Veznicky krizek ve Voresnici Multi-cache
Veznicky krizek ve Voresnici
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Pátrání po mých předcích mě přivedlo do zajímavé vesničky jménem Věžničky. Je to tak trochu na konci světa a čas se tam zastavil. Jméno Bach tam bylo v každé druhé chalupě. Při tom se mi do ruky dostal sešit pana Dvořáka. Jedná se o období 1850 – 1982. Část je z vyprávění Františka Bacha, píše o něm. František Bach, jedině zvaný Tomeš (jeho otec se tak jmenoval), byl vdovec a bydlel v malé světnici v čp 15. Že měl dobrou paměť a hezky uměl vyprávět, tak se hezky poslouchal. Ale číst ani psát neuměl, protože do školy nechodil. Část jsou autentické vzpomínky.
Je neuvěřitelné že se z těch dob zachovalo původní dřevěné stavení, má čp. 3. A ve vzpomínkách se o něm píše: „V třetím čísle někdy hospodařívali Koukalové, ale naši dědové pamatovali Bachy, ale všeobecně se stále říkalo u Koukalů. V čísle čtvrtém bydleli také Bachové, asi také pocházejí z tohoto statku. Čísla 1 – 4 byla původně jedno hospodářství, skutečný statek, který se postupnou dělbou rozpadl na skromné chalupy s výměrou 4 – 5 ha. Dodnes se této části obce říká Ve Statkách.
Všechny tyto domky byly stavěny podle jednoho vzoru. Jedna velká světnice do hlavního štítu, druhá malá k zadnímu štítu, uprostřed černá kuchyň, do které byl vyústěn veliký komín, u jedné strany této kuchyně byl záhrob, z kterého byla zase dvířka do pece, kudy se sázel chléb.
Vedle malé světnice oddělený zdí byl chlév v šíři asi dva a půl metru, jak je ještě vidět u Vyhnala v čp. 16.“ Podle stavu této usedlosti soudím, že to tam může být k vidění i dnes.
“Ješte připisuji, že ve velké, jak se říkalo přední, světnici byla v rohu u černé kuchypně postavená pec, která značně zasahovala do místnosti. Stropy ve světnicích byly z kulatiny a z půdy silně pomazaný maznou hlinou a taktéž i místo podlahy dřevěné byla dusaná hlína. Tato hliněná podlaha byla nejdéle také v čp. 16. Tam jsem ještě sám jako malý kluk viděl, bylo to v zimě, Bartůškovi v jednom rohu světnice měli postel a v druhém rohu do země zaražený kůl a u něho uvázaná koza. .
Jediný nábytek, co takové rodiny měly,byla truhla, a ta sloužila i za stůl a malý visací misník, který zavěšen na zdi byl. .
Část obce od č.p 7 byla postavená na panském a k usedlostem nepatřily žádné pozemky. Jak se lidé uživili? Většinou tito domkáři byli tkalci a dělali pro fabriku do Postupic – Na Podlesí.
V létě pomáhali na polích ve statkách, v zimě se zase mlátilo cepy a tak se lidé různě živili, jak se dalo. Sedláci za práci neplatili, lidé se u nich najedli. A když takoví chudí rodiče dělali ve statku, tak za nimi děti přišly a najedli se všichni. Nejvíce se vařila cacarda a lívance nebo vdolky s povidly. Ráno se vařily polévky. V létě se děti z chudých rodin hodně živily ovocem, kterého bývalo hodně. Vařívali hodně povidla, ovoce sušívali na křížaly a prachandu.
V chudých rodinách všeho nedostatek ještě zvětšovalo to, že bylo více dětí, pět až šest, a to bylo skoro v každé rodině. Proto snad i chudí otcové taky zapytlačili, aby se bída trochu zmenšila. A pytlák byl skoro v každé chalupě. .
Také něco z památek osady.
Jako nejstarší uvádím starý dřevěný kříž ve Vořešnici. Kdo jej postavil a proč, to žádný ani z těch nejstarších nevěděl. Můj pradědek se přistěhoval na Věžničky v roce 1811, ale od zdejších starousedlíků se nedozvěděl nic o tom, proč tam kříž stojí a kdo ho postavil. Z každé strany prý býval také kříž, takže stály tři a dodnes ještě po stranách důlky v zemi, jak kdysi stály, jsou znatelny. Zdali po stranách ještě ty dva kříže stály v době, kdy tam můj praděd přišel,nevím. .
A právě k tomuto kříži se vypravíme pro finálku.
Na výchozích souřadnicích je staré stavení a vy zjistěte kolik oken je na straně do cesty.
žádné - N 49°41.457', E 14°46.283'
jedno - N 49° 41.431' E 14° 46.434'
dvě - N 49°41.436', E 14°46.382'
Pro milovníky lovu BF říkám, že všechna tři místa jsou zajímavá a ta chaloupka taky. 
Additional Hints
(Decrypt)
nm anwqrf qeboal fnxenyav bowrxg, cne xebxh bq arw ohqr cnevmrx n hiavge gb pb uyrqnf