Připravili jsme krátkou jednoduchou multinu o jedné zaniklé kapličce v Tuhnicích.
Pseudogotická obecní kaple Nanebevzetí Panny Marie byla postavena v letech 1888-1891 podle plánů karlovarského stavitele Josefa Walderta na prostranství mezi Šumavskou a Západní ulicí uprostřed obce Tuhnice (Donitz). Dne 3. prosince 1891 proběhlo slavnostní vysvěcení kaple. Koncem 2. světové války byla kaple 19. dubna 1945 poškozena při bombardování Dolního nádraží. Trosky kaple byly nakonec na počátku 50. let 20. století strženy.
Historie:
Pseudogotická obecní kaple Nanebevzetí Panny Marie, nazývaná rovněž Děkovná kaple (Votiv-Kapelle), byla postavena v letech 1888-1891 podle plánů karlovarského městského stavitele Josefa Walderta (1848-1927) nedaleko železničního přejezdu na travnatém prostranství mezi ulicemi Ziegelhütten Strasse (dnešní Šumavská ulice) a bývalou Hans Heiling Strasse (dnes chodník k OD Meteor) uprostřed tehdy samostatné obce Tuhnice (Donitz). Dne 3. prosince 1888 byl položen základní kámen a dne 3. prosince 1891 proběhlo slavnostní vysvěcení kaple karlovarským děkanem Würlem. Slavnosti se zúčastnil spolu s dalšími hosty i tehdejší starosta Tuhnic.
Farou spadala kaple ke kostelu sv. Urbana, od roku 1906 pak k nově vystavěnému kostelu Povýšení sv. Kříže v Rybářích. V kapli byla pravidelně každou neděli konána bohoslužba, kterou stejně jako ostatní církevní úkony přicházeli sloužit kněží z Rybář. Dne 12. září slavili místní obyvatelé každoročně na louce kolem kaple svátek patronky Panny Marie. Okolí kaple bylo postupně parkově upraveno a byly zde vysázeny kaštany. V srpnu roku 1910 byly u kaple u příležitosti oslav osmdesátin císaře Františka Josefa I. vysazeny rovněž tři duby.
Koncem druhé světové války byla kaple 19. dubna 1945 poškozena náletem spojeneckých letadel během bombardování Dolního nádraží a kolejového depa v Tuhnicích. Kapli zasáhla jedna ze zápalných pum, které objekt rozpůlila, takže zbyla pouze přední část stavby se zvoničkou. Během náletu se navíc do kaple schovala manželka místního kramáře s malým dítětem a oba byli smrtelně zraněni. Po válce nebyla pobořená kaple již nikdy opravena. Trosky zpustošené kaple byly nakonec patrně někdy na počátku padesátých let 20. století strženy.
Popis:
Pseudogotická kaple na obdélném půdorysu s dvoustupňovými opěrnými nárožními pilíři, krytá břidlicovou sedlovou střechou s latinským křížem v závěru hřeben, s připojeným odsazeným krátkým obdélným, trojboce uzavřeným presbytářem, krytým nízkou břidlicovou valbovou střechou. Vstupní severozápadní průčelí s hrotitým portálem vchodu, uzavřeným obdélnými dvoukřídlými prosklenými dřevěnými dveřmi a proskleným nadpražím s gotizující dřevěnou kružbou, a kruhovým okénkem v ose nad ním, bývalo završeno trojúhelníkovým štítem, zvýrazněným částečně vystupující hranolovou věžičkou, vynesenou na konzolách, s nasazenou štíhlou otevřenou osmibokou sloupkovou zvoničkou, završenou jehlancovou stříškou s makovicí a latinským křížem na vrcholu.
Podélné stěny kaple bývaly prolomeny dvěma páry vysokých hrotitých oken s kamenným ostěním a strmými parapety. Obdobná menší hrotitá okna v bočních stěnách závěru prosvětlovala prostor presbytáře. Vnější stěny kaple byly zdobeny iluzivní režným zdivem v omítce a završeny profilovanou vynesenou korunní římsou pod střechou, zdobenou pásem s obloučkovým vlysem.
Vnitřní zařízení kaple tvořil portálový oltář Panny Marie postavený při vnitřní závěrové stěně presbytáře. Ve středu oltáře byl zavěšen obdélný, polokruhově zakončený obraz Panny Marie (Immaculata) ve zdobeném rámu. Pozadí oltáře bylo završeno trojúhelníkovým štítem a doplněno profilovanými dřevěnými sloupky po stranách. Na menze bývaly postaveny svícny a další liturgické předměty. Po stranách oltáře byly na kovových rámech zavěšeny závěsy, oddělující prostor zaoltáří. V lodi kaple byly postaveny dvě řady dřevěný vyřezávaných lavic.
Použitá literatura:
Bešťáková, K.-Gargula, M. 2005 : Carlsbad – Karlovy Vary: …místa známá i neznámá, Karlovy Vary, 94/95
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad Praha, 20
Hanyková, E. 2010 : Josef Waldert, městský stavitel Karlových Varů, XIX. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 11/15
Nový, J.-Fikar, J. 2011 : Tuhnice, Karlovarské radniční listy 9/2011, Karlovy Vary, 24/27
Fotografie:
www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Keš:
U výchozích souřadnic (=Stage 1) najdete infotabuli, která byla slavnostně umístěna v dubnu 2017. Na ní najdete v podstatě podobné informace jako uvádíme v listingu. Jediné, co nás trochu zarazilo, je rozpor některých zdrojů ohledně stavitele kaple – kromě Josefa Walderta některé zdroje uvádějí Konráda Eckla.
Pokud si dobře celou infotabuli prohlédnete a vše pozorně přečtete, zjistíte následující indicie:
A: Jaké vlajky vlály ze všech domů:
Černo-žluté (A=5)
Červeno-bílé (A=7)
Modro-zelené (A=9)
B: V kolik hodin se vydal průvod ke kapli ?
Po desáté (B=4)
Po dvanácté (B=6)
Po čtrnácté (B=8)
C: kolik celkem historických fotografií je umístěno na infotabuli?
5 fotografií (C=2)
6 fotografií (C=5)
7 fotografií (C=8)
D: Jaký letopočet je uvedený v popisku největší historické fotografie na infotabuli?
1891 (D=8)
1906 (D=6)
1945 (D=4)
Vzorec pro výpočet finále:
N = výchozí souřadnice - X, kde X = (A x B x C x D) + (A x B - D)
E = výchozí souřadnice + Y, kde Y = (D x C x B x A) - (A x D + C + B)
Finálku, bohužel, nebylo možno uložit do bezprostředního okolí, a to z jistých, jasně daných, důvodů. Krátká procházka Tuhnicemi ale jistě nebude na škodu, ale nebojte se, není to daleko. Krabička je velikosti mikro. Dávejte, prosím, pozor na mudly. S maskováním zacházejte šetrně ! Děkujeme a přejeme všem hodně štěstí při lovu. Jo a tužku s sebou. BYOP.