Krajinná mozaika, jemné předivo různých stanovišť, je nezbytné k přežití mnoha druhů. Krajina se totiž pořád mění. Holá půda postupně zarůstá, řídké trávníky houstnou a prosazují se na nich vyšší druhy, louku nahrazuje les. Každé toto prostředí je vhodné pro jiné druhy. Když už přestanou podmínky postačovat, musí se druhy posunout jinam, kde zrovna jsou ty správné podmínky. Takto se dynamicky vše proměňuje, druhy i stanoviště se posouvají.
Důležité ale je, aby bylo v možnostech daného druhu přesunout se na nové místo a vůbec na něj natrefit. Většina druhů nemá nějaký speciální smysl, jak najít to správné místo, prostě se vydají do krajiny a hledají. Dost jich při tom chcípne, ale někteří se uchytí. Aby k tomu mohlo docházet, musí daného typu stanoviště být v krajině více (aby bylo možné na něj náhodně narazit) a musí být od sebe v rozumné vzdálenosti. A to je jedna z největších změn, ke kterým od kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století v české krajině došlo – ty vzdálenosti vzrostly a četnost různých typů stanovišť klesla. Vytvořily se velké jednolité půdní celky, které vypadají všechny velmi podobně. Pole jako pole, louka jako louka, mezi nimi žádné remízky, cestičky, nejasné hranice.
Díky tomu v krajině výrazně ubylo například motýlů. Mnoho z nich má totiž specifické nároky, jako například jediný druh kytky, na které se rozmnožují, a nedokáží nalétat desítky kilometrů ve snaze ji najít. Příkladem budiž modrásek bahenní. Umí si hezky zkomplikovat život. Rozmnožuje se totiž na jediné kytce, krvavci totenu, která roste na vlhkých loukách. Na ni motýl naklade vajíčka, ale maximálně tak 3-6 na jednu, protože když je larev moc, navzájem se požírají. Larva se živí na krvavci, a když už dost vyroste, upadne na zem. Vydává speciální zápach, který láká mravence žahavé, kteří si kuklu odnesou do mraveniště, protože si myslí, že je to jejich vajíčko. Housenka tam rok až dva žije, nechá se od mravenců krmit, občas jim sežere nějaké jejich vajíčko. A pak se zakuklí a promění v motýla, který se vyhrabe z mraveniště a letí hledat krvavec. Koloběh může začít nanovo.
Bohužel ale díky odvodňování pozemků za komunismu, nehospodařením na vlhkých loukách v dnešní době, protože se to ekonomicky nevyplácí, mizí totenové louky z krajiny. A když už někde jsou, hrozí, že díky synchronní seči ve velké části naší krajiny, budou pokoseny dřív, než larvičky z kytky odpadnou. A tak modrásci mizí.
Jedním z míst, kde se ještě drží, bývají nezemědělsky využívané plochy, které udržují krajinu nezarostlou, jako například tady v Pichcích. A proto, ať žije motokros.
Kód:
A. Co v ekologii znamená sousloví přestupný kámen?
1. Kámen v potoce, který umožňuje překonat vodní proud
2. Místo, které není pro daný druh úplně super, ale umožní mu chvíli v krajině přežít nebo se dostat z jedné vhodné lokality na druhou
3. Betonové skruže, které jsou součástí melioračního zařízení
B. Jak přesvědčí larvičky modráska mravence, aby se o ně starali?
4. Feromony
5. Alkoholem
6. Cukrem
C. Existuje rozdíl mezi bahenními modrásky a modrásky bahenními?
7. Bahenní modrásci jsou 4 druhy, které obývají vlhké louky, modrásek bahenní je jeden z nich
8. Bahenní modrásci jsou všechny druhy modrásků, které žijí v bažinných oblastech, modrásek bahenní mezi ně často patří
9. Není mezi nimi rozdíl
N: (2+B)*C+C° (B*C)+(A+4+C). (A*B) C (A+B) (A*B-A) (B+C-4)'
E (A*C)° (A+C)-(A*B). (A*C)-7 (C-B+A) 7 (A*A) (C-C)'
English summary:
The mosaic structure of the landscape is for many species crucial moment to survive. Many species are dependent on for example certain type of plant, on which they can breed. Blue butterfly is such a species. This butterfly cannot fly tens of kilometers to find this flower. The problem is that the mosaic structure, with different kinds of plants, from our landscape almost disappeared and hand in hand with it disappears the blue butterfly as well. The few places where this butterfly can be still found are areas which are not used for agriculture activities, for example here in Pichce.