Jsou události, na které se zapomenout nedá. Třeba na tenhle příběh si moje generace, pro kterou zůstal srpen 1968 celoživotním traumatem, určitě pamatuje. Ale místo, kde k téhle události došlo, to odvál čas. Takže: Bylo to tady.
Ještě v roce 2004, po 36 letech, řekl v rozhovoru pro český časopis Dějiny a současnost (4/2004, str. 7-11) slavný polský generál Wojciech Jaruzelski, v roce 1968 polský ministr obrany, v roce 1981 likvidátor Solidarity, v roce 1989 polský prezident: "A tehdy jsme si vzpomněli, jak nás v roce 1968 naši starší bratři z Moskvy informovali o nálezu skladišť zbraní v Československu. Že nám tehdy posílali zprávy, podle nichž po území Československa křižovali nacističtí důstojníci bundeswehru převlečení za turisty. Byly to konkrétní informace, které na mě, na vojáka, dělaly v roce 1968 velký dojem".
O čem to tehdy mluvil? Jak to s těmi skladišti zbraní bylo ve skutečnosti?
O jaru 1968 v Československu toho bylo napsáno a řečeno mnoho. Nutnost ekonomických změn skomírajícího hospodářství v satelitních státech byla už v tu dobu zřejmá i sovětskému vedení, co ale to slaboučké a nenápadné hospodářské uvolnění vyvolá mezi lidmi, to patrně nebylo očekáváno ani sovětskými, ani československými komunisty. Ti byli najednou vláčeni událostmi, které vrcholily dříve nepředstavitelnými činy: zakládáním organizací neovládaných komunisty (KAN, K 231, pokus o obnovení sociální demokracie). 26. června byla zrušena cenzura, den nato byl v několika novinách zveřejněn manifest občanské společnosti "Dva tisíce slov". Pro komunisty šlo do tuhého. A v tuto chvíli vstoupila do dějin jedna zatáčka na silnici číslo 6. A taky oni "nacisté z bundeswehru" (viz výše).
9. července odpoledne oznámil anonym německy telefonem na obvodní oddělení Veřejné bezpečnosti v Karlových Varech, že v kanále u silnice Sokolov - Cheb jsou ukryty zbraně. Místo bylo označeno přesně, na VB tehdy uměli německy, takže lokalita byla prohlédnuta, ale nic tam nebylo nalezeno. Téhož dne byl z pošty v Karlových Varech odeslán anonymní dopis psaný opět německy a adresovaný veliteli Lidových milicí OV KSČ v Karlových Varech (!!! - jak symptomatické), ve kterém se ohlašovalo ukrytí většího množství zbraní, dovezených agenty z NSR, na stejném místě. Pánové z VB se nenechali předchozím nezdarem odradit, znovu vyrazili do terénu a tentokrát byli úspěšnější:
V propustku pod vjezdem na pole ze silnice Sokolov - Cheb mezi Arnoltovem a Mýtinou nalezli 12. července večer 5 plátěných batohů s 20 kusy samopalů Thompson model 1928 používaných za 2. světové války, s 30 kusy německých pistolí Walther, 40 zásobníky k samopalům s 840 náboji, plechovou krabicí se 755 samopalovými náboji a několika prázdnými zásobníky k pistolím. Nález byl převezen na krajské velitelství SNB v Plzni a začalo vyšetřování. Odbornou expertizou Kriminalistického ústavu bylo zjištěno (posudek z 25. července):
Ze samopalů bylo nedávno stříleno a nebyly pak vyčištěny. Z pistolí nebylo stříleno. Vše bylo schopno střelby a nebylo opotřebováno. Samopaly byly označeny americkými, pistole německými značkami z 2. světové války. Batohy byly opotřebovány, jeden vyroben v Kanadě, dva v Gale Prostějov, na jednom byl vymazaný nápis v azbuce s letopočtem 1968. Chemickou analýzou použitých konzervačních prostředků na zbraních bylo zjištěno, že se jednalo o sovětskou konzervační vazelínu "Smazka pušečnaja" dle sovětské normy GOST 3005-51 používanou vojsky Varšavské smlouvy v letním období, která nebyla starší než rok.
