Tímto letterboxem bych vás chtěl pozvat na kratší procházku městem a seznámit vás s významnými lidmi, kteří se v Odrách narodili.
Významní rodáci Oder
Nejprve zde vypíšu všechny významné oderské rodáky a krátce si je představíme (prostudování těchto kratších životopisů je nutné pro nalezení krabičky).
1. Ernest Freissler
Vystudoval lékařství na univerzitě ve Vídni a zde následně působil ve všeobecné nemocnici a na chirurgickém institutu. Roku 1865 nastoupil v Opavě do tehdejší nemocnice, kde se o tři roky později stal primářem a ředitelem. Během svého působení věnoval velké úsilí zvýšení lůžkové kapacity nemocnice. Později pro tyto účely získal objekt s 20 lůžky určenými pro pacienty v rekonvalescenci. Toto opatření sice situaci zmírnilo, avšak nevyřešilo. Později zaměřil svá úsilí na vybudování moderní nemocnice. Jeho záměr byl v roce 1894 schválen zemskou samosprávou a v letech 1898-1900 probíhala již výstavba nemocnice. Za vynikající podíl na vytvoření zdravotnického systému v korunních zemích obdržel roku 1881 rytířský kříž řádu Františka Josefa a v roce 1891 mu byl udělen titul vládní rada. V Opavě následně vzniklo na svou dobu nezvykle velké léčebné zařízení, čítající přes 18 objektů, volně rozptýlených v nemocničním areálu. K dispozici bylo nyní již 263 lůžek. Tato nemocnice byla zpřístupněna veřejnosti 2. 12. 1900 a získala název Slezská zemská nemocnice. Arnošt Freissler byl jejím ředitelem do konce roku 1904, kdy odešel do důchodu.
2. Anton Rolleder
Profesor Anton Rolleder se narodil jako prvorozený syn městského lékaře Antona Rolledera. Studoval na technice ve Vídni matematiku a geometrii. Po dokončení vysokoškolského studia byl roku 1880 ustanoven suplentem na reálce v Novém Jičíně, odkud odešel jako profesor na reálku do Vídně. Později byl přeložen do Steyru, kde působil od roku 1889 jako školní inspektor. Za vynikající pracovní výsledky ve školství byl jmenován vládním radou. V roce 1904 byl jmenován čestným občanem Oder. Je autorem kroniky "Dějiny města a soudního okresu Odry"
3. Gustav Kreitner
Gustav Kreitner se narodil 2. srpna 1847 jako syn vrchnostenského sládka Georga Philipa Kreitnera. Absolvoval gymnázium v Opavě a Olomouci. Ve válečném roce 1866 vstoupil jako dobrovolník do armády a při krátkém vojenském tažení se dostal se svým plukem do Itálie. Po něm se věnoval zvláštnímu vojenskému studiu a byl přidělen k Vojensko-zeměpisnému ústavu ve Vídni jako kartograf. Pro jeho schopnosti a zručnost v kartografii, jej hrabě Béla Szécheny jmenoval svým kartografem ve výpravě do východní Asie.V letech 1883 – 1884 vedl konzulát v Šanghaji. Roku 1884 se stal konzulem v Jokohamě. Jeho úspěšné působení uznávaly i zahraniční státy. Později byl povýšen na generálního konzula.Byl pohřben 23. listopadu 1893 v Jokohamě, kde jeho hrob zdobí 6,5 m vysoký pomník z bílého mramoru."
4. Heinrich Johann Demel
Heinrich Johann Demel se narodil 26. listopadu 1808 plátenickému mistru Johannu Demelovi. Po absolvování obecní školy v Odrách, piaristické školy v Lipníku nad Bečvou, gymnázia a university v Olomouci studoval na univerzitě ve Vídni filosofii a později absolvoval právně politická studia. Ředitelem Tereziánské akademie byl jmenován 22. září 1850. V roce 1854 se oženil ve Štýrském Hradci se slečnou Frederikou Othylií von Bosset, dcerou majitele panství Trautenberg a rady štýrského stavovského výboru. Dostalo se mu velkého uznání, že mohl soukromě vyučovat fyzice princezny Marii Terezii a Matyldu Marii, dcery jeho císařské Výsosti arcivévody rakouského Albrechta Bedřicha Rudolfa. Heinrich Johann Demel zemřel 16. ledna1867 abyl pochován na Matzleinsdorfském hřbitově ve Vídni, Trierstrasse 1.
5. Gerlichova rodina
Josef Anton Gerlich
Josef Anton Gerlich, zvaný „malý Gerlich“, se narodil 29. dubna 1796 v Odrách.Splodil čtyři děti, dceru Annu (manželka Viktora Mathiase Gerlicha) a syny Josefa, Johanna a Rudolfa. Po smrti svého otce Johanna Georga Gerlicha – nejbohatšího občana Oder, vedl Josef Anton sám oderskou továrnu na sukno až do roku 1843, pak společně s Viktorem Mathiasem Gerlichem
Viktor Mathias Gerlich
Viktor Mathias Gerlich se narodil 10. února 1813 v Odrách a oženil