RETENČNÍ NÁDRŽE / POLDRY
Také jste někdy při vašich toulkách přišli na podobné místo, jako na kterém nyní stojíte, a říkali si, co že to vlastně je/bylo/bude?
Jako malá jsem to považovala za vypuštěné koupaliště nebo jámu na odpadky (to teda bylo ekologické myšlení).
Stojíte u retenční nádrže typu suchý poldr SN Tatra Zličín.
A co to vlastně je a k čemu je to dobré?
Retenční nádrž /poldr je hráz v krajině, která má za úkol zachytit přívalové srážky a zabránit tak povodňové vlně. Liší se od sebe tím, že v retenční nádrži je stále určité množství vody, zatímco poldr je většinu času bez vody a naplní se na krátkou dobu jen při přívalových deštích.
Chrání kanalizační systém nebo vodní tok před zahlcením srážkovou vodou z přívalových dešťů.
Poldry jsou ohrázované prostory, schopné zadržet část povodňových průtoků. Rozeznáváme poldry suché a polosuché.
Suchý poldr je vodní dílo sloužící protipovodňové ochraně. Ač jde o vodní dílo, je označení suchý u poldru namístě. Po většinu času v něm totiž žádná voda není. Tou se naplní až v momentě, kdy hrozí, že se vylije z břehů přilehlý vodní tok.
Polosuché poldry mají trvalé částečné zadržení vody, které udržuje paty hráze ve vlhkém stavu a plní ekologické funkce menší vodní plochy.
Retenční nádrž a poldr hlavně chrání.
Ve srovnání například s přehradou má poldr vyšší tzv. retenční kapacitu. 100% jeho objemu totiž slouží pro zachycení vody z povodňové vlny. Podobně jako přehrada má i poldr odtok, ale počítá se u něj i s možností vsakování vody do půdy.
V případě poldru je teoreticky možné, aby na ploše, která je určena k zaplavení, probíhala zemědělská činnost. Ve většině případů jsou však poldry zatravněné a velmi často spojené s mokřady jako součást širších biokoridorů.
Výstavbu poldrů či různých vodních nádrží často realizuje Státní pozemkový úřad.Hledání vhodného místa pro poldr přitom není jednoduché. Je jím například údolí, ale už ne úzká soutěska, kde by nádrž měla omezenou kapacitu. Také je nutné brát v potaz, zda v místě není vzácný biokoridor s ohroženými rostlinnými a živočišnými druhy.
Podstatným faktorem jsou také majetkové vztahy, kromě jejich případných vypořádání předchází stavbě sběr geodetických podkladů, nezbytné je přesné vyměřování a neméně podstatné jsou i geologické, hydrogeologické a hydropedologické či půdně-mechanické průzkumy.
Retenční nádrž SN Tatra Zličín byla vybudována jako součást systému odvádění dešťových vod pro v té době nově budovaný závod Tatra na Zličíně. Hlavním účelem této stavby je protipovodňová ochrana spodní části Motolského potoka.
Nádrž je díky 5,5 m vysoké a 130 m dlouhé hrázi schopna při povodních pojmout až 44 520 m3 vody a zatopená plocha je 21 270 m2.
Multinka je to jednoduchá, finální souřadnice získáte opravdu snadno a pro finálku také nemusíte daleko.
1. Stojíte na dně nádrže, sem jste došli po X schodech
(liché číslo, koukejte pořádně, jeden schod je zarostlý a ten "obrubnik" nahoře se taky počítá)
2. Na hrázi se nachází míra měřící „případnou výšku hladiny vody“.
Je na ní několik čísel ve sloupci se opakujících.
Všechny je sečtěte v jedno a vyjde vám sudé číslo Y
FINÁLNÍ SOUŘADNICE:
N 50° 03. (Y*2 + X – 37)
E 014° 18. (X*4 + Y + X + 37)
