Ahoj kačeři! Vítám vás na další mé multině, tentokráte na okraji Krkonoš, totiž v Janských Lázních. Prožil jsem zde v součtu 3,5 měsíce svého života a tak mám na toto míso přeci jen jisté vazby. A jelikož žádná keš věnovaná Jánkám neexistuje, rozhodl jsem se vám je trochu důkladněji ukázat. To obnáší obejít 10 stagí a dojít si pro finálku. Celá trasa měří asi 3 kilometry, od poslední stage na finálku je to skoro kilometr, tak s tím počítejte. Ale zase věřím, že se vám tam bude líbit.
O "Jánkách":
Podle trutnovského kronikáře z 16. století Simona Hüttela byl teplý pramen v dnešních Janských Lázních objeven již v roce 1006 Janem z Chockova, zbrojnošem rytíře Albrechta z Trautenberku, po němž byl i pojmenován jako pramen Janův. Pravděpodobnější je však tvrzení, že pramen byl objeven v 11. století prospektory, kteří hledali nová naleziště rud a vzácných kovů.
První historický zápis pochází z roku 1300 a je obsažen v zemských deskách o majetku rodu Silbersteinů. Další zajímavá zmínka o Janských Lázních byla zaznamenána v cestopisech papežského legáta Aenea Silvia, pozdějšího papeže Pia II., který se při svých cestách po Čechách v roce 1451 v teplém prameni vykoupal.
Po bitvě na Bílé hoře roku 1621 byl majetek rodu Silbersteinů zkonfiskován a novým majitelem se stal proslulý Albrecht z Valdštejna. Ten však již v roce 1628 pro nedostatek peněz dal panství i s Janskými Lázněmi do zástavy cizí šlechtě.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1552.
V roce 1675 začala výstavba prvních lázeňských budov, které nesly také své české jméno – Svatojánské Teplice. Roku 1876 se Janské Lázně oddělily od Svobody nad Úpou a staly se samostatnou obcí. Roku 1902 koupila lázně obec. Roku 1920 převzala lázně se vším zařízením, pozemky a prameny akciová společnost a nastalo období největšího rozvoje Janských Lázní. Roku 1928 byla uvedena do provozu kabinová lanová dráha na vrchol Černé hory.
Světovou proslulost získaly lázně v 1. polovině 20. stol. úspěšnou léčbou následků obrn, především dětské, po vzoru amerických lázní Warm Springs. Janské Lázně se tak staly první léčebnou následků poliomyelitis v Evropě vůbec. Na tuto tradici, kvalitu a zkušenosti naše lázně úspěšně navazují i v současnosti. V rámci Marshalova plánu mělo dojít k vybudování nového lázeňského komplexu, po událostech v únoru 1948 však z politických důvodů k tomu nedošlo, i když již bylo započato s výkopovými pracemi. Roku 1965 byly Janské Lázně povýšeny na město. Po změně státního režimu v roce 1989 přešly některé hotely a penziony do soukromých rukou, ale lázně jako takové zůstaly státním podnikem.
O keši:
Stage 1 N50° 37.880 E15° 46.241 Lanovka na Černou horu:
Stojíte u dolní stanice lanovky na Černou horu. Pamatuji rekonstrukci této lanovky, která proběhla v roce 2006. V dolní části parkoviště tehdy stály vyřazené kabiny staré verze lanovky.
První visutou lanovou drahou, která byla na Černou horu vybudována, byla pomocná nákladní lanovka určená k dopravě stavebního materiálu a podpěr pro chystanou lanovku osobní. Vybudoval ji pod velením škpt. Josefa Klicpery pardubický 1. železniční pluk. Sloužila od začátku srpna 1927 do 27. 10. 1928. Konec provozu nastal pouhé čtyři dny před spuštěním nové lanovky osobní. Poté byla demontována a vrácena do Pardubic. Jednalo se o dvoulanový typ vyrobený firmou Bleichert v Německu.
