Už jste někdy slyšeli o Batatube? Velmi podobné slovo, tedy Batatuba, jste mohli zaslechnout v jiné souvislosti, a to když mladší, nevlastní bratr Tomáše Bati, Jan Antonín zakládal v Jižní Americe města podobná Zlínu.

V jazyce jihoamerických indiánských kmenů Tupíů, Guaraníů a dalších jazykově příbuzných etnik nemá slovo „tuba“ jednoznačný význam. Může to znamenat „spoustu“, „shromáždění“, anebo také „otec“. Názvy „Batatuba“ a „Batatube“ tak mají společného jen toho Baťu.

A co to tedy bylo Batatube?

To bylo tak: psal se rok 1914, byl srpen a Evropa stála na počátku obrovského válečného konfliktu. Podnikatel Baťova formátu dokázal i z této situace těžit a přijal důležitou zakázku na výrobu 50 000 párů vojenských bot pro rakousko-uherskou armádu.

Brzy ale zjistil, že takové množství jeho továrna nezvládne vyrobit bez pomoci a tak se musel o objednávku podělit s ostatními zlínskými podnikateli (F. Štěpánek, bratři Kuchařové, A. Červinka, L. Zapletal). Řekl si, že tohle bylo poprvé a naposledy, co se dělil s konkurencí. Věděl, že bude-li chtít přijímat podobné zakázky a růst své firmy udržet i v budoucnu, bude muset přemýšlet i o efektivních zdrojích energie. A tak se v hlavě legendárního továrníka usadil brouk, který hlodal, kudy Baťa chodil.

Jednoho horkého pozdního srpnového odpoledne se byl Tomáš Baťa projít podél říčky Dřevnice. Musel se projít po vydatném obědě na hradě v Malenovicích, kde ho pohostil hrabě Leopold Šternberk a chodů bylo nepočítaně. Jak známo – Baťa odmítal zahálet, natož po jídle, a současně věděl, že by v horizontální poloze okamžitě usnul. A to nepotřeboval. Maje hlavu plnou starostí, zašel dál, než původně plánoval. Došel až do Otrokovic, kde překročil Dřevnici na její pravý břeh a vydal se po něm zpět na malenovický hrad, kde už ho s obavami o jeho zdraví očekávali jeho hostitelé.

Když dorazil do míst ležících naproti později vybudovaným Závodům přesného strojírenství, všiml si v dálce mezi stromy sotva znatelného mihotavého světla. To pochopitelně silně upoutalo pozornost průmyslového vizionáře, který se dílem zvědavostí, dílem jakousi mystickou fascinací nechal přivést až k místu, kde na zemi plápolalo několik plamínků. Baťa strnul, nikoli však úlekem, nýbrž náhlou inspirací. Vždyť ty plamínky nabízely řešení jeho problému s dodávkou energie - z moravské země totiž tryskal zemní plyn!

Hned druhý den vyčlenil Tomáš Baťa skupinu zaměstnanců pro svůj nový projekt - budování plynovodu vedoucího z onoho tajemného místa poblíž Malenovic do továrny ve Zlíně.

Zaměstnanci Baťových továren vezou potrubí do Malenovic

V listopadu téhož roku dorazil do Zlína český génius Jára Cimrman, když putoval ze zakarpatského Užhorodu do středočeských Dymokur. Tahle Cimrmanova pouť by vydala na samostatnou studii, pro nás je však v tuto chvíli důležité, že se se slovy: “Máte štěstí, že jdu kolem!”, kterážto věta rychle zlidověla, Baťovi nabídl, že mu pomůže zdokonalit vznikající infrastrukturu. Nemusíme dlouze popisovat, že práce tohoto typu a významu českého génia zcela pohltila, a ve Zlíně na několik měsíců zakotvil.

Díky Cimrmanovým zkušenostem a jeho geniální mysli rychle vznikl rozsáhlý projekt, jehož součástí bylo kromě napojení na továrnu i několik plynojemů v Malenovicích, plán na plynofikaci místního pivovaru a do budoucna se počítalo i s vystavěním a napojením cihelny a krematoria.

Vyčerpaní, ale odhodlaní T. Baťa a J. Cimrman

Zásluhou velké skupiny ruských válečných zajatců pracujících pro firmu T. & A. Baťa pokračovaly práce rychle a vše šlo podle stanoveného harmonogramu. V březnu roku 1915 Cimrman opouští Zlín a další vývoj už sleduje jen formou korespondence s Tomášem Baťou.

Po válce má Baťa s plynem další velkolepé plány a uvažuje o budoucím rozšíření plynovodu do celé Evropy. Tyto úvahy ho vedou k pojmenování soustavy celosvětově srozumitelným názvem Batatube, což lze přeložit jako Baťova trubice. Německý ekvivalent Batarohrleitung byl pro svou složitost nepoužitelný.

T. Baťa neskrývá nadšení při představování projektu Batatube.

Stavba plynojemů v Malenovicích.

