„Než
dozrají švestky...
...
budeme zpátky doma!“
Těmito slovy se loučili se svými blízkými vojáci
odjíždějící do války v létě roku 1914. Netušili, že výprava
proti
Srbům, kteří „nám zabili Ferdinanda“, přeroste ve světovou
válku a že ještě pětkrát uzrají švestky, než se ti šťastnější z nich
budou moci vrátit
domů.
Situace
na frontách 1. světové války v roce 1916
Uplynuly
dva roky první světové války.
Německá strategie bleskové války selhala a boje se přeměnily v
zákopovou válku. Mohutná palebná síla použitím
kulometů a děl byla tak veliká, že útočící pěšák byl proti nim
bezbranný. V bitvě u Verdunu (únor 1916 až prosinec 1916)
padlo na obou stranách 300 000 vojáků! Tamější krajina byla totálně
zničena a stopy války nese dodnes. Do další bitvy (na řece
Sommě –
od 1. července do 18. listopadu roku 1916) spojenci přivedli přibližně
50 divizí a ztratili při tom 792 tisíc vojáků. Němci nasadili
cca
40 divizí a ztratili 538 tisíc vojáků. Tato krvavá bitva přitom
přinesla spojencům územní zisk pouhých tří kilometrů. Bitva se
stala
symbolem
krveprolití na západní frontě; např. jen v prvním dni této bitvy
ztratili
Britové téměř 60 000 mužů (z toho bylo 19 000 padlých), což je vůbec
nejvíc za jeden den v celých dějinách britské armády. Všem bylo jasné,
že se vojenské umění dostalo do slepé uličky. Koncem roku 1916 byla
vojska ústředních mocností (hlavně Německa a Rakousko-Uherska) na všech
frontách hluboko
na nepřátelském území, ale neměla už síly na rozhodný útok.
Nastala patová situace. Německo
se obrátilo na Dohodu s mírovým návrhem, který však Dohoda (V.
Británie,
Francie, Rusko a další) rozhodně odmítla.
Zimmermannův telegram z 17. ledna
1917
Na
evropském válčišti zuří krutá válka, žádná ze stran nemůže získat
rozhodující převahu, v zákopech umírají naprosto zbytečně
statisíce lidí. Anglie žádá USA o pomoc. Spojené státy by však
nejraději zůstaly neutrální, aby i nadále mohly zásobovat obě strany
konfliktu nedostatkovými potravinami, zbraněmi i kapitálem. Anglii a
Francii je přitom
jasné, že vstup USA do války by zásadním způsobem ovlivnil její průběh
a konečný
výsledek. Němci naopak chtěli, aby se USA ve válce vojensky
neangažovaly.
Zlom
nastal, když se novým německým ministrem zahraničí stal Arthur
Zimmermann. Německo připravovalo novou ofenzívu a rozhodlo se
zintenzívnit ponorkovou válku, ale německé velení se obávalo reakce
USA.
Zimmermann proto vymyslel
plán, jak odvrátit pozornost USA od dění v Evropě. Chtěl využít
dlouhodobých rozporů mezi Mexikem a USA o společnou hranici. Oznámil
proto mexické vládě, že Německo započne v nejbližší době totální
ponorkovou válku, znamenající především blokádu Anglie. A že Německo má
zájem, aby se vojska USA neobjevila na
evropském válčišti. Nabídl tedy Mexiku dostatečné dodávky zbraní a
jiného materiálu za slib, že Mexiko v případě, že by se Spojené státy
chtěly
zapojit do války v Evropě, zaútočí na jejich jižní
hranici. Tehdejší USA ještě nebyly tou velmocí jakou jsou dnes
a
navíc
přesun vojenských jednotek na evropské válčiště by byl komplikovaným
technickým problémem. Amerika by pak pravděpodobně zůstala ve válce
o svou hranici s Mexikem a v Evropě by se vojensky neangažovala.
Šifrovaný telegram (na obrázku vlevo,
kliknutím na něj obraz zvětšíte) s touto nabídkou byl 17. ledna 2017
odeslán radiotelegraficky z Berlína na německé
velvyslanectví do Washingtonu. Zde byl přepsán a poslán dálnopisem na
zastupitelství Německa v Mexiku a následně předán mexické vládě.
Britové však
již uměli luštit zprávy šifrované touto metodou (v tomto případě
podle kódové knihy č.
