GC7V312 U Chlupateho Poldy (Unknown Cache) in Středočeský kraj, Czechia created by Dloch

GC7V312 ▼

A cache by Dloch Message this owner

Hidden : 7/24/2018

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato keš je volným pokračováním serie mlýnů na Sedlickém potoce. Z mlýnů už zůstalo jenom moje vyprávění, rybníky a potoky tu jsou však stále. Tentokrát se podíváme do míst, kde stával umělý válcový mlýn Adolfa Šavrdy.
Proč U Chlupatého Poldy? To byla přezdívka posledního mlynáře na tomto mlýně.
Hledaný obrázek

Menší mlýny jako je Kubů a Dolejší výše proti vodě měly pouze jednoduchá zařízení, tzv. české složení. Dokonalejším a lépe vybaveným typem je umělý válcový mlýn (zvaný též umělecký). Tyto mlýny vznikaly většinou ve druhé polovině 19. století přestavbou původních českých mlýnů. Soustava strojů na čištění obilí, prosévání, třídění a případné míchání mouky byla umístěna v nových podlažích. K drcení obilí se místo mlecích kamenů používaly moderní válcové stolice. Melivo bylo do vrchních pater dopravováno výtahy a pohon strojů byl zajištěn od hlavního hřídele pomocí transmisí, řemenic a plochých řemenů. Od počátku 20. století pořizovali někteří mlynáři místo vodních kol výkonnější a spolehlivější vodní turbíny a jako náhradní zdroj pohonu také výbušné motory.
Jak to v takovém mlýně vypadalo?
V mlynářském řemesle nejvýše stál mlynář, tedy mistr mlynářského řemesla. Obyvatelé mlýna jej oslovovali jako „pan otec“. Pokud zemřel a nemohl ho zastat jeho syn, vedla mlýn mlynářka, paní-máma.
Prvořadým přáním mlynáře bylo zajistit si následnictví, vyučit syna, jinak musela na mlýn přivést nového mlynáře jeho dcera jako svého muže. Mlynářské dcerky bývaly často vzdělané.
Co se týče pracovního vedení mlýna, řádnou činnost zajišťoval odborník, nejčastěji stárek. Ten se staral o veškerý provoz mlýna. Často to býval bratr hospodáře, protože námezdní síla byla drahá a posláním mlynářské rodiny bylo mlýn udržet.
V hierarchii mlynářského povolání stál nejníže učedník, označoval se jako prášek. Vykonával nekvalifikovanou práci, jejíž náplní bylo smetání mlýnského prachu. To bylo velmi důležité pro bezpečnost, moučný prach je velmi záludnou výbušninou. Učednictví trvalo 3 roky. Během své učednické služby se seznamoval s dalšími činnostmi mlynářského povolání. Pomáhal mlynáři, mládkovi, dokonce i v kuchyni mlynářce. Měl tedy těžký život.
Když se učedník chtěl stát tovaryšem, musel vykonat zkoušku. Tu složil u mlynářského mistra na jiném mlýně, aby byla zaručena nestrannost. Po jejím úspěšném složení obdržel výuční list. Teprve pak vykonával kvalifikovanou práci. Obecně se označoval jako mládek – mladší tovaryš. Měl na starost bezchybný chod mlýnice, ručil stárkovi za kvalitu mouky a musel umět provést drobné opravy na mlýnském zařízení.
Lidé si zpravidla vozili vlastní zrno a podle zvyklosti buď počkali na místě na jeho semletí, nebo dostali odpovídající množství již hotové mouky. Podle povídání mé babičky často seděli mleči v kuchyni mlýna, kouřili a povídali o všem možné. Často dlouho do noci.
Velmi zajímavá byla osoba krajánka. Byl to vyučený mlynář nebo sekerník, bez stálého zaměstnání. Příležitostně pracoval v jednotlivých mlýnech, nebo od mlýna ke mlýnu. Byla–li ve mlýně pro něj práce, zůstal i několik týdnů. Dlouho to však krajánci u jednoho mlynáře nevydrželi, neboť měli „toulavé boty“.
Přicházel zpravidla odpoledne, před setměním. Ve mlýně dostal zdarma stravu a nocleh. Večer, nejčastěji v šalandě, vyprávěl, co je kde nového, kde je která mlynářská nevěsta či ženich, případně vyprávěl zážitky, pověsti a pohádky nebo zahrál na hudební nástroj, nejčastěji na harmoniku. Ráno – po snídani – dostal kapesné na cestu a putoval dál. Když si představíte, že nebyl rozhlas, televize ani internet, byl osobou žádoucí a očekávanou. I tehdy měly informace cenu zlata.
Souřadnice:

A	hasačert	nic takového ve mlýně není	0
		přivádí obilí mezi mlýnské kameny	4
		souží k přesívání semleté mouky	5
		zvedá mlýnské kameny podle množství obilí	7
B	lub je	kulatá dřevěná ohrada kolem mlecích kamenů	1
		bedna na mouku	3
		součást vodního kola na svrchní vodu	5
		lopatka na mouku	7
		truhlička, polička, skříňka na doklady evidence mletí	9
C	křesat kameny znamenalo	ostřit mlecí plochy mlýnských kamenů	0
		seřídit mlecí kameny tak, aby správně mlely mouku	3
		mlynář si šel zapálit dýmku před mlýnici	4
		domluvit se správcem rybníků nad mlýnem o vodě pro mlýn	7
D	šalanda je	místo a zařízení, kde se přebíraly pytle obilí k mletí	0
		kout v mlýnici, kde se štosovaly pytle se semletou moukou	2
		patrová postel zbitá z prken	3
		místnost sloužící k odpočinku, stravování a ubytování chasy	4
E	palečné kolo bylo ze	litiny	1
		bronzu	2
		dřeva	6
		železa	9
		kamene	7
F	transmise je	dlouhá hřídel s různě velkými koly na ploché řemeny	7
		strouhy, které převáděly vody z jednoho rybníka do druhého	4
		inspekce z vrchnostenského vodoprávního úřadu	2
		náboj mlýnského kola	9