První visutá lanová dráha pro přepravu osob v ČSR vedla z centra Janských Lázní na Černou horu. S celkovou délkou 3 174 m a převýšením 644 m byla jednou z nejdelších ve střední Evropě a v době svého zániku nejstarší provozuschopnou lanovkou bez rekonstrukce na světě. Provoz zahájila 31. října 1928 po 15 měsících stavby. Projekt a konstrukci zajistila strojírna Františka Wiesnera z Chrudimi (po znárodnění v roce 1948 podnik Transporta). Stavbu provedla brněnská pobočka firmy Wayss a Freytag z Frankfurtu nad Mohanem. Na stavbě průměrně pracovalo 105 lidí za jakéhokoliv počasí. Dokonce i betonování patek podpěr bylo přerušeno až při −18 °C, při vyšších teplotách bylo využíváno topení, pomocí kterého se zahřívaly přístřešky, pod kterými byly tyto patky. Kyvadlová soustava se dvěma kabinami pro třicet cestujících přepravila za hodinu v jednom směru 120 osob. V budově horní stanice byl umístěn pohon a strojovna lanové dráhy, v dolní stanici napínací zařízení lan. Doba jízdy byla 15 minut. Provozovatelem byly od počátku Československé státní dráhy. Vzhledem k finančním problémům se v roce 1931 uvažovalo o uzavření lanové dráhy, k tomu však nedošlo. Po záboru pohraničí Německem provozovala lanovku soukromá firma, která ji obdržela od říšských drah. Po válce byla lanovka zabavena a předána zpět ČSD. O výstavbě nové lanovky v odlišné trase bylo rozhodnuto v 60. letech, kdy již byla prvorepubliková dráha zastaralá. Výstavba nové lanové dráhy byla zahájena roku 1976. Předposlední podpěra (č. 8) na Černé hoře zůstala zachována a od roku 1998 je využívána jako rozhledna Panorama. Dřevěná horní stanice byla naopak zbořena v roce 1987.
Od 1. března 1980 jezdila nová, gondolová (kabinková) lanovka se čtyřmístnými kabinkami v odlišné trase, dolní stanice se od té doby nachází dále od centra Janských Lázní. Délka lanové dráhy byla 2303 m s výškovým rozdílem 566 m, na trati bylo vystavěno 11 podpěr, jízdní doba byla 12,8 minut, přepravní kapacita jedním směrem 400 osob. Stejně jako u první lanovky byly strojovna a pohon lanové dráhy umístěny v horní stanici, napínací zařízení lan v dolní stanici.
V roce 1992 proběhla částečná rekonstrukce lanové dráhy, původní kabinky byly nahrazeny novými od firmy Swoboda, na obou stanicích byly instalovány automatické posuny kabin firmou Girak, došlo ke zvýšení kapacity na 580 osob za hodinu a zvýšení přepravní rychlosti na 3,6 m/s (doba jízdy 10,4 min). V roce 1996 proběhla privatizace lanové dráhy, od 1. července tohoto roku je majitelem i provozovatelem lanovky společnost MEGA PLUS s. r. o. Roku 2000 došlo k rekonstrukci elektrické části lanovky. Provoz druhé lanové dráhy byl ukončen 17. dubna 2006, následující den začaly demoliční práce.
Výstavba historicky čtvrté, opět gondolové lanové dráhy z Janských Lázní na Černou horu byla zahájena v dubnu 2006, v provozu je od 12. srpna 2006. Nová lanovka stojí ve stejné trase jako předchozí. Stejná je i délka a převýšení, nová dráha ale používá kapacitnější kabinky pro 8 osob. Na trati bylo vystavěno 14 podpěr, dolní i horní stanice je umístěna v dosavadních objektech. Došlo k výraznému zvýšení přepravní rychlosti na 6 m/s, tzn. vzdálenost 2307 m urazí kabinka za 7,4 minut. Přepravní kapacita se zvýšila téměř na trojnásobek – tj. 1500 osob jedním směrem – a v budoucnu se předpokládá její další zvýšení. Dodavatelem technologie lanovky byla rakouská firma Doppelmayr. Tato lanová dráha je jediná osmimístná lanová dráha v České republice. Je využívána lyžaři v rámci střediska SkiResort Černá hora a také sáňkaři na Černohorské sáňkařské cestě.
Stojíte u schodiště. Sejděte po něm dolů a spočítejte A schodů. A NENÍ dělitelné deseti.