13042: např. kód 5905 znamenal válku, 13347 vypuknutí, 14936
neomezená,
39689 USA, 98092 ponorka, 97556 Zimmermann atd.) a text
telegramu
rychle rozluštili. Problém ovšem byl v tom, že kdyby dešifrovaný text
zveřejnili, tak by tím prozradili, že německou přísně utajovanou
diplomatickou
šifru prolomili. Němci by pochopitelně hned vyměnili kódové
knihy
a britská výhoda by tak byla ztracena. Proto museli Američany i Němce
přesvědčit, že telegram získali v otevřené (dešifrované) podobě.
Britové si proto vymysleli, že se jej podařilo
získat až Mexiku od
podplacených
státních úředníků. Jenže zachycená a Brity rozluštěná
„rádiová“
verze zprávy se mohla v detailech lišit (a taky se lišila) od
„dálnopisné“ verze poslané z USA do Mexika. Anglie
proto rychle úkolovala svého informátora v Mexiku (známého jako pan H
). Pan
H. se vloupal do sídla telegrafní společnosti Western Union v Mexiku a
zde skutečně kopii příslušného (šifrovaného) telegramu poslaného z
Washingtonu získal. Anglie poté (23. 2.
1917) předala telegram vládě USA spolu s dezinformací, jak
jej získala. Američané i Němci legendě uvěřili. Vypuklo velké
pozdvižení.
Zpočátku se sice prezident Wilson domníval, že jde o nějakou
provokaci sloužící k zavlečení USA do války v Evropě, jenže když
ministr zahraničí Zimmermann připustil,
že telegram je pravý, daly se události do pohybu a USA během šesti
týdnů
skutečně vstoupily do války. Z války v Evropě se tak stala první válka
světová.
Vstup
USA do války a její průběh v letech 1917 –1918
6.
dubna roku 1917 vstoupily USA do války proti Německu. Tím se vytvořila
velká materiální i lidská převaha na straně Dohody. Ta se pochopitelně
nemohla projevit ihned. První větší americký kontingent vojsk pod
velením
generála J. Pershinga přistál ve Francii 24. června a do konce
roku bylo do Francie přepraveno 180 000 amerických vojáků. Zatímco
Američané finančně a hospodářsky Dohodu vydatně podporovali, jejich
vojenská účast hrála zpočátku především symbolickou roli. Generál
Pershing totiž kategoricky odmítl naléhání francouzského ministerského
předsedy Georgese Clemenceaua a britského premiéra Davida Lloyda
George, aby použil americké jednotky na posílení jejich krvácejících
armád. Nehodlal hnát nedostatečně vycvičené a vyzbrojené mužstvo na
jatka. Při této strategii není divu, že první tři Američané
zahynuli v boji až 3. listopadu 1917 a v
prvních deseti měsících od vstupu do první světové války tu USA
ztratily
pouze 136 zemřelých v boji, 134 při nehodách a 670 následkem
nemocí, zatím co ztráty Francie a Britského impéria se ve stejném
období
počítaly na statisíce. První větší přímý vojenský příspěvek Američanů k
válečnému úsilí Dohody můžeme zaznamenat až v květnu 1918, když dvě
americké divize pomohly francouzské 6. armádě na řece Marně. V září
1918 zahájila více než půlmiliónová 1. armáda u Saint-Mihielu první
ryze americkou ofenzívu této války. V másko-argonské operaci (26. září
až 11. listopadu 1918), do níž USA vrhly postupně 1 256 478 vojáků,
utrpěli
Američané těžké ztráty: 26 277 padlých, 95 786
raněných a 5000 nezvěstných a zajatých.
Úhrnným počtem mrtvých
vojáků USA sice stály až na desáté příčce mezi ostatními zeměmi, ale i
tak zaujala první
světová válka množstvím zmařených
amerických životů třetí místo (po občanské a druhé světové
válce)
v historii Spojených států. Na západní frontě Američané ztratili 278
983 vojáků, z toho bylo 48 909 padlých a zemřelých na
zranění. Pokud započítáme i úmrtí vojáků na infekce – hlavně
španělskou
chřipku, dostaneme se k počtu 116 516 mrtvých ze všech příčin (údaj
Pentagonu z roku 2010).
Na
celém světě bylo mobilizováno přes 60 miliónů mužů. Ve válce zahynulo
přes 18 milionu lidí, z toho téměř deset milionů vojáků. Čechů
a
Slováků padlo na obou stranách konfliktu kolem 200 000.
