TaBLiCa (????????????? ???????)
V podobě, v jaké periodickou tabulku známe a používáme dnes, ji sestavil v roce 1869 ruský vědec Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Mendělejev měl řadu předchůdců, kteří sestavili jiné, často dost zajímavé verze tabulky, např. tzv. Tellurický šroub. Mendělejev byl však první, kdo pochopil a správně formuloval periodický zákon.
Stručně o různých historických verzích periodické tabulky:
1789 - Antoine Laurent Lavoisier (1743-1794) v "Pojednání o základech chemie" rozdělil prvky podle fyzikálních a chemických vlastností na kovy a nekovy (v té době známo cca 40 prvků). Již předtím v roce 1774 zformuloval zákon o zachování hmoty a definitivně tak vyvrátil teorii flogistonu a v roce 1787 vydal spis o chemickém názvosloví.
1818 - Jöns Jacob Berzelius (1779 - 1848) Významně zdokonalil chemické názvosloví a symboliku. Daltonovy znakové symboly prvků nahradil písmenovými symboly, které používáme dodnes. Zabýval se katalýzou, isomerií, izomorfií (zavedl pojem alotropie a označení mer). Pro svou slučovací teorii využil první elektrochemické poznatky. Předpokládal, že vlastností atomů prvků jsou elektrické náboje. Podle toho rozdělil prvky na elektropozitivní a elektonegativní, pouze vodík byl přechodným prvkem.
1829 - Johann Wolfgang Döbereiner (1870-1849), profesor jenské univerzity. Zabýval se mimo jiné studiem vodního plynu, katalýzou, objevil furfural a formuloval zákon triád (Li - Na - K, Ca - Sr - Ba, S - Se - Te, Cl - Br - I) s tím, že fyzikální a chemické vlastnosti mají průměr ve středním prvku.
1852 - Karel Slavomil Amerling (1807-1884) v uvedeném roce publikoval Pictus Orbis (Svět v obrazech), kde bylo uvedeno tzv. mlunní pořadí prvků, kde byli seřazeny prvky (s českými originálními názvy), v pořadí dle (dnes bychom řekli) elektronegativity.
1862 - Alexandre-Emile Béguyer de Chancourtois (1820 – 886) předložil systém všech 62 tehdy známých chemických prvků seřazených pole stoupající atomové hmotnosti a dal mu trojrozměrnou podobu "tellurického šroubu". Správně však zařadil jen 23 prvků. Zavedl pojem perioda.
1864 - John Alexander Reina Newlands (1838 –1898) byl anglický analytický chemik, který zavedl ve svém systému místo "atomových vah" pořadová čísla prvků a sestavil z nich první periodickou tabulku, když seřadil všech 62 známých prvků po osmi (6 míst však bylo zdvojeno) do sedmi period. Tvrdil, že jsou-li prvky takto uspořádány, jako by se u nich opakovaly určité vlastnosti, svým způsobem se harmonizují - na každém osmém místě na stupnici. Newlands tento jev nazval zákonem oktáv a přirovnal uspořádání prvků k oktávám na klávesnici klavíru.
1864 - William Odling (1829-1921). Velmi dokonalé uspořádání, mezi 57 prvky seřazenými do tabulky podle rostoucí "atomové váhy" dokonce uplatnil výjimku v pořadí u telluru a jodu a vynechal volná místa pro dosud neobjevené prvky.
1869 - Julius Lothar Meyer (1830–1895). První tabulku zveřejnil již v roce 1864, druhá zdokonalená periodická tabulka z roku 1969 vyšla tiskem až v roce 1972. Do tabulky zařadil jen 56 prvků.
1869 - Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834-1907) - formuloval periodický zákon:
Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností
(dnes se používá namísto atomových hmotností pojmu protonového čísla). Jediný již tehdy plně pochopil význam objeveného přírodního zákona a dokázal zobecněné zákonitosti využít k předpovědi vlastností prvků dosud neobjevených. Do své periodické tabulky zařadil nejen všechny známé prvky, ale vynechal i místo pro prvky dosud neobjevené, ale které on předpověděl (včetně atomové váhy). K nejslavnějším objevům předpovězených prvků patřil objev eka-aluminia (Ga), eka-boru (Sc) a zejména eka-silicia (Ge), jehož vlastnostem Mendělejev věnoval nejvíce pozornosti.
Zdroj (+další info naleznete zde):
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dmitrij_Ivanovi%C4%8D_Mend%C4%9Blejev
http://canov.jergym.cz/vyhledav/varian34/historie/historie.htm
K vlastní keši:
CWG měňte kus za kus. Při odlovu se prosím chovejte nenápadně. Kolem rybíků sice nebývá zrovna nával, ale jste vidět i z velké dálky, tak ať nepřilákáte pozornost zvědavých mudlů. Navíc - pokud budete neslyšní, můžete tu vidět labutě, volavky popelavé, desítky divokých kačen, užovky, ledňáčky, žabky, vážky atd.
