Tuto keš vyrobila a listing zpracovala Lucka z týmu rozsi pro svého muže k narozeninám. My ji pod svým nickem pouze publikujeme, aby si ji Jirka mohl odlovit :)
Arboristika a fytopatologie
Upozornění ze začátku: Úvodní souřadnice, jak jinak, značí pouze místo, kde mužská část Rozsi provádí pracovní činnost, finálové souřadnice jsou jinde, ovšem nevedou o 20 km na druhou stranu Brna, ale jsou poměrně blízko! (To nechť slouží coby motivace 😉) A taktéž je na místě upozornění číslo dva: Nejedná se o vychloubačné sebeukájení mužské části Rozsi, ale o dar z lásky ženské části Rozsi, vypracována je za značné spolupráce současných majitelů Lipovi 😉
Tato keš je věnována významnému odborníkovi v oblasti arboristiky a fytopatologovi se zaměřením na dřevokazné houby Ing. Jiřímu Rozsypálkovi, který svou kariéru odstartoval a neustále v ní pokračuje zde na Mendelově univerzitě v Brně. A hlavně, který den před publikací keše (tedy 23. 8.), oslavil své významné jubileum! 30 LET! A jelikož práce v oboru arboristika a fytopatologie tuto významnou osobnost naplňuje a činí mu radost, bylo by fajn, aby se i laické geopublikum dozvědělo, jaképak profese se mohou nacházet uvnitř její geobubliny 😊
Nebudu Vás zde zatěžovat odbornými řečmi na pomezí fyto fiction, jen zlehka vysvětlím, co to ta arboristika a fytopatologie vlastně kurňa je?! A vy pak odpovíte na pár otázek, které však nebude třeba zjišťovat během studia na Alma mater fytopatologa a arboristy Jiřího Rozsypálka.
Něco málo o arboristice
Arboristika je moderní mezioborová věda, kterou můžeme zařadit zhruba mezi lesnictví a okrasné zahradnictví. Specializovaní a certifikovaní odborníci, mezi které patří například arborista znalec či stromolezec, se věnují především dřevinám rostoucím v urbanizovaném prostředí, solitérním jedincům, popřípadě stromům a okrasným dřevinám rostoucích u památek. Arboristé musí mít velmi dobré znalosti v oblasti dendrologie, pedologie, fytopatologie, fytologie a spoustě dalších souvisejících oborech. Musí například vědět, jak správně, bezpečně a kdy provést řez tak, aby se dřevina mohla na stanovišti ještě dlouhodobě vyskytovat. Jak ošetřit stromy, které jsou provozně nebezpečné a rozpoznat ono potenciální nebezpečí například v okolí frekventovaných ulic či hřišť. Jsou na stromě suché větve? Jsou na něm otevřené dutiny? A co ty uzavřené, co nejsou vidět? Jak se o nich dozvědět? To vše a mnohem více musí arborista znalec poznat a na základě zadání pohledávky pak arborista stromolezec provede zásahy vedoucí k šetrnému ošetření dřeviny, popřípadě rizikovému kácení. Někdy (poměrně často, bohužel) je zapotřebí se o stromy postarat i během stavební činnosti tak, aby nedošlo k jejich fatálnímu poškození, kvůli kterému následně dřevina odumře. Pokud k tomu dojde, je zapotřebí také vědět, jakým způsobem jej nahradit novou dřevinou a že to je věda taky! Celá tato věda nese v anglicky hovořícím prostředí název „urban forestry“, tedy městské lesnictví.
Něco málo o fytopatologii
Jinými slovy jde též o rostlinolékařství či ochranu rostlin. Odborníci v tomto oboru většinou studují a pracují na zemědělských univerzitách, kde pozorují, jak fungují a vzájemně se ovlivňují živé organismy a snaží se zjistit příčiny i léčbu na všemožné choroby rostlin. Je zapotřebí zjistit, které stresory negativně ovlivňují rostlinu/dřevinu a vymyslet jí léčbu na míru. Stresory mohou být jak abiotické (neživé – sucho, vítr, teplota, pH půdy, emise, pesticidy, apod.), tak biotické (dřevokazné houby, xylofágní hmyz, bakterie či parazitické rostliny, apod.) a na odbornících je tedy zjistit, které stresory rostlinku/strom ubíjejí a snaží se jí pak pomoci. V arboristice je pak například možné injektovat jírovec maďal (kaštan) pesticidem, který je schopen cíleně vyhubit klíněnku jírovcovou, jež způsobuje zahnědnutí listů již v letní sezóně, a strom pak není efektivně schopen přijímat energii ze slunce.
Něco málo o dřevokazných houbách
Jelikož se Jiří Rozsypálek úžeji specializuje na dřevokazné houby, nebylo by od věci napsat si něco i k tomuto tématu. Ono totiž, když se řekne choroš, lidé si vybaví houbu rostoucí na stromě a spojí si to se všemi těmito houbami. Jen jedna jediná se však jmenuje choroš a vypadá nejspíš jinak, než si ji zrovna teď představujete 😊 Jde o choroš šupinatý (první obrázek), ale s velkou pravděpodobností se Vám na mysli vytane obrázek jiné dřevokazné houby, a to troudnatce kopytovitého (druhý obrázek)! No schválně! Ovšem nic na tom nemění fakt, že dřevokazné houby způsobují hnilobu dřeva (například bílou či hnědou, atd.), která často vede k postupnému chřadnutí až odumření dřeviny. Každá houba se však chová jinak a odborník podle nalezené plodnice či hniloby dokáže správně určit, co už je a co ještě není provozně nebezpečné. Známý je například případ pádu pajasanu žláznatého ve Zlíně, na kterém nebyla vidět plodnice dřevomoru kořenového, a který se bez povšimnutí známek přítomnosti plodnice vyvrátil a zranil 5 lidí a dva chlapce zabil. Tato houba totiž napadá kořenový systém a plodnice jsou viditelné nad zemí velmi zřídka a mnohdy až v případě, kdy je dřevina fatálně napadena a neschopna stabilně se udržet v půdě.
