Pojďte s námi projít jednu část Rokytnice nad Jizerou, malebného městečka v Krkonoších, kam pravidelně několikrát do roka jezdíme na dovolenou. Odměnou Vám (kromě bodu do statistik) bude ukázka zdejší nádherné architektury, krásné výhledy a příroda.
Procházku doporučujeme pojmout jako pěší .... byť se její první část dá projet i vozem, na konci této části není kde parkovat. Pěšky navíc budete mít více příležitostí nalézt všechna potřebná místa a zjistit indície, z nichž vypočítáte umístění finálky. Jste-li zvyklí na navigaci (a nikoliv mobil s daty), zvažte i vytištění listingu, jehož obrázky Vám pomohou zorientovat se v terénu.
Počítejte s tím, že na konci této procházky se protáhnete směrem vzhůru. Terénní hodnocení je nastaveno na průměrného kačera (owner této keše je běžného vzrůstu a k instalaci keše nepotřeboval žádné pomůcky ... nicméně jste-li menšího vzrůstu, nebo nemáte-li lezení na stromy v oblibě, přibalte si smyci, případně geokolegyni/geokolegu).
Rokytnice nad Jizerou (německy Rochlitz) je město a horské letovisko v západních Krkonoších. Nachází se v Libereckém kraji, v okrese Semily, v protáhlém údolí Huťského potoka mezi masivy hor Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) a Lysá hora (1344 m) a podél levého (východní) břehu řeky Jizery. Žije zde přibližně 2 700 obyvatel. Město v údolí Huťského potoka bylo zřejmě založeno kolem roku 1574 jako sklářská osada. První obyvatelé se zde živili těžbou dřeva, mědi, stříbra a olova. V roce 1625 nechal zdejší ložiska prozkoumat Albrecht z Valdštejna, který zároveň zlepšil životní podmínky zdejších horníků. Po Valdštejnově smrti význam dolů opět upadá. Od té doby se až do 20.století zdejší obyvatelstvo snažilo hornickou činnost obnovit, ale nikdy se jim to již nepodařilo. Od vzniku města se rozvíjí také v oblasti tradiční sklářství. I po třicetileté válce byli občané Rokytnice většinou protestantského vyznání, z čehož plynuly ne zcela úspěšné snahy o rekatolizaci. V 18. století docházelo ve městě ke vzpourám poddanstva. V tomto období byly založeny první textilní podniky. Rozvoji průmyslu napomohla také výstavba železniční trati Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou, která byla do provozu uvedena v roce 1899. V roce 1903 byla ve střední Rokytnici postavena nová radnice, která prošla v 70. letech rekonstrukcí. Po 2. světové válce a odsunu německy mluvících obyvatel dochází k rozvoji turistického ruchu ve městě i okolí. (zdroj: cs.wikipedia.org)
Ke keši Vás dovede popis cesty v listingu a několik skic, které Vám pomohou zjistit indície k výpočtu finálky, případně Vás ujistí, že jdete správným směrem.
Naše procházka začíná na Dolním náměstí v Rokytnici nad Jizerou. Dominantou Dolního náměstí je budova secesní radnice, jejíž základní kámen byl položen 12. dubna 1902. V říjnu téhož roku byla radnice i dostavěna, což se optikou dnešních poměrů a tehdejších možností zdá jako těžko uvěřitelné. Stavba byla realizována na základě projektu firmy Holman a Krause z Vrchlabí a prováděna stavební firmou Josefa Hájka z Rokytnice nad Jizerou (při celkovém rozpočtu stavby 159.000 korun českých).
Vás bude zajímat především 37m vysoká radniční věž a na ní pak počet všech hodinových ciferníků, které představují indícii A, nezbytnou pro výpočet finálních souřadnic.
Po zjištění první indície se vydejte po asfaltové cestě, která vede vlevo za radnicí.
Po pravé straně minete pomník obětem první a druhé světové války, za pomníkem zahnete doprava a pokračujte dál do prudšího kopce, zatím stále po asfaltové silničce. Po chvíli začnete po stranách silničky potkávat pro Krkonoše typické roubenky, ať již původní, nebo v "retro" stylu postavené nové domy.