Reakce na nález ze strany států Varšavské smlouvy byla neobvykle rychlá. Už 19. července se v sovětské Pravdě objevil článek o nálezu zbraní československé kontrarevoluce u Sokolova. 20. července již bulharský list Rabotničesko delo uvedl, že bylo nalezeno mnoho skrýší zbraní, že se u nás prohánějí západní revanšisté převlečení za turisty a že se situace v Československu blíží situaci před Mnichovem 1938 (!). Zpráva o nálezu pak proletěla i světovými sdělovacími prostředky.
Údaje o výsledcích expertiz měla údajně k dispozici i československá delegace při jednáních v Čierne nad Tisou na přelomu července a srpna, netroufla si však jimi dráždit Leonida Brežněva a jeho soudruhy. Stejně by to bylo zbytečné, už bylo o všem rozhodnuto. Přišel 21. srpen a pak už to nezajímalo nikoho ani u nás. Zpráva o zbraních se ještě objevila v tzv. Bílé knize k událostem v Československu, vydané na podzim 1968 v Moskvě a odůvodňující zásah vojsk. Vyšetřování na české straně bylo v říjnu 68 přerušeno a už nebylo obnoveno. V březnu 69 ve zprávě pro ministerstvo vnitra byl nález a zpráva v našem tisku o něm označen za diskreditační kampaň neznámých osob vůči Sovětskému svazu. To už začínalo nejhnusnější období moderních československých dějin - NORMALIZACE.
(zpracováno podle článku Vladimíra Bružeňáka: Akce NORD - nález zbraní u obce Mýtinka na Sokolovsku v červenci 1968 a jeho vyšetřování. Sokolovsko č.2/2011 str. 15-19 a dobového tisku).
K nálezu došlo u známé zatáčky na silnici č. 6 ze Sokolova do Chebu mezi Březovou a Arnoltovem. Trochu pod zatáčkou směrem k Sokolovu v prudkém klesání po levé straně v propustku pod nájezdem na pole. Dnes už není místo přesně identifikovatelné, protože zatáčka byla od té doby minimálně dvakrát rovnána a sklon svahu změněn. Takže od značky cache je to tak plus mínus 30-50m. To ale nehraje příliš roli. Stejně na to místo všichni zapomněli.
Cestu ke krabičce najdete vyluštěním krátkého kvízu o roce1968. Pro toho, kdo tu dobu pamatuje, je to luštění na několik vteřin. Kdo tu dobu nepamatuje, musí sehnat pamětníka nebo se podívat do informačních zdrojů. Není to problém.
KVÍZ:
1. Kde strávil své dětství Alexander Dubček:
v Kirgizii (A=7), v Tádžikistánu (A=5), na Slovensku (A=6), na Ukrajině (A=8)
2. Který z aktivních členů Varšavské smlouvy se nezúčastnil vpádu do Československa:
Jugoslávie (B=7), Rumunsko(B=8), Bulharsko (B=5), zúčastnili se všichni aktivní členové (B=6)
3. Kdo byl v době vpádu armád Varšavské smlouvy do Československa předsedou československé vlády:
Alexander Dubček (C=2), Arnošt Černík(C=3), Evžen Erban(C=4), nikdo z nich (C=5)
4. Který z československých politiků odmítl podepsat potupný moskevský protokol:
Ludvík Svoboda (D=1), František Kriegel (D=4), Alexander Dubček (D=7), podepsali všichni přítomní (D=0)
5. Kdo byl prosazován na jaře 1968 studentskými hnutími jako protikandidát Ludvíka Svobody na prezidenta:
Jaroslav Heyrovský (E=5), Otto Wichterle (E=8), Josef Smrkovský (E=7), Čestmír Císař (E=6)
6. Který významný sovětský politik pobýval na jaře 1968 na léčení v Karlových Varech a řídil odtud kroky mnoha svých podřízených:
Leonid Brežněv (F=9), Nikolaj Podgornyj (F=3), Lavrentij Berija (F=4), Alexej Kosygin (F=0)
7. Kolik měsíců od srpna 1968 nás chránili před námi sovětští vojáci na našem území:
116 (G=0), 230 (G=9), 256 (G=7), 274 (G=8)
Cache najdete na souřadnicích: N 50°0A.BCD E 012°3E.FG2
ZAPAMATUJTE SI, JAK VYTAHUJETE CACHE Z ÚKRYTU, A ZPĚT JI DÁVEJTE PŘESNĚ OPAČNÝM ZPŮSOBEM. POKUD TOHO NEJSTE SCHOPNI,VŮBEC TAM NECHOĎTE. ZBYTEČNĚ BYSTE OSTATNÍM KAZILI HRU.