Robert Edward LEE
než bude možné vrátit kešku na své místo- nyní je uložena : N - 49.36.534 E - 16.37.892 - pařez a na něm suchá kůra
Robert Edward Lee ( 19. ledna 1807, Stratford Hall, Virginie - 12. října 1870, Lexington, Virginie ) byl americký generál, který se vyznamenal během amerického tažení proti Mexiku a zejména jako velitel konfederačních vojsk v americké občanské válce. Je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 19.století a mistra obranných a ústupových bojů.
Narodil se 19. ledna 1807 v rodině generálmajora Henryho Leea, guvernéra státu Virginie a účastníka války amerických osad proti Velké Británii. Po otcově smrti, v době kdy mu bylo 11 let, ale rodina upadla do dluhů, proto vstoupil do vojenské školy v Alexandrii a později, ve svých 17 letech, na elitní vojenskou akademii ve West Pointu, kterou absolvoval v roce 1829.
Svoji vojenskou kariéru zahájil jako ženijní důstojník ve Fort Pulaski v Georgii. Následně sloužil na řadě míst a funkcí, kde měl většinou na starosti inženýrské práce při výstavbě pevností, silnic a vojenských zařízení. V roce 1831 se oženil s Mary Annou Custisovou, která byla pravnučkou Marthy Washingtonové, choti prvního amerického prezidenta. Se svou manželkou měl sedm dětí. První válečné zkušenosti získal v a mericko-mexické válce. Po bitvě u Cerro Gordo byl v roce 1847 povýšen na majora a na konci tohoto válečného konfliktu dosáhl hodnosti podplukovníka.
Tři roky po skončení americko-mexické války byl pověřen velením posádce ve Fort Carroll v Baltimore. V roce 1852 se stal velitelem akademie ve West Pointu a v roce 1855 byl odvelen na hranici do Texasu, kde jako velitel 2. pluku kavalerie bojuje proti Apačům a Komančům. V roce 1852 zdědil po svém tchánovi plantáž v Arlingtonu a 63 otroků.
V době vypuknutí konfliktu mezi Severem a Jihem USA přešla řada důstojníků ke Konfederaci. On sám jakožto jeden z nejlepších ženijních důstojníků Armády USA, byl ochoten zůstat v armádě Unie, ale jen za předpokladu, že jeho rodný stát Virginie zůstane součástí Unie. Vrchní velitel armády Unie, generál Winfield Scott, jej považoval za svého oblíbence i za nejschopnějšího důstojníka a svého nástupce. To sdělil také prezidentu Lincolnovi. Získal takovou důvěru, že se od generála Scotta dozvěděl veškeré plány, jak Unie hodlá postupovat v boji proti vojskům Konfederace. Ještě týden po vypuknutí bojů mezi oběma stranami setrvával po boku generála Scotta a dalších vojenských představitelů Unie a podrobně se tak seznámil se strategickou koncepcí postupu vojsk Unie i s jeho variantami. 18. dubna 1861 padl Fort Sumter a Lee poté odmítl nabídku na nejvyšší velitelský post Unie. O dva dny později odešel ze služeb ozbrojených sil Severu a 23. dubna 1861 převzal velení nad vojsky Konfederace, což byl pro vojenské velení Unie skutečný šok.V této funkci zůstal po celou dobu americké občanské války až do konečné bitvy u Appomattoxu, po níž 9. dubna 1865 podepsal kapitulační listinu.
Přestože byl nejvyšším polním velitelem poražené Jižanské armády, těšil se i nadále velké vážnosti a již v únoru 1866 byl předvolán na zasedání Společného kongresového výboru pro obnovu Jihu. V roce 1865 se stal ředitelem Washington College v Lexingtonu ve státě Wirginie, kde zůstal jako pedagog až do své smrti.
Zemřel 12. října 1870 a je pohřben pod kaplí, která nese jeho jméno a nachází se na akademické půdě univerzity, která rovněž nese jeho jméno – Washington and Lee University.