepýš sice nemá končetiny, patří však mezi ještěry, o čemž svědčí pohyblivá oční víčka a několik řad šupin na břiše. Má malé oči, nezřetelný krk a tupě zaoblený čenich. Samice mívají obvykle měděný odstín a často i tmavý pruh na hřbetě, samci jsou proměnlivější. Nedokáže se stáčet do propleteného klubka jako hadi.

Podobně jako ještěrky je schopen autotomie – jeho ocas se v případě nebezpečí odlomí a poskytne tak slepýšovi čas k úniku. Během několika týdnů začne ocas opět dorůstat.

V Česku se běžně vyskytují v lesích na pasekách, v křovinatých stráních i na loukách od nížin až do horských poloh. Slepýši žijí skrytě, přes den se ukrývají pod kameny, v pařezech, pod listím a teprve za soumraku vylézají ven. Objevují se zejména po dešti, kdy na zemi pátrají po dešťovkách a slimácích.

Slepýš je zcela neškodná ještěrka, která však bývá neznalými zaměňována s hadem a preventivně likvidována. Je to nejen nesmyslné, ale také nezákonné, neboť je v Česku chráněn jako silně ohrožený druh. Je chráněn ve všech svých vývojových stádiích.

Ke keši:

Stage 1

Co je to za strom?

Dub N 49°28.115

Vrba N 49°28.130

Jasan N 49°28.027

Stage 2

Číslo na stožáru je:

7= N - 0.070 min.

8 = N - 0.080 min.

9 = N - 0.090 min.

Odečti od souřadnice N.

Stage 3

Který živočich je na ceduli?

Lišaj topolový E 017°29.402

Tesařík skvrnitý E 017°29.054

Čáp černý E 017°29.206

Stage 4

Dvojciferné číslo na stožáru vynásob dvakrát a odečti od vteřin souřadnice E.

Děkuji za betatest mašle a Ivoda Team. Zároveň děkuji i Pablovi64 za pomoc se zaměřením všech keší okolo Bečvy.