Rodný domek a muzeum Františka Křižíka v Plánici Multi-cache

Kdo z Čechů by neznal jméno František Křižík? Tento plánický rodák se mimořádným způsobem zasloužil o to, že se v českých zemích elektřina z přítmí školních kabinetů a kouzelnických pódií rozšířila doslova všude - do průmyslu, domácností i veřejných prostor a způsobila tak zásadní přerod společnosti od osvětlované svíčkami a plynovými lampami k té dnešní, kde delší výpadek dodávky elektrického proudu může vést až k fatálním problémům).

Narodil se 8.července 1847 jako syn chudého ševce a posluhovačky. V dětství a mládí to vůbec neměl jednoduché, máte-li zájem, přečtěte si podrobný a s láskou napsaný životopis na webu města Bechyně, kam v roce 1903 přivedl první plně elektrifikovanou železnici z Tábora a získal tak prvenství v celém Rakousku-Uhersku (viz série keší Okolo kolem elinky).

Předtím ale mezi lety 1873 až 1878 stihl zdokonalit nebo navrhnout řadu telegrafních, signalizačních a zabezpečovacích zařízení též zejména pro železnice, kde začínala jeho profesní kariéra.

Ve spolupráci s plzeňským podnikatelem Ludvíkem Piettem, majitelem papírny, zdokonalil Jabločkovu elektrickou obloukovou lampu (spatřil jí v roce 1878 na výstavě v Paříži), vybavil jí diferenciálním elektromagnetickým regulátorem, což vyřešilo problém nestability výsledného světla. V roce 1881 získala tato lampa první cenu na mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži a byla patentována v Anglii, Francii, USA, Německu a dalších zemích.

Finanční zisk z těchto patentů a výroby obloukovek v mnoha zemích umožnil vynálezci zřídit si vlastní podnik.Ten založil v Plzni, ale brzy jej přestěhoval do Prahy - Karlína a získal zakázku na elektrické osvětlení Žofína. Vybudoval rovněž elektrárny a městské osvětlení v četných městech (Písek, Jindřichův Hradec, Žižkov, Karlín a mnoho dalších).

Jak patrno z motta v záhlaví listingu, byl velkým vlastencem (m.j. odmítl několik lukrativních pracovních nabídek od zahraničních firem) a proto se i jeho zásluhou uskutečnila v Praze v roce 1891 tzv. Jubilejní výstava , konaná na památku stého výročí první průmyslové výstavy v Praze. Křižík na výstavišti ve Stromovce zařídil osvětlení, postavil světelnou fontánu a vybudoval první elektrickou dráhu na Letnou. Následovala elektrická tramvajová doprava (1896 Florenc-Karlín-Libeň-Vysočany, 1897 Královské Vinohrady - Žižkov).

V roce 1899 zprovoznil elektrické dráhy v Plzni (plzeňský dopravní podnik stále udržuje v provozuschopném stavu originální vůz č.18 a občas s ním vyjede na nostalgickou jízdu).
Zavedl elektrickou tramvajovou dopravu v řadě dalších měst nejen u nás, ale i v zahraničí. Dělal i pokusy s elektromobily, sestrojil dokonce funkční hybrid, ale zřejmě kvůli neexistenci vhodných akumulátorů zůstalo jen u prototypů.

Křižík sice postupně ztrácel velké komplexní zakázky, ale firmu udržel a dokonce rozšířil s tím, že poněkud proměnil její zaměření, dnes by se řeklo, že se přeorientoval na výrobu komponent. Pořídil ocelárnu, slévárnu, kabelovnu, výrobnu lustrů, elektromotorů, generátorů (i střídavých !), atd...

Zemřel v požehnaném věku 94 let 22.ledna 1941 u syna ve Stádleci u Tábora.

Jeho pohřeb v Praze na Vyšehradském Slavíně (jediný technik mezi českou uměleckou a humanitní elitou!) se v protektorátní atmosféře stal velkou národní manifestací.

Rodný domek Františka Křižíka hostí Křižíkovo muzeum od roku 1957. Pro zchátralost musel být v roce 2007 ze dne na den uzavřen. Zásluhou plánických patriotů hrdých na svého slavného rodáka, ale i řady dalších jednotlivců, institucí a podniků byl po tříleté celkové rekonstrukci znovuotevřen v červnu 2010.

Základem expozice vytvořené pracovníky Národního technického muzea je funkční oblouková lampa z roku 1884 napojená na stále funkční energetické soustrojí, které bylo Křižíkem v roce 1901 instalováno v čachrovské elektrárně. Obsahuje dynamo, olejový regulátor otáček a rozvodnou desku. Na ní si návštěvníci mohou lampu vlastnoručně rozsvítit. Je zde i místnost, kde se promítá film o Křižíkově životě.