Roubenka je stavba, jejíž stěny jsou zbudovány technikou roubení. Trámy, kladené vodorovně na sebe, jsou v rozích spojovány různými typy tesařských vazeb. Původně se používaly kmeny vůbec nebo jen mírně přitesávané, až později se prosadily trámy hraněné, zaručující lepší soudržnost stavby. Typickým prvkem roubených staveb je hliněný výmaz ve spárách mezi trámy, který byl na povrchu opatřen vápenným nátěrem.
Pokračujete stále do kopce, po levé straně minete jednu z roubenek, za ní uvidíte u cesty zasazený kámen a o kousek dál zbytek stromu v podobě "domečku", jak můžete vidět na výše připojených skicách.
U rozcestníku, který ukazuje k chatě "Pod smrkem" nezabočíte vpravo, nýbrž vlevo o pokračujete dál, pořád po asfaltové cestě, opět do kopce. Po chvíli dorazíte po levé straně k roubence, se štítem s 5ti okny, kterou vidíte na další skice.
Číslo popisné roubenky je indícií B (jedná se o trojmístné číslo).
Pokračujete dál do kopce a Vaše pozornost se tentokrát bude upírat na pravou stranu cesty. Na jedné z roubenek si všimněte dveří s cihlovým klenutým překladem, který můžete opět vidět na přiložené skice.
Materiál používaný na konstrukce roubených stěn je dřevo. Ve většině případů se v českých zemích na stavbu roubenek používalo dřevo smrkové. Výjimkou je nejspodnější, tzv. prahový trám, který byl často dubový (lépe odolává povětrnostním podmínkám, na suchu vydrží až 700 let a ve vodě je jeho životnost prakticky neomezená) a zpravidla umisťovaný na kamennou podezdívku. Dřevěné trámy bývaly na povrchu konzervovány tzv. volskou krví (tmavě červená, hnědá až černohnědá směs hovězí krve a vápenného mléka).
Číslo popisné roubenky s cihlovým překladem nad přízemními dveřmi je indícií C (jedná se o dvojmístné číslo).
Po malé chvíli dorazíte na rozcestí několika cest a stezek. Zde konečně opustíte asfaltovou cestu a vydáte se úzkou stezičkou podél kůlového plotu, který můžete vidět na vedlejší skice. Provázet vás bude turistická značka jedné základní barvy. Po levé straně si užijte krásných výhledů na Rokytnici. Malý kousek za plotem Vás turistická značka provede na louku, po níž budete pokračovat dál k lesu.
Nejstarší dochovanou roubenkou v Čechách je památkově chráněný dům čp. 53 ve Rtyni v Podkrkonoší postavený patrně v letech 1547 až 1548.
Pokračujte polní cestičkou po louce dál a pozorně sledujte levou stranu stezky. Po chvíli potkáte železný sloupek (menší, nenápadný a částečně schovaný v trávě, viz skica), na kterém je namalována turistická značka výše uvedené základní barvy. Vás bude zajímat barva tohoto sloupku (nikoliv tedy barva naší turistické značky).
Z barvy železného sloupku odvodíte indícii D:
bílá barva=2
žlutá barva=5
oranžová barva=8
U sloupku si užijete dalšího pěkného výhledu na Rokytnici a budete pokračovat dál k lesu, pěšinkou označenou stále stejnou barvou. Ta Vás po malé chvíli dovede k lavičce, kterou vidíte na vedlejší skice. Vedle lavičky pak můžete vidět turistický rozcestník (na rozdíl od skicy naštěstí kompletní, protože zde musíte zjistit poslední indícii, nutnou k vypočtení finálních souřadnic).
Indície E = vzdálenost k místu ROVINKA (Občerstvení) (jedná se o dvojmístné číslo).
Nyní se můžete posadit na lavičku, zkontrolovat si nalezené indície a vypočítat finální souřadnice této keše.
Keš najdete na souřadnicích (závorky nenásobte):
N 50° (A+C+D+E).(C-D-10)(E/2)(E/2)
E 15° (A+D+E).(B-212)
kontrolní součet: A+B+C+D+E = 724
V keši najdete kromě běžného vybavení i razítko, které si sběratelé otisků mohou orazit, kam jim bude libo. Razítko po použití, prosím, ukryjte zpět do jeho schránky a schránku vraťte do keše. Razítko neodnášejte, je součástí keše.
Při tvorbě listingu byly mj. použity následující zdroje: www.rokytnice.com a cs.wikipedia.org.