Dovolím si tě pozvat na krátkou procházku kousek za město. Až se budeš nudit, nebo budou děti rozjívené, vyraž ven. Cestu si můžeš zpříjemnit nejen poznáváním květeny a zvířeny, ale také odlovem keší. Hlavně si nezapomeň z každé krabky opsat bonusové číslo.

Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. Pramení v Beskydech jako Rožnovská a Vsetínská Bečva a až od Valašského Meziříčí teče jako jeden tok.

Bečva se v minulosti vinula územím v četných zákrutech a meandrech. Měla také četná vedlejší, slepá a mrtvá ramena, která se při povodních naplnila a pojala část přívalové vlny. Na vybraných ´úsecích došlo k napřímení směru toku, svedení řeky do jednoho koryta, vyrovnání spádu dna a k úpravě vyústních tratí jejich přítoků. Dalšími regulacemi se narovnávaly další meandry a původní délka koryta se tak postupně zkrátila.

I přes rozsáhlá regulační opatření najdeme na horním, středním i dolním toku této velmi dynamické řeky zastoupení všech typů nivních a říčních biotopů. Všechny tyto biotopy obývají vzácné druhy savců, ptáků, hmyzu, obojživelníků měkkýšů a plazů. Rostou zde kriticky ohrožené vlhkomilné a vodní rostliny a spolu s běžnými zástupci flóry a fauny vytvářejí společenstva s neobyčejně vysokou druhovou rozmanitostí.

Moudivláček lužní.

Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) zpěvem nějak mimořádně nevyniká. Stejně tak není výjimečný ani velikostí a zbarvením. Se svými 10 gramy se nemůže rovnat pouhých 5 gramů vážícímu králíčkovi, který je naším nejmenším opeřencem, a z jeho zbarvení jsou poněkud nápadnější jen hnědá barva na zádech a černá páska přes oči. Zato je ale moudivláček naprosto bezkonkurenční architekt a stavitel. Jeho zavěšené, zcela uzavřené hnízdo s tunelovitým vchodem je podobné výtvorům některých afrických snovačů, snad je ještě dokonalejší a nemá v naší přírodě obdobu.

Moudivláček lužní je podstatně menší než vrabec. Jeho životním prostředím jsou porosty v bezprostředním okolí vod, kde sbírá hmyz a další drobné bezobratlé živočichy.

V České republice hnízdí pravidelně, ale pouze místně v nížinách a ojediněle i ve středních polohách. Během 19. století nebyl z Čech znám vůbec a vzácně se vyskytoval pouze na Moravě. K rozšiřování obsazených lokalit začalo docházet až na počátku 20. století, v současné době jsou hlavními hnízdními oblastmi Polabí, Podkrušnohoří, jihočeská rybniční pánev, jižní a střední Morava a Ostravsko. Ptáci z ČR jsou tažní. Přílet na naše území probíhá hlavně na konci března a na začátku dubna, odlet vrcholí v říjnu.

N49°2X.XXX E017°2Y.YYY

28.5.2022 

Dnes provedena údržba celé série. Vyměněny všechny LB i některé krabičky. Ještě vyměním pytlík u TOPOLU a obnovím RACKA, kde nyní visí pouze krabka. A také opravím SIDLO a LEDNACKA. Tyto dvě keše opět neodolaly tuposti některých "geokolegů"😕.