George Armstrong Custer
George Armstrong Custer ( 5.prosince - 25. června 1876) byl americký voják, který velel jízdním jednotkám v americké občanské válce a indiánských válkách. Po skončení občanské války se stal velitelem 7. kavalerie. Velel v několika bitvách americké občanské války. Vedl Michiganskou brigádu, kterou během americké občanské války nazýval Wolverines-Rosomáci. Poražen a zabit byl v bitvě u Little Bighornu, kde bojoval proti koalici domorodých indiánských kmenů, složené téměř výhradně z bojovníků kmenů Siouxů, Šajenů a Arapahů, vedenými náčelníky Siouxů, kterými byli Splašený kůň, Žluč a Sedící býk.
Narodil se v New Rumley v Ohiu. Jeho otcem byl Emanuel Henry Custer, farmář a kovář, matkou Marie Ward Kirkpatrick .
Za svého života měl několik přezdívek. Mezi bílými byl znám jako Autie (podle jeho prvních dětských pokusů vyslovit své prostřední jméno), Armstrong, Fanny nebo Curley. Indiáni mu říkali Žlutý vlas (Yellow Hair) a Syn Jitřenky (Son of the Morning Star).
Jeho bratři Thomas Custer a Boston Custer zemřeli společně s ním v Bitvě u Little Big Hornu, stejně jako jeho švagr a synovec. Měl ještě dva další sourozence, kterými byli Nevin Custer a Margaret Custer, dále měl ještě několik sourozenců nevlastních. Jeho rodina z otcovy strany pocházela z Vestfálska v Německu. Emigrovali do Ameriky v 17.století. Původní příjmení rodiny bylo „Küster“.
Svá chlapecká léta trávil u své sestry a jejího muže v Monroe v Michiganu. Na studia si Custer přivydělával rozvozem uhlí. Promoval na McNeely Normal School v roce 1856 a učil na škole v Ohiu.
Na americké válečné akademii ve West Pointu promoval v roce 1861 jako poslední v ročníku z 34 kadetů, hned po začátku občanské války. Takové studijní výsledky obvykle nejsou dobré pro zahájení kariéry, ale měl štěstí, že vznikla potřeba nových důstojníků. Jeho působení na akademii bylo problematické, a tak byl každý rok stále blíž k vyloučení kvůli častým proviněním, zejména kvůli žertování na účet ostatních kadetů.
Slavná bitva u Little Big Horn
Podplukovník Custer (hodnost generála měl pouze propůjčenou během války Severu proti Jihu) už během občanské války v kavalerii Unie projevoval zápal, odvahu na úkor rozvahy. V roce 1867 byl postaven před válečný soud pro špatné chování při sledování Indiánů pod velením generála Hancocka. Neplnil rozkazy, opouštěl stanoviště pro své vlastní záležitosti a choval se surově ke svým mužům. Když byl v příštím roce opět vrácen do funkce, nechal zmasakrovat 103 Čejenů včetně žen a dětí. U Indiánů si vysloužil přezdívku "Vrah žen". V roce 1876 byla jeho 7. kavalerie včleněna mezi jednotky generála Terryho, vyslaného proti odbojným Siouxům. Custer vděčil za tuto příležitost Terrymu, neboť on sám se pohádal s prezidentem Grantem a generály Shermanem a Sheridanem a byl v nemilosti. Mezi novináři pak Custer šířil obvinění o korupci na nejvyšších místech, pro kterou ale neměl žádné důkazy. U Little Big Horn Custer vedl jednu ze tří kolon, které se měly posléze spojit s ostatními do společného útoku. Custer se rozhodl neuposlechnout rozkazu. Své muže rozdělil na tři části. Útok měl být veden od severu, od jihu a od západu. V táboře Indiánů bylo asi 15 000 lidí, z toho 6 000 siouxských a čejenských válečníků. Velitel jedné části Custerových vojáků, major Reno, se 112 vojáky útočil od jihu, ale byl Indiány lehce přemožen a donucen se ukrýt mezi skaliska. Tam se k němu připojil kapitán Benteen, velitel druhé části Custerových vojáků, rovněž Indiány zahnán. V tu dobu se Custer nacházel tři míle odtud a připravoval se k útoku přes řeku. Nemohl tedy svým mužům nijak pomoci. Dříve než Custer dorazili na místo další indiánští válečníci. Obklíčený Custer a jeho muži byli nuceni sesednout z koní a pustit se do zoufalého boje. Všichni byli do jednoho zabiti.