Pro
nás skončila 1. světová válka vyhlášením samostatné Československé
republiky 28. října 1918, ale za její konec se pokládá a ve světě
oslavuje 11. listopad 1918, kdy od 11 hodin zavládlo na všech frontách
příměří (11. 11. v 11 hodin). Tento den se na celém světě (v ČR od roku
2001) připomíná jako Den válečných veteránů; jeho symbolem je květ
vlčího máku.
Válka neskončila kvůli
drtivému
vojenskému vítězství na bitevním poli, ale vyčerpáním válčících stran.
Zvítězily velmoci, které mohly zmobilizovat větší lidské i materiální
zdroje a kterým důležitým způsobem pomohlo otevření nové fronty v
Itálii a Řecku a peníze a vojáci Spojených států. Německo a
Rakousko-Uhersko nebyly v pravém slova smyslu vojensky poraženy. Přesto
se s nimi naložilo v mírových jednáních způsobem, který zanechal hodně
hořkosti a otevřel cestu revanšistickému snění a náladám vedoucím až k
rozpoutání 2. světové války.
Jak
najít keš
Je jasné, že v armádách se
citlivé informace musejí šifrovat.
V době
1. světové války užívaly všechny armády nějaké šifrovací metody.
Rakousko-uherská armáda užívala hlavně kódových
knih, stejně tak
Rusové, Francouzi a další. V německé armádě se zpočátku používaly i
Fleissnerovy otočné mřížky (později šifra ÜBCHI a pak ADFGX), Britům se
zase osvědčila jednoduchá a tehdy ještě spolehlivá šifra Playfair.
Buďme tedy styloví. Rozluštěte
tyto dvě šifrované zprávy:
Zpráva
č. 1
6Z3O5
PO5LE 3SN2U 1OT53 OE31J
Použijte
Fleissnerovu otočnou mřížku 5 × 5. Mřížkou otáčejte
doprava a text v jejích otvorech
čtěte po řádcích
zleva
doprava. Vyjde vám heslo (viz hint)
pro
dešifrování zprávy č. 2 a
za ním souřadnice. „0“ zde znamená nulu.
Zpráva
č. 2
Dešifrujte
text metodou Playfair (abeceda v tabulce 5 × 5 bez „Q“ [ před
šifrováním se „Q“ – pokud se v textu vyskytne – nahradí písmenem „K“].
„O“ je
písmeno, ne
nula). Použijte
heslo z
rozluštěné zprávy č. 1.
VLVES
FEZOX WFMEX JGKRI KNBZA
ULBZR BKGZN ZZRHZ UZKLU BEZZX
RIZEG ZRVNZ MJRIK OWOKO TEREC
VPXKI XMZYX
Ještě kontrola...
...a je to!
Poznámky
-
Obě
výše uvedené šifry se za 1. světové války skutečně používaly. Mřížku
v této podobě vymyslel plukovník Fleissner von Wostrowitz v r. 1881. Za
války se
používala jen několik měsíců, protože hrozilo nebezpečí, že dostane-li
se některá mřížka do rukou nepřítele, bude šifra prozrazena. Šifru
Playfair vymyslel Ch. Wheatstone
v r. 1854. Používala se v obou búrských válkách a v 1. světové válce v
britské armádě; v australských jednotkách dokonce ještě za 2. světové
války.
-
Umístění otvorů v mřížce si musíte určit
sami 
. Ostatní si
najděte na internetu.
-
Základní
souřadnice jsem zvolil u pomníku obětí 1. světové války v
Modlanech. Jsou na něm jména 94 padlých vojáků z Modlan, Srbic a
několika přilehlých obcí; v roce 1910 v nich žilo celkem 4038 obyvatel.
-
27. 2. 19 přidáno ověření v GeoChecku, hlavně kvůli fotohintu umístění finálky.
-
Existují různé verze příběhu Zimmermannova telegramu.
-
Literatura a odkazy:
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. Albatros, 2006.
340 s.
První a druhá fotka (autor H. D. Girdwood) jsou
volná díla, třetí je od agentury Reuters.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_na_Somm%C4%9B
https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka
https://technet.idnes.cz/zimmermannuv-telegram-poslal-usa-do-valky-fjg-/software.aspx?c=A041226_135705_bezpecnost_brz
https://www.irozhlas.cz/historie/pred-100-lety-vstoupily-usa-do-prvni-svetove-valky-ztratily-115-tisic-muzu_1704060647_
a další.
Konec
GC0DGT –
verze 1.3 z 26. 2. 2022
(CC BY-SA 3.0
CZ) ladislavappl, 2018
