Paul Ludwig Ewald von Kleist
Generalfeldmarschal Paul Ludwig Ewald von Kleist (8.srpna 1881 Braufels, Hesensko – 13.listopadu 1954, Vladimir, Rusko) byl vysoce postavený druhoválečný německý vojevůdce.
Začátek kariéry
Do Německé císařské armády vstoupil v březnu roku 1900, k 3. dělostřeleckému pluku. Od října 1910 studoval vojenskou akademii. V první světové válce sloužil jako nižší důstojník u jezdeckého dělostřelectva a ke konci války jako náčelník divizního štábu. Po válce zůstal v Reichswehru, kde sloužil u jezdectva. V létě 1929 se stal náčelníkem divizního štábu. Od února 1932 velel 2. jezdecké divizi. V srpnu 1936 mu bylo svěřeno velení nad VIII. armádním sborem, ale již v únoru 1938 byl penzionován.
Druhá světová válka (1939–1942)
K plánované invazi do Polska byl opět povolán do aktivní služby jako velitel XXII. tankového sboru. Během bitvy o Francii velel tankové skupině von Kleist. K přípravě operace Barbarossa byla jeho skupina přeorganizována a pod názvem 1. tanková skupina prodělala boje na Ukrajině u Skupiny armád Jih v roce 1941. Na podzim toho roku dosáhly Kleistovy tanky přístavního města Rostovu na Donu, ale při zimní sovětské protiofenzívě (1941-1942), byl von Kleist z Rostova vytlačen, útočiště našel až za řekou Mius.
Letní německé ofenzívy roku 1942 (operace Blau) se jeho jednotky účastnily již pod názvem 1.tanková armáda. Po několika dnech od zahájení německého útoku byla tamní sovětská vojska zničena nebo v rozkladu a Kleistovy tanky směřovaly přes Rostov na Donu směrem ke Kavkazu. V Kavkazských horách brzy došel Němcům dech a jejich ofenzíva uvázla na mrtvém bodě. Když sovětská vojska zahájila proti německé 6. armádě u Stalingradu operaci Uran v druhé polovině listopadu 1942, stal se von Kleist velitelem nad Skupinou armád A, která do té doby byla bez velení (ve skutečnosti ji velel na dálku přímo Adolf Hitler). Velitelem jeho původní 1. tankové armády se stal von Mackensen.
Druhá světová válka (1943–1944)
Jako nový velitel Skupiny armád A (17. armáda a 1. tanková armáda) musel začít řídit ústup armád z kavkazské oblasti, aby zabránil jejich obklíčení, protože na sever od Donu se hroutila Skupina armád B a nová Skupina armád Don nebyla schopna probít se na pomoc 6. armádě u Stalingradu ani natrvalo zastavit sovětský postup k Rostovu na Donu. Prvního února roku 1943 jej Adolf Hitler, spolu s velitelem Skupiny armád B Weichsem, jmenoval generálem polním maršálem. Na Hitlerův rozkaz ale zůstala 17. armáda na kubáňském předmostí a za řeku Don ustoupila jen vojska 1. tankové armády. Skupina armád A od jara 1943 velela jen 17. armádě na Kubáni a strážním jednotkám na Krymu.
Přes všechny rady generálů a samotného Kleista na stažení 17. armády z Kubáně trval Adolf Hitler na držení předmostí pro případné další německé ofenzívy. Teprve po německé porážce v bitvě u Kurska a následném ústupu německých jednotek na východní Ukrajině povolil stažení 17. armády. To se za velkých ztrát na životech vojáků 17. armády podařilo. Při následných ústupových bojích na Ukrajině (léto 1943 – jaro 1944) dostala Skupina armád A pod velení novou 6. armádu, se kterou měla udržet přístup na Krymský poloostrov.
Ewald von Kleist byl od jmenování do velitelské funkce Skupiny armád A nucen neustále svádět boj s nejvyšším velením, resp. s Hitlerem, což vyvrcholilo prosazením stažení vojsk Skupiny armád A za řeku Dněpr. Ewald von Kleist a Erich von Manstein, byli 30. března 1944 vyznamenáni (Rytířský kříž s dubovou ratolestí a meči), zároveň však byli sesazeni z funkce velitelů Skupiny armád A a Skupiny armád Jih a posláni do zálohy.
Ewald von Kleist byl v dubnu 1945 zajat a roku 1948 vydán do SSSR, kde v listopadu 1954 zemřel v zajateckém tábože ve Vladimiru.
Vlastní kešku najdeš po vyluštění těchto souřadnic
nápovědou pro řešení budiž to co je před 7- to považuj za X
N - 49. 36. (X-1) (X-2) (X-2)
E - 016.37. (X+1) (X-4) (X-5)