V květnu roku 1920 započala v Malenovicích stavba plynojemů. Inženýři z Baťových továren ale museli konstrukci plynojemů oproti původním návrhům pozměnit, aby soustava kapacitně odpovídala všem budoucím Baťovým záměrům.

Rozestavěné malenovické plynojemy při pohledu od Dřevnice směrem na Tlumačov (r. 1921)

Pohled na stejné místo dnes (r. 2018)

Rovněž hraběcí pivovar v Malenovicích byl na základě smlouvy s hrabětem Šternberkem napojen na Baťovu plynovodní soustavu a současně v roce 1927 rozsáhle modernizován a vybaven příslušnou mechanizací. Vše v souladu s bouřlivým vývojem ve Zlíně a okolí.

V červnu roku 1928 se přijel na tento “Zlínský zázrak” podívat i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Na snímku z této události mu T. Baťa ukazuje, kde leží Malenovice.

12. července 1932 Tomáš Baťa tragicky zahynul spolu se svým pilotem Jindřichem Broučkem při letecké nehodě.

Vedení firmy a řízení projektu Batatube se tak ujímá Jan Antonín Baťa. Pod jeho vedením v roce 1937 zahájila firma Baťa, a. s. Zlín výstavbu dlouho plánované plynové cihelny v Malenovicích. To za spolupráce technického poradce prof. Ing. Dr. techn. Otakara Kallaunera, DrSc., dr. h. c., děkana odboru chemického inženýrství, později rektora České vysoké školy technické v Brně.

Téhož roku vychází kniha J. A. Bati s názvem Budujme stát pro 40 000 000 lidí, kde mimo jiné vizionářské myšlenky J. A. Baťa rozvíjí i původní záměr svého bratra Tomáše na výstavbu obřího plynovodu, který protne republiku od západu na východ.

Batatube na území tzv. první republiky

Ještě než byla cihelna dostavěna, stalo se, co někteří předvídali, ale málokdo byl ochoten to brát jako skutečnou hrozbu, včetně obou bratrů Baťových. Je až s podivem, že neměli lépe spočítáno, kolik plynu se v ložisku nachází. Čerpali a čerpali, až vyčerpali. Stejně nečekaně, jak v srpnu roku 1914 Tomáš Baťa narazil na ložisko zemního plynu, tak stejně náhle o dvacet tři let později plyn došel. Podniky závislé do té doby na plynu se musely rychle vypořádat s touto nevítanou změnou. Ještěže je v okolí Zlína dost dřeva. Projekt Batatube se tedy rozšíření za hranice Zlína už nedočkal. Celková délka plynovodního potrubí se zastavila na 12,3 km.

To už se ale nad Evropou zase stahovala válečná mračna a na celý, kdysi úspěšný projekt Batatube se na dlouhá desetiletí zapomnělo.

Za druhé světové války se v továrně nevyráběly jen boty pro armádu, ale i další komodity. Strojírny produkovaly nejrůznější komponenty pro německý zbrojní průmysl, proto se Zlín dostal na seznam záložních cílů spojeneckých bombardérů. Vše, co bylo možno z Batatube použít či přetavit, zmizelo, část přemístili a využili místní domkáři. A že bylo z čeho brát. Např. na stavbu jednoho plynojemu o průměru 25 m a o maximálním užitečném objemu 8300 m3  bylo použito:

• 38 tun železných výztuží

• 11 300 šroubů

• 174 700 nýtů

Celková váha takového plynojemu dosáhla 590 tun. Náklady na stavbu všech plynojemů činily 28 000 000 Kčs.

Bližší pohled na jeden z malenovických plynojemů (r.1937)

Na půdorysu areálu, kde ve dvacátých a třicátých letech minulého století stávaly malenovické plynojemy, začátkem šedesátých let vyrostla čistička odpadních vod. Prohlédnete-li si letecký snímek čističky, uvidíte několik nádrží na 1. a 2. sedimentaci neboli na usazování a dosazování (jde o ty kruhové, nezastřešené nádrže, vyhloubené do země). Počet všech těchto nádrží přesně odpovídá počtu plynojemů.

___________________________________________________________________

A teď přichází řada na hledání keše. Pokud jste pozorně četli listing, nebude pro vás problém zjistit souřadnice keše, které získáte vyřešením následujícího nenáročného kvízu a dosazením zjištěných hodnot do ověřovače tak, jak jdou logicky za sebou. Takže zadáte heslo ve formátu UVWXYZ.

    1) Ve kterém roce do Zlína dorazil Jára Cimrman?

U=_ _ _ _ - 1907

    2) Ve kterém roce se v Malenovicích začaly stavět plynojemy?

          V=_ _ _ _ - 1918

    3) Ve kterém roce byl plynofikován malenovický pivovar?

          W=_ _ _ _ -1921

    4) Ve kterém roce se v Malenovicích začala stavět cihelna?

          X=_ _ _ _ -1930

    5) Po kolika letech od objevení ložiska přestal proudit plyn?

          Y=_ _ -18

    6) Kolik plynojemů kdysi v Malenovicích stávalo?

          Z=_

You can validate your puzzle solution with certitude.

Lovu zdar!