Sysel je považován za jedno z našich nejroztomilejších zvířat. A taky nejvzácnějších. Přitom ještě před sto lety to byl nepřítel číslo jedna, kterého bylo nutno hubit po tisících, a tak nikdo neměl čas se moc nad jeho vtipným panáčkováním pozastavovat. Co se stalo?
Ještě v padesátých letech v naší zemi žili milióny syslů, které dokázaly způsobit významnou škodu na polních kulturách. V době radostného budovatelského úsilí mu to vysloužilo speciální zacházení, od trávení strychninem po umlácení ocelovou tyčí. Nic z toho moc nepomáhalo. Jenže pak se k tomu všemu přidala zásadní změna české krajiny, ke které došlo v padesátých letech 20. století. Díky zintenzivnění zemědělství byly rozorávány meze, vytvářeny velké lány, mizely krátké trávníky, kde se před tím pásl dobytek nebo se pravidelně kosila tráva pro domácí zvířata. Celá krajina se proměnila z drobné mozaiky různých prostředí na velké jednolité plochy. A to pro sysla znamenalo obrovskou ránu. Za posledních 70 let se areál rozšíření syslů zmenšil o 90 %, v Česku je jich cca posledních 3000 kusů a tak pro něj existuje i státem garantovaný záchranný program.
Sysel není náročný druh. Potřebuje jen krátký trávník nebo jinak přehledné stanoviště, aby viděl blížící se predátory, a suchou, relativně kyprou půdu, ve které staví své nory. Původně žil ve stepích, které ale s nárůstem zastoupení lesa po poslední době ledové ve střední Evropě kvapem mizely. Ovšem pak zde vznikly nepravé stepi, kterým se také říká louky, pole, rumiště… Již těsně po příchodu člověka-zemědělce do Evropy s ním sysel spojil svůj život a doprovázel ho. Ač se to lidem moc nelíbilo.
Dlouhou dobu se to syslovi vyplácelo. Jenže když se změnila struktura celé krajiny, místa, která mu vyhovovala, byla mnohem vzácnější a izolovaná. Sysel ale znovu ukázal svou přizpůsobivost. Dneska se vyskytuje na letištích, golfových hřištích, vinicích nebo třeba sídlištích. Ale menší kolonie jsou náchylnější na katastrofy, které vedou k vymření celé populace. Stačí jedna kočka nebo prudší deště a kolonie vymře. A lokalitu nemá kdo znovu osídlit, neboť nejbližší sysli bydlí moc daleko, aby ji našli.
Velmi slavnou kolonií se stala právě Radouč, kde sysli obývají bývalé vojenské cvičiště hned na okraji sídliště. Ztratili zde obavy z lidí a dají se klidně i krmit. Tak jestli sem zavítáte mezi dubnem a zářím, přeji příjemnou zábavu.
Kód:
A) Které biotopy mohou syslovi ještě připomínat jeho tradiční stanoviště?
1. Letiště Ruzyně
2. Letiště Letňany
3. Letiště Heathrow
B) Který druh má v současnosti více jedinců ve městech než v přírodním prostředí?
4. Srnec obecný
5. Liška obecná
6. Rorýs obecný
C) Které z těchto zvířat bylo nejvýznamnějším zemědělským škůdcem v padesátých letech?
7. Prase divoké
8. Sysel obecný
9. Bázlivec kukuřičný
N: 50° 25. A*C-B-1 (B*C)/(A+B+C) (A+B)
E: 14° 54. C-B-A (A*C)-(A+C) A+B
English summary:
Beaver belongs among the most popular wild animals in our country today. And among the rarest as well. And still, it has been just about one hundred year ago, when the beaver has been taken as a significant enemy of the man. There have been thousands of them in the fields, consuming the crop of the man. What have lately happened? The change in the agricultural policy of the state. The fields have changed into the huge monoculture areas and the mosaic of the landscape has disappeared. The number of beavers decreased by 90%. The beaver has adapted to the new conditions. Today you can find him for example on the golf courses, airport or former military areas, places where the lawn is short and the soil is dry. One of such areas is Radouc, former military spot, where the big community of beavers lives.