Sokolská hra je prodloužena do 28. 10. 2018
K většině sokolských kešek se dá dojet autem a pak tam na vás čeká krásná, čistá, občas i velká skrýš. Takže já jsem obula holiny a šla hledat přiměřeně zapadlé místo, ke kterému nevedou cesty a musíte se k němu trochu prodírat. Prosím, choďte ke kešce kolem rybníka. Je to tudy nejschůdnější a zároveň pěkné. A protože v tomto případě platí, že již samotná cesta je cíl, tak hledejte jen obyčejnou plastovou krabičku. Úvodní souřadnice vedou k sokolovně v Unhošti, moc pěkné budově z roku 1907. Její návštěva není k vyhledání keše nutná. Keš je součástí sběratelské sokolské hry, neberte tedy z keše razítko!
Sokolovna v Unhošti, rok 1910
Počátky ženského tělocviku
Sokol byl založen v únoru roku 1862. V 60. letech 19. století nebylo ještě společensky únosné, aby se ženy staly členkami Sokola, přesto se do cvičení zapojily krátce po založení. Miroslav Tyrš od roku 1866 cvičil družstvo slečen, z něhož vychoval první samostatné cvičitelky pro ženský tělocvik. V listopadu 1869 se konala ustavující hromada Tělocvičného spolku paní a dívek pražských. První starostkou byla spisovatelka Sofie Podlipská a cvičitelkou Klemeňa Hanušová, která upravila Tyršovu soustavu pro potřeby žen a kladla důraz na estetičnost a ladnost vystupování. Zavedla také ortopedický tělocvik. Další ze zakládajících členek byla vdova po Jindřichu Fügnerovi, paní Kateřina. Spolek se velkou měrou zasloužil o zavedení tělovýchovy do dívčích škol a o emancipaci českých žen a dívek. Na počátku měl 110 členek, z toho jen 21 cvičících. Již v roce 1870 se konalo první veřejné cvičení. Po pražském vzoru byly dívčí spolky zakládány i v dalších jednotách, např. roku 1888 i ve Vídni.
Ženský odbor Sokola Dejvice 1907
Poprvé na sletu
Teprve až v roce 1901 se ženy poprvé představily i na IV. všesokolském sletu. Více než 800 žen cvičilo s kužely. Od té doby se prostná žen stala nepostradatelnou součástí sletů. Tělocvičný spolek paní a dívek pražských byl rozpuštěn v lednu 1912 a přičleněn přímo k Sokolu Pražskému. O dva roky později začal vycházet sokolský časopis pro ženy Sokolice.
Pohlednice z VI. všesokolského sletu v roce 1912
Cvičení žen s kužely
V sokolské historii se objevuje mnoho významných žen, jednou z nich je i Tyršova manželka a Fügnerova dcera Renáta Tyršová. Byla historičkou umění, publikovala články a knihy o českomoravském folkloru, spravovala Tyršův odkaz a po celý život se aktivně zajímala o otázku vzdělávání žen.
Renáta Tyršová, rozená Fügnerová
Klemeňa Hanušová
Klementýna „Klemeňa“ Hanušová se narodila 19. března 1845 ve Lvově do rodiny profesora Ignáce Jana Hanuše, horlivého vlastence a později i příznivce Sokola. Klemeňa následně navázala na Tyršovu práci při školení nových cvičitelek, k ní přidávala sestavy vhodné pro ženy, které sama vymýšlela, čímž vytvořila první pojetí ženské tělovýchovy u nás. S tím se však nespokojila a od roku 1877 působila i jako učitelka v ústavu pro výchovu učitelek u sv. Anny, následně pak vedla i zdravotní cvičení pro dívky. Prosazovala estetická hlediska, cvičení při hudbě a na čerstvém vzduchu. Psala metodické příručky a je průkopnicí statí o dětském tělocviku u nás. Psala recenze do časopisu Sokol, publikovala v Ladě, Ženských listech a v dalších periodikách. Roku 1895 získala od České obce sokolské čestné uznání za svou práci. Angažovala se jako sociální pracovnice v podpoře dětí a ekonomicky slabých, kde vedla osvětovou činnost. Zemřela 7. října 1918.
Vlevo Klemeňa Hanušová
Ukazovatelka při prostných na sletu v roce 1920
Úkolem...
Archiv hlavního města Prahy digitalizuje některé archivní materiály, a vy tak můžete ve Spolkovém katastru najít záznam, který se váže k Tělocvičnému spolku paní a dívek pražských. Na soutěžní samolepce se nachází portrét Kateřiny Fügnerové, manželky zakladatele Sokola Jindřicha Fügnera, jejíž jméno v dokumentu vyhledejte. Je psaná napůl kurentem a napůl latinkou, takže by neměl být problém ji najít. U jejího jména najdete dva údaje v němčině, psané opět kurentem. Jeden se váže k jejímu titulu ve spolku a druhý k jejímu společenskému statusu.
Otázky:
N) Jaký titul měla Kateřina Fügnerová ve spolku?
a) zakladatelka = 194
b) starostka = 601
c) jednatelka = 691
|
E) Jakou rozšiřující informaci se o ní dovídáme?
a) žena obchodníka = 132
b) vdova po obchodníkovi = 274
c) paní v domácnosti = 600
|
Čísla dosaďte do souřadnic N 50°04.??? E 14°06.??? a vydejte se na toto místo, keška se nachází poblíž. Na budově najdete jednu pamětní tabuli. Po zodpovězení otázek od těchto vyluštěných souřadnic přičtěte nebo odečtěte příslušné číslo a máte finální souřadnice.
Otázky:
N) Kdo nechal pamětní tabuli zřídit?
a) T. J. Sokol Unhošť = +362
b) Muzeum v Unhošti = +44
c) Vlastivědný kroužek v Unhošti = -61
|
E) V letech 1893–1900 zde pobývaly dvě ženy, jaký byl mezi nimi příbuzenský vztah?
a) babička a vnučka = +72
b) matka a dcera = -41
c) sestřenice = -21
|