Keš je součásti serie 19 keší věnovaným událostem 21. srpna 1968.
Severočeský Liberec zaznamenal po Praze největší ztráty na životech. Za první týden okupace zahynulo v Liberci devět občanů a řada dalších utrpěla těžká zranění. Přes Liberec projížděly v noci z 20. Na 21. srpna 1968 kolony sovětských tanků a nákladních vozidel z NDR v prostoru Zittau a Hrádek nad Nisou a z Polska přes Nové Město pod Smrkem a Frýdlant. Projížděly městem dál do vnitrozemí s úkoly obsadit zbytek území státu. V Liberci se tedy nezastavily. Obyvatelé vyjadřovali odpor proti okupaci a to nejen verbálně ale i házením různých předmětů nebo zahrazovali ulice i vlastními těly. Vážná situace nastala o půl deváté dopoledne na hlavním náměstí Bojovníků za mír, dnes náměstí Dr. E. Beneše. Vojáci z jedné kolony reagovali na vrhání prken střelbou po okolních domech i lidech. Za této situace utrpělo smrtelná střelná zranění šest lidé a desítky dalších byly zraněny. Další vážná situace nastala rovněž na tomto náměstí v 11 hodin. Jeden z tanků vybočil z kolony a narazil do podloubí domů č. 4 a 5. Sesunula se značná část čelní zdi a padající zdivo smrtelně zranilo dva lidi a dalších osm zranilo. Tank při couvání poškodil ještě čtyři další vozy a poté ujel. Proč došlo k nárazu do budovy, se nikdy přesvědčivě nevysvětlilo. Podle některých pamětníků řidič vybočil, když chtěl vystrašit občany, hrozící obrněné koloně pěstmi. Podle jiných mu pásy podklouzly na starých tramvajových kolejích.
Poslední občan v Liberci toho dne zahynul sražen jedním sovětským vozidlem, které se vyhýbalo troskám zřícených domů.
Vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti zahájil již 22. srpna 1968 trestní stíhání pro trestný čin obecného ohrožení spáchaný příslušníky Sovětské armády svévolnou střelbou na přihlížející občany na náměstí Bojovníků za mír. Vyšetřováním se sice podařilo zjistit všechny potřebné údaje, ale ne pachatele, přestože o jejich vypátrání byly požádány i orgány Sovětské armády. Vyšetřovatel Vojenské obvodové prokuratury Litoměřice proto 22. ledna 1969 trestní stíhání přerušil. Nikdo z pachatelů smrtelných zranění v Liberci tak nebyl potrestán. Společný pohřeb obětí liberecké tragédie se konal 24. srpna 1968 za účasti obrovského množství občanů. Verše recitoval herec Jan Tříska, vojenská jednotka uctila mrtvé čestnou salvou.
V důsledku popsaných událostí žil Liberec mimořádně intenzivně protiokupačními akcemi. Také při prvním výročí sovětské okupace v roce 1969 se v Liberci odehrály velké násilné demonstrace.
Na liberecké radnici, náměstí Dr. E. Beneše, byl již 21. srpna 1990 odhalen pomník od Jiřího Gdovína se jmény všech libereckých obětí okupace v roce 1968.
Zdroj: Proč ruský tank narazil do domu v Liberci, už se nedozvíme. Zabil dva lidi - Technet.cz