Černobílý povídkový film Motiv pro vraždu z roku 1974 sestává ze tří povídek různých režisérů. První Víkend v režii Julia Matuly, druhá Rukojmí režiséra Jiřího Svobody a závěrečná povídka Kapsář od režiséra Tomáše Svobody.
Tato keš je o prostřední z nich, o ostatních dvou tedy jen stručně. V úvodní scéně první povídky vykoná na stopařce Věře (tehdy dvacetiletá Zdena Studénková), oděné, na tehdejší normalizační poměry, do extrémně krátké sukénky, pan Karas (Ilja Prachař) zavrženíhodné násilí. Noirová scéna proběhne beze slov. Po nějaké době přijíždí Věra za svým chlapcem do chatové osady a zde se opět setká s panem Karasem. Ten se v obavách o prozrazení svého hanebného činu rozhodne Věru odstranit. Omylem však ve tmě odstraní Martu (Helga Čočková). Po pokusu zavraždit i Věru zmateně prchá před VB, havaruje, hyne v plamenech, omráčená Věra přežije. Ve třetí povídce se propuštěný kapsář (Petr Čepek) snaží začlenit do civilního života a nedaří se mu to. Opět sklouzává na šikmou plochu, krade, až nakonec ve vlaku vraždí. Na útěku vzdoruje se svým synem (Filip Renč) na chatě rojnici příslušníků VB a ve finále "odejde". "Budu také kouzelníkem?", ptá se pozůstalý synek, "Doufám, že nebudeš!", dí příslušník (Josef Abrhám). Touto duchaplností končí celý film.
Z celého filmu patrně nejvíce zaujme prostřední povídka, především pro excelentní herecký výkon Jiřího Hálka (* 10. září 1930, nedávno tedy oslavil 88 let), který velice věrohodným způsobem ztvárnil postavu morfinisty Vladimíra Čabana. Ten se dostal k omamné látce díky tomu, že umírajícímu otci jeho matka (Blanka Waleská) nosila z nemocnice na utišení bolesti morfium. Před otcovou smuteční fotografií matka říká: "Když si jen vzpomenu co chudák zkusil, primář Hruška mě podezíral, že si to morfium píchám sama. Co jsem se ho nanosila. A stejně mu nepomáhalo. Jinak měl všechno zdravý." Z těchto pronesených vět vyplývá celá obludnost Čabanova konání. Synek si nejen vybudoval závislost na morfiu, ale nadto ještě nechal otce trpět bolestmi. Vtírá se otázka, co tedy Vláďova matka svému muži píchala, když morfium konzumoval jeho syn. Po otcově smrti přísun morfia z nemocnice ustal a Vláďa musel začít platit. Role dodavatele se ujal číšník pan Kříž (Jaroslav Mareš), ovšem jen po dobu narkomanovy solventnosti. Ta měla svoje meze, Vláďa už byl zadlužen u každého, na kterého se podíval. Nepodařilo se mu vymámit peníze z matky, nepodařilo se mu nic prodat. Abstinenční příznaky donutí Vláďu k pokusu získat morfium násilím. Nejdřív s pistolí v ruce přepadne lékárnu. Tady to dopadne přímo katastrofálně, Čaban zastřelí příslušníka VB, který si do lékárny náhodně zajde pro medikament na bolavý zub. Pak zhmoždí taxikáře, který ho veze k nemocnici. Tady simuluje bolesti zad v naději na aspoň nějakou úlevu. To už ale doráží Veřejná bezpečnost a začíná honička po nemocnici. Závěr povídky se odehrává na operačním sále při císařském porodu. Statečný lékař (Bohumil Šmída) nedbá Čabanových výhrůžek a začíná s operací. Konec pak už je rychlý, Čaban je přemožen a odveden ze sálu. Jen se už bohužel nedovíme jestli se narodil chlapeček nebo holčička.
Pro režiséra Jiřího Svobodu (5. května 1945) to byla první netelevizní filmová práce a nejen na tehdejší dobu to nedopadlo vůbec špatně. Ve filmové povídce použil retrospektivu, zamrzání obrazu a uvádění časových údajů, to v té době jistě nebylo běžné. Na malé ploše byla prostě odvedena poctivá filmařská práce, ač přiznejme, ten konec byl předvídatelný, jinak to dopadnout nemohlo.
Speciální upozornění pro lezce Tépětkaře: Povšimněte si laskavě s jakými dobovými "cajky" se ze střechy spouští zasahující příslušník VB. V brigadýrce, kabátě, tesilkách a polobotkách, prosím. Žádná URNA v kukle.
Informace pro luštění souřadnic hledejte výhradně v povídce "Rukojmí":
A = počet písmen v příjmení herce, který nadaboval Bohumila Šmídu v roli lékaře (Bohumil Šmída tady nemluví vlastním hlasem)
B = ciferace celého data narození Vladimíra Čabana + 1
C = první cifra z typového označení taxikářova vozu
D = počet služebních psů, které VB na Čabana při honičce v nemocnici nasadí
E = počet písmen v příjmení zastřeleného strážmistra
F = počet písmen v pojmenování objektu, ve kterém si Čaban ukrývá svoje "nádobíčko"
N 50° 12.ABC E 014° 09.DEF
V keši není tužka. Vinšuju dobrý hunt.
Za betatest děkuji StavrosNiarchosovi.