Toto vše tedy musí arborista fytopatolog mít v merku! A za to zaslouží nejen obdiv manželky 😊
Nyní tedy přichází na řadu malý kvíz, který Vás dovede k toužebným finálním souřadnicím a který jen zlehýnka naznačí, čemu mne můj milovaný manžel naučil 😊
1. Lesklokorka lesklá není jen „božská houba nesmrtelnosti“, jak ji rádi nazývají léčitelé tradiční čínské medicíny. Je to i významný dřevní parazit, jehož výskyt poukazuje na to, že hostitel (strom) má něco v nepořádku s ligninem. Jak se tato houba nazývá latinsky?
Ganoderma lucidum – A = 6
Ganoderma applanatum – A = 7
Ganosperma lufikum – A = 8
2. Ve městě se lze často setkat se stromem, na němž byl proveden tzv. „řez na hlavu“, co ve skutečnosti tento pojem znamená?
Se stromy to nemá nic společného, jedná se o kadeřnickou hantýrku. B = 9
Řez na hlavu se provádí v pravidelných intervalech tak, aby se efektivně vytvořila a udržovala koruna v požadovaných mezích. B = 2
Řez na hlavu je řez, který slouží k tomu, aby byla pod stromem dobrá podchodná výška a aby obyvatelé měst nebyli při chůzi po chodníku obtěžováni dlouhými větvemi. B = 5
3. Dutina ve stromě může značit mnoho věcí. Předně jde o místo, kudy dříve vnikla do daného jedince hniloba a nejspíše se konkrétní dřevinou šíří či bude šířit i dále. Mohou se zde usídlit nejen houby, datlové, sovy či veverky, ale v neposlední řadě jde často i o významný příbytek pro zvláště chráněné druhy hmyzu. Který z následujících jedinců není KRITICKY ohrožen?
Chrobák pečlivý – C = 0
Kudlanka nábožná – C = 4
Tesařík obrovský – C = 6
4. Když arborista znalec zjistí, že památný strom v parku (dejme tomu) u dětského hřiště neodpovídá provozní bezpečnosti, nemůže jej jen tak pokácet. Musí vymyslet, jak jej udržet v provozuschopném stavu, aniž by v budoucnu někomu ublížil. Náš potenciální jedinec má sníženou vitalitu, dutiny a výletové otvory datlovitých ptáků na kosterních velkých větvích. Naštěstí plodnice dřevokazných hub (v tomto případě troudnatce kopytovitého) jsou na větvích, které nesměřují přímo nad dětské hřiště. Co v tomto případě může arborista znalec zadat stromolezci ku práci?
S památným stromem nesmí dělat nic a na hřiště je potřeba instalovat tabuli, že hrozí smrt při pádu této dřeviny. D = 5
Provést obvodovou redukci koruny, aby nebyl kladen při větrném počasí takový nápor na kosterní větve, které jsou oslabené a mohou se vylomit a spadnout přímo na hlavičky či nožičky přítomných dětí. Zajistit větve dynamickou vazbou a sledovat vývoj infekce dřevokaznými houbami. D = 1
Strom zabalit do sítě, která nejúčinněji zbrzdí pád větví, vždyť suché dřevo je lehké, na to síť stačí. D = 8
5. A když už jsme u těch stromolezců… Ti, aby si mohli začít instalovat vazby do korun stromů a jen tak si je v pohodičce kácet, musí získat certifikát. Jak se tento certifikát jmenuje?
Certifikovaný stromolozec – E = 7
Český certifikovaný arborista – stromolezec – E= 2
Certifikát o oprávnění podnikání v oboru stromolezectví – E= 0
6. No a když stromolezec pokácí letitou dřevinu uprostřed rozhlehlého starého parku, může onen jedinec vyslat signály o této pro něj neblahé situaci kamarádům v okolí. Myslíte, že to není možné? Pak jste na omylu, stará dřevina má totiž s ostatními jedinci speciální propojení pomocí vlákének hub. Již dříve jim tak třeba posílal zprávy ze života a sem tam něco k snědku :D Jak se tato vlákénka připomínající internet mezi stromy jmenují?
Mykohryza – F = 4
Myškohryza – F = 0
Mykorhiza – F = 7
Kešku najdete na souřadnicích N 49° 12.ABC E 16° 37.DEF.
Při hledání keše nemusíte mít strach, že by na Vás vyběhli majitelé blízkého objektu, o její existenci totiž vědí, ba rádi se pobaví 😊 Dávejte však pozor na mudlí obyvatele procházející/projíždějící kolem, u těch člověk nikdy neví… K večeru se Vám keš bude lovit lépe, neb je zde přes den čilý ruch. Na keš buďte opatrní, ať co nejdéle vydrží, táhněte jemně nahoru. K logbooku se dostanete rozšroubováním. Držte při šroubování keš pouze za PLASTOVÉ části.
Děkujeme S@fikovi, že se vzdal boje o FTF a provedl betatest! :)
