Boží muky, kříže a kapličky, tedy drobné sakrální stavby jsou často označovány jako neodmyslitelný prvek české krajiny. Vyskytují se jak v zastavěném, tak v nezastavěném území.
V době věrozvěstů se pak kříže objevují stále častěji; velkou zásluhu na tom má i nařízení Karla Velikého z poč. 9. století, přikazujícího kříže stavět u cest a jejich rozcestí. Kříže byly zprvu dřevěné a ty se pochopitelně nedochovaly. V prvé polovině 13. století se vyskytují první kříže kamenné a to velmi mohutné, které se rovněž dochovaly výjimečně. V dalších staletích následují kamenné kříže užších tvarů a provedení, které posléze doplňují i nahrazují kříže kované železné a od 2. poloviny 18. století kříže z oblíbené a tehdy módní litiny. V té době se také běžně užívaly jednotky množství, dnes již spíše archaické, jako kopa pro šedesát, tucet pro pětinu kopy a mandel pro čtvrtinu kopy, nebo také veletucet, tedy tucet tuctů.
Na území města Opavy se nachází téměř 50 kamenných křížů a některé z nich jsou předmětem této keše. Je zcela samozřejmé, že kromě výše uvedeného, jsou kříže umístěny také na hřbitovech, nikoli ty na jednotlivých hrobech, ale jedná se o jakýsi centrální kříž, případně kříže (např. v Kateřinkách jsou dva, v Kylešovicích dokonce tři).
V typickém provedení se jedná o sochu ukřižovaného Krista, pod ním v menší velikosti pak soška Panny Marie a na podstavci, z přední nebo i zadní strany, obvykle nějaký text, častý je i letopočet. Obvyklým textem je „Pochválen buď pan Ježíš Kristus“, ale mnohdy jsou to texty bohatší, citáty z bible, výroky svatých a někdy i texty poněkud zvláštní. Na některých křížích je uvedeno jméno tzv. fundátora, dnes bychom ho nazvali investorem.
Umísťování křížů a soch svatých do krajiny nepatřilo k povinnostem křesťana, ale konkrétní fundátor musel mít nějaké osobní pohnutky. S nadsázkou lze tvrdit, že fundátorem býval člověk (někdy i celá rodina nebo vesnice) buď velmi zbožný a alespoň trochu bohatý, nebo velmi bohatý a alespoň trochu zbožný. Ukázky různého způsobu provedení křížů jsou na následujícím obrázku.
Tato keš tě zavede k šesti křížům nacházejícím se v jihovýchodní části města Opavy, konkrétně v městských částech Podvihov, Suché Lazce, Komárov a Kylešovice. Úvodní souřadnice tě zavedou před jeden z těchto křížů, tzv. „Masného kříž“, který leží přibližně uprostřed výše uvedených částí města. Pro lepší orientaci slouží následující mapka.
Na všech těchto křížích, mimo jednoho, je uveden letopočet nebo více letopočtů a to na soklu kříže.
V následující tabulce jsou uvedeny souřadnice poloh jednotlivých křížů a k nim je třeba podle odpovídajícího letopočtu nalézt hodnoty A-F potřebné pro výpočet souřadnic finálky. V tabulce jsou polohy křížů seřazeny ve směru od severovýchodu k jihozápadu. Pořadí navštívení jednotlivých stage není pro výsledek podstatné.
Výpočet finálních souřadnic
N 49°55.[2 kopy + B*A - F*E + 1 tucet]'
E 17°54.[ 8 veletuctů - 2 mandely + B*D - A*C - půl tuctu]'
V keši není tužka. Vyšší obtížnost této keše je dána pouze většími vzdálenostmi mezi jednotlivými stagemi.