Olgoj chorchoj
Na úvodních souřadnicích nic nehledejte, nic tam není. Tato cache má za úkol Vás seznámit s bájným pouštním červem.
Zdroj: cs.wikipedia.org
Setkání a pátrání
Ač existují svědectví několika očitých svědků a mnoho legend o tomto pouštním červu, jeho existence je velmi pochybná.
Žádný z vědců tohoto mytického tvora nikdy neviděl, ale víra v něj je mezi Mongoly. silná a někteří jsou přesvědčeni, že se nejedná o zvíře, ale o nadpřirozenou bytost, a tak se bojí jeho jméno jen vyslovit. Svědectví jsou údajně téměř shodná, tudíž nelze možnost existence zcela jednoznačně popřít.
Údajně jsou známy situace, kde pastevci vyprávějí o svém setkání s olgojem. Jeden takový příběh popisuje muže, který jednou vstoupil do jurty a viděl tam na zemi ležet olgoje, tak rychle popadl ocelový kotlík na čaj, který se nachází ve většině jurt, olgoje jím přikryl a rychle vytáhl ven před jurtu. Kotlík ovšem téměř okamžitě zežloutl a jevil známky jako po leptání kyselinou. Ostatně údajně všechny věci, které přišly do přímého kontaktu s olgojem, žloutnou kvůli působení silného jedu, který je pravděpodobně takového složení, že dokáže leptat i kov. Díky tomuto jevu se v mnoha textech o olgoji objevují informace o tom, že jej přitahuje žlutá barva, ale je to jenom domněnka.
Pátrat se po olgojovi vydala v roce 1990 česká výprava, v červnu 1991 v časopise Fate publikoval Ivan Macerle článek, kde tvrdí, že olgoj zabíjí elektrickým proudem.
Popis
Někteří zoologové si myslí, že by se mohlo jednat o jeden z druhů z čeledi scinkovitých – někteří z nich jsou jen málo podobní plazům, např. australský scink uťatý, jehož hlava i ocas jsou jen málo rozeznatelné od těla. Ovšem scinci mají bez výjimky nožky, zatímco všechna svědectví o olgojovi poukazují na tělo bez končetin.
Bývá popisován jako hladký živočich plné červené barvy připomínající přerostlou žížalu nebo také tlusté střevo naplněné krví. Dosahuje údajně délky 0,5 až 1,5 metru. Někteří pro popis jeho zevnějšku používají také výraz „šiška salámu“. Dle výpovědí dokáže člověka usmrtit na vzdálenost až šesti metrů. Při útoku se jeho přední část těla vztyčí a celkově velmi ztmavne.
Má se objevovat jen v červnu a červenci, nejteplejším období roku, kdy se zahrabává do písku nebo zalézá do děr. Při pohybu se neplazí dopředu, ale koulí se do strany, jakoby zametal, a zanechává tak charakteristickou stopu.
Jedna verze tvrdí, že olgoj používá pro útok elektřinu, kterou generuje ve svém těle, a poté pomocí výboje zasáhne svůj cíl. Druhá verze spočívá v tom, že olgoj má na svém těle vak, nebo lépe bublinu, kterou v případě potřeby naplní jedem,který vytváří pomocí složek své potravy, a rychlým smrštěním bubliny naplněné jedem dojde k jejímu protržení a vystříknutí jedu na cíl. Složení jedu má být dostatečně silné na to, aby zabilo dospělého člověka po několika sekundách kontaktu s pokožkou.
STOPY ZA OLGOJEM CHORCHOJEM:
N 49° 17.A E 017° 00.9B3
..................................................................................
(255,0,0)
(0,0,0)
(255,255,255)
(0,0,255)
(255,255,0)
....................................................................................
A = součet čísel v závorkách všech v textu zmíněných
B = na jakou vzdálenost byste se neměli přibližovat