Stage 2 N50° 37.835 E15° 46.638 Základní škola:
Počátek školství v lázeňském městečku pod Černou horou spadá do devatenáctého století. Prvním rokem výuky v Janských Lázních se stal rok 1870. Do této doby navštěvovaly děti tři km vzdálenou školu ve Svobodě nad Úpou. Tehdejší výuka probíhala pod vedením pomocného učitele pouze v zimních měsících (od listopadu do dubna tři hodiny v odpoledním čase). Po dvou letech, od roku 1872, již výuka probíhala celoročně v provizorně zřízené jednotřídce. Od roku 1875 již škola působila ve své vlastní, nově postavené budově čp. 68. Nyní tzv. dolní budova školy. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo Janských Lázní bylo německé, navštěvovaly původní školu převážně německé děti. V roce 1910 zde vedle 79 německých docházelo i 9 českých dětí. Z mnoha řídících učitelů, kteří se v Janských Lázních vystřídali, nutno zmínit osobu Kajetána Bayera (1857 – 1942). Patřil mezi významné průkopníky lyžařství v Krkonoších. Jako jeden z prvních si nechal dovést lyže z Německa a Norska. Založil se rovněž o rozvoj sáňkařského sportu v Janských Lázních. Po roce 1918, dle zákona o národních školách, musela být zřízena česká škola v obci, kde žilo alespoň čtyřicet dětí. Prostory pro českou menšinovou školu byly vytvořeny ve vile Ludmila čp. 86. Řídícím učitelem se stal Karel Palouš, pozdější známý divadelní herec a režisér Realistického divadla v Praze a profesor na Akademii múzických umění. Na škole působil jeden rok. V důsledku okupace Československa bylo dne 9. 10. 1938 zařízení české školy odvezeno do škol v Hradci Králové a Dvoře Králové nad Labem. Tím končí české školství v předválečných Janských Lázních. Po 2. světové válce došlo k přílivu českých obyvatel do Janských Lázní. Dne 22. 5. 1945 byla budova německé školy zajištěna ve prospěch státu. Správou školy byl pověřen Jaroslav Vojtěch. Ten zde se svou manželkou Zdenou působil 25 let. Zasloužil se o rekonstrukci budovy, která byla po válce v zuboženém stavu. V poválečných letech se počty dětí velice zvýšily. V roce 1954/1955 docházelo do školy 102 dětí. V té době byla škola čtyřtřídní. V roce 1965/1966 dokonce pětitřídní. Počty se ale po čase opět snižovaly. V šedesátých a sedmdesátých letech, za působení manželů Vojtěchových, došlo v budovách školy k dalším významným opravám. Bylo zavedeno ústřední topení a položeny parkety, provedena výměna oken v horní budově školy čp. 81. Manželé Vojtěchovi byli velcí milovníci sportu, proto také své žáky sportovně vychovávali. Školní družina byla otevřena v roce 1957. Historicky první vychovatelkou se stala Emílie Strejčková. Od roku 1976 vedl školu ředitel Miloslav Hýbner, původně učitel ze Svobody nad Úpou. V roce 1989 se stala ředitelkou školy Mgr. Naděžda Hladíková, která školu příkladně vedla dlouhých 23 let. V současné době je ředitelkou právního subjektu Základní škola a Mateřská škola Janské Lázně Mgr. Zdeňka Hrnčířová.
Na průčelí školy je nad vchodem letopočet. Jeho ciferace je B.
Stage 3 N50° 37.834 E15° 46.678 Evangelický kostel:
Novogotická stavba evangelického kostela s polygonální věží se nachází při cestě z centra Janských Lázní ve směru ke kabinové lanovce u centrálního parkoviště. Historie kostela sahá do roku 1871, kdy byl německým augsburským sborem zakoupen pozemek, stavba byla dokončena v roce 1879, kdy byl i slavnostně otevřen. Po roce 1945 se kostel stal majetkem Českobratrské církve evangelické. V roce 1999 byl kostel rekonstruován.
Věž kostela má v nejvyšší části (tedy hned pod střechou) C oken.
Stage 4 N50° 37.855 E15° 46.852 Lázeňský dům:
Velké okno se skládá z D tabulek.
Stage 5 N50° 37.849 E15° 46.911 Prameník:
Přímo zde se žádný pramen nenachází. Vyvěrající minerální voda je sem přivedena potrubím z lokality Starostova a Janského pramene, z hřebenových partií nad Rudolfovým údolím, ležících v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů. Jímací zařízení sestávající z četných pramenních zářezů, z nichž je voda sváděna do sběrných šachtic, a z nich dále do vodojemu, postavila v letech 1928 – 1929 liberecká firma L. Bell & Company. Prameniště v Rudolfově údolí je natolik vydatné, že kvalitní vodou je zásobována i známá dětská léčebna Vesna. Poslední rekonstrukci prameniště a současně nové pramenní zářezy provedla v roce 1981 italská firma Feal Milano. Zvýšila se tím vydatnost prameniště a zajistila vysoká kvalita vody. V roce 2006 byl prameník vysvěcený u příležitosti 1000. výročí nalezení prvního teplého pramene v Janských Lázních. Podle trutnovského kronikáře Simona Hüttla první pramen nalezl v roce 1006 Jan z Chockova, zbrojnoš rytíře Albrechta z Trautenberku.
V altánku s pramenem je celkově E lamp.
Stage 6 N50° 37.827 E15° 46.882 Kolonáda:
Náměstí Janských Lázní je zdobeno secesní kolonádou navrženou vídeňským architektem Brangem. Stavba této stylové dominanty náměstí, kterou tvoří ocelová konstrukce na hlubokých pilotech, se odehrála v roce 1904 pod taktovkou Johanna Blascheka z Trutnova. Pozemek byl získán zavezením hlubokého údolí Janského potoka a jeho vody svedl projektant Otto Fiedler do podzemního "tunelu".
Prohlédněte si uvnitř kolonády jeden z lustrů visící ze stropu. V horní části lustru (v tom horním kruhu) je F světel.
Stage 7 N50° 37.781 E15° 46.974 Krakonoš:
O soše se dočtete přímo na stage, tak tady nic napsáno nebude :-)
Zde se u Krakonoše na informační ceduli dozvíte, že tato jeho socha byla vyrobena v roce, jehož ciferace je G.
Stage 8 N50° 37.735 E15° 46.062 Křesťanský kostel sv. Jana Křtitele:
Horní lázeňskou promenádu v Jánských Lázních zdobí novogotická stavba kostela sv. Jana Křtitele, který zde byl postaven v letech 1882-85. Kostel je tvořen obdélnou lodí s čtvercovým presbytářem a sakristií a samostatně přístupnou věží. Zajímavostí je oltářní obraz jehož autorem je akad. malíř Adolf Liebscher, který je autorem známé Valašské Madony na Radhošti. Malíř sám sebe zobrazil jako nemocného poutníka, který se lačně dotýká Janského pramene a prosí, aby mu Bůh na přímluvu sv. Jana dal zdraví duše a těla. Mistrovskou prací je tepaná mříž, která odděluje vstupní část od lodi, zhotovena byla v letech 1976-77. Smutné období dějin připomíná pamětní deska věnovaná obětem násilí z května června 1945.
Zde je vaším úkolem spočítat na zábradlí H hrotů, které jsou vyšší než ostatní (nedomýšlejte si žádné urvané apod., počítejte ty, které tam fakt jsou.)
Stage 9 N50° 37.689 E15° 46.919 Dětská léčebna Vesna:
A nyní stojíte u konkrétního objektu, kde jsem ty 3,5 měsíce strávil. Ano, v téhle budově. Ta už svoji keš má, proto sem o ní nic psát nebudu.
Na souřadnicích je dopravní značka s dodatkovou tabulkou. Na dodatkové tabulce je samolepka stran instalace značky, v řadě měsíců je vycvaknutý měsíc s číslem I.
Stage 10 N50° 37.602 E15° 46.578 Starostův pramen:
Vydatný pramen poskytující výbornou chladnou vodu.
Na kašně je kovová tabulka a na té v prvním řádku J písmen.
Finálku najdete asi kilometr od poslední stage na N50° 37.(A+F-G)(E-G) E15° 45.(D-H+B)(32-C-I-J)(E). Pro kontrolu ciferný součet všech číslic finálních souřadnic je 66. Za sněhu si k terénu přidejte jednu hvězdičku. Užijte si lov a já se těším na logy.
Informace o krabičce:
Místo: 2.
Logbook: 2.
Krabička: 2.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 16.8.2022