Na počátku bylo slovo... Vlastně ne - to je z jiné knížky!
Tak znovu - na počátku byla fotka barevného větrného mlýna, pořízená kdesi v Holandsku. Fotka, která si našla svou cestu až k panu Horákovi.
„Ten obrázek jsem měl stále před očima. Pak jsem se rozhodl, že si udělám radost...."
Tak nějak vznikla prvotní myšlenka na využití areálu opuštěné prasečí farmy.
Než se ale mohlo začít stavět, bylo nejdříve potřeba pozemek rekultivovat.
Poté přišel na řadu architekt.
„Ten nakreslil tubus a zbytek jsem si dělal podle svého,“ dodal s úsměvem Jaroslav Horák
před mlýnem, jehož průměr je 8 metrů, výška 13 metrů a rozpětí perutí 12 metrů.
„Lopatky se točí nuceně. Původně jsem chtěl, aby byly poháněny větrem, ale nakonec
jsem od toho musel ustoupit. Proto černilovský mlýn vlastně není skutečný mlýn..."
„Od začátku jsem chtěl, aby byl mlýn barevný. A jelikož jsem velkým obdivovatelem Antoni Gaudího a Friedensreicha Hundertwassera, pokoušel jsem se udělat něco v tom duchu. S keramikou jsem ale neměl žádné zkušenosti. Proto jsem šel metodou pokus, omyl. Ale myslím, že to nevypadá špatně,“ dodal s úsměvem Jaroslav Horák...
„Je to nejmenší z trojice mlýnů, které bych tu možná rád do budoucna postavil.
Tedy - pokud mi budou hvězdy nakloněny...“ nastínil budoucí plány černilovský „mlynář“.
Jen je trochu škoda, že nakonec musel ustoupit i od svého původního záměru
vybudovat v objektu Muzeum mlynářství.
„To by se asi u mladých s velkým pochopením nesešlo. V průběhu let jsem tak změnil názor
a z mlýna bude galerie a hlavně místo, kde se budou moci lidé setkávat...“
Na závěr ješte několik "mých tradičních" připomínek:
- Auto nechte vedle brány, projděte průchodem a dál pokračujte pěšky!
- Autor a majitel mlýna pan Horák o keši ví, do areálu vstupte bez obav...
- Nelezte prosím na mlýn a nijak jej, ani nic jiného v areálu nepoškozujte!
- Okolí mlýna občas bývá v různých stádiích rozpracovanosti. Hlídejte si georobotky...
- Kešku najdete na výchozích souřadnicích. Kód k zámku vyčtete z ownerova nicku...
- Přeji Vám příjemný odlov!
Zdroj: Hradecký deník a pan Jaroslav Horák.