Pacltova rozhledna - Kopanina Multi-cache
Pacltova rozhledna - Kopanina
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Pacltova rozhledna - Kopanina
POZOR: k nalezení keše je třeba mít klíč od rozhledny !!!
POZOR: 4.6.2020 změna vzorečku a indicie "G a I" !!!
Kopanina:
Kopec Kopanina, dosahující výšky 657 m.n.m., je všeobecně známý hlavně díky stejnojmenné rozhledně postavené na jeho vrcholu. Představuje výraznou dominantu Ještědsko-kozákovského hřbetu. Je součástí přirozené hranice, jež odděluje severní část Českého ráje od podhůří Jizerských hor. V těchto místech leží nejen teplotní předěl, ale rovněž tudy v minulosti probíhala tzv. jazyková hranice, která oddělovala oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva od území, kde se mluvilo většinou česky.
Název Kopanina také patří malé vesnici, která leží na severovýchodním úpatí kopce. Obyvatelé se tady věnovali drobnému zemědělství a později mačkali a brousili sklo. V polovině 19. století stálo na Kopanině asi 15 domů a dřevěná zvonička, dnes již zaniklá. V současné době je Kopanina osadou obce Pulečný. Má pouhých sedm domů a trvale zde žije jen pět obyvatelů.
Rozhledna:
Koncem 19. století došlo v čechách k pozoruhodnému vzestupu zájmu o turistiku a o vše co s ní souviselo. Téměř v každé horské oblasti vznikaly turistické spolky. Velký zájem o turistiku panoval hlavně v německy osídlených oblastech Čech. Jablonecko a Liberecko nebyly výjímkou.
Výstavba rozhledny na Kopanině patří k nejvýznamnějším počinům turistického hnutí v Českém ráji. První vážné daebaty o stavbě rozhledny probíhaly již v roce 1892, kdy byl v Turnově založen odbor Klubu českých turistů. 
Smělou myšlenku podpořilo i pražské ústředí klubu. Krom toho si turnovská pobočka KČT naplánovala i další významný skutek a to převzetí nedaleké zříceniny hradu Frýdštejn do vlasní péče.
Již v roce založení turnovského odboru byl zakoupen pozemek pro stavbu rozhledny. Začalo se zvažovat, zda má být vyhlídková věž železná nebo kamenná. Projekt turnovského stavebního inženýra Františka Duba počítal s použitím pálených cihel. V květnu 1893 proběhol výběrové řízení na zhotovitele stavby. Zakázku získala stavební firma Františka Knopa z Turnova.V srpnu bylo vydáno stavební povolení a začaly sbírky na financování rozhledny. Asi polovinu nákladů se zavázalo uhradit ústředí klubu pod podmínkou, že materiál budou dodávat české firmy. Turnovská pobočka KČT vydala za účelem financování stavby dlužní úpisy. Přicházely peněžité dary od institucí i jednotlivců.
K slavnostnímu základního kamene došlo 29. října 1895. Oficiální hosté přijeli v kočárech, při poklepu kamene zazněla vlastenecké hesla. Stavba mohla začít, její postup byl rychlý. Ačkoliv probíhala od podzimu do jara, stačilo stavební firmě na její dokončení pouhých sedm měsíců. Cihly dodala panská cihelna, vápno se vozilo ze Železného Brodu, písek se kopal u Voděrad a kovové části byly objednány z Berouna.
K otevření rozhledy, které se konalo 3. června 1894, se činily velké přípravy. Slavnost se měla stát "velkolepým vystoupením českého živlu na národní hranici". Klub českých turistů vypravil na otevření rozhledny z Prahy zvláštní vlak. " Účastníků výletu bylo 156, mezi nimi velký počet dam a mezi těmito i dvě sličné američanky, jež používaly vlaku ku zhlédnutí malebných krajin Turnovska". Z Turnova do Malé Skály už cestovalo na 400 osob. Na maloskalském nádraží je přivítali nastoupení členové hasičských, veteránských, pěveckých a tělovýchovných spolků. Následoval pochod k rozhledně. Zde se zástupci spolků seřadili a zazněl " chorál národa českého". Stavitel Karel Knop předal klíč od rozhledny zástupci Klubu českých turistů, který se ujal slova a pravil pateticky: " Ó věži naše, budiž skutečně tím, co od tebe očekáváme. Budiž světlým bodem naší národnosti na tomto posledním místečku jazykové meze severočeské, budiž sluncem osvětlujícím cesty slabozrakým a oteplující chladnější posud povahy naše." Návštěvníci vystoupali na rozhlednu a pěvecký sbor zapěl "ó hory, ó hory".
Ke zdaru vlastenecké akce přispěl také Anton Schmidt - majitel brusírny ve Frýdštejně, který osvítil vrchol rozhledny dvěma obloukovými lampami.
Rozhledna dostala válcový tvar a byla postavena z neomítnutého cihlového zdiva. Věž dosahovala výšky osmnácti metrů a byla zakončena cimbuřím s litinovou předprsní. Hned od prvních dnů lákala návštěvníky atraktivním rozhledem po okolní krajině. Traduje se, že za ideálního počasí je možné z Kopaniny spatřit i věže pražských kostelů.
Klub českých turistů dal rozhledně jméno Čeňka Paclta, cestovatele a dobrodruha, rodáka z Turnova. Označení Pacltova rozhledna se ale mezi lidmi neujalo.
V roce 1936 byla rozhledna stavebně upravena - zvýšena a doplněna prosklenou vyhlídkou. Po záboru českého pohraničí se rozhledna ocitla na území připojeném k Německu a byla přejmenována na Konradhöhe, ale ani tento název se za doby okupace neujal. Dnes se používá jednoduché místopisné označení Kopanina. Vyhlídková věž patří v současnosti do správy obecního úřadu ve Frýdštejně.
Text převzat z tabule u rozhledny a autorem je Jan Strnad
Ke keši:
Na úvodních souřadnicích stojí rozhledna, klíč k jejímu otevření je třeba si předem zapůjčit a to pouze za světla v č.p. 2 (souřadnice ve waypointu) . Noční lovci mají bohužel u této keše smůlu.
Finální vzoreček:
N 50° 39.(AxB+53)
E 15° 09.(GxIxA-325)
indicie :
A je počet menších dřevěných schůdků nahoře těsně před vystoupením na prosklenou plošinu
B je počet řad cihel ve spodním patře rozhledny (počítáno napravo od dveří)
G je číslo na plechové tabulce z obrázku níže
I je počet šroubů držících zábradlí okolo vlezu na proklenou plošinu
čísla G a I naleznete nahoře v prosklené vyhlídkové části rozhledny.
Přeji hezké zážitky a dobrý rozhled
Additional Hints
(Decrypt)
Fgebz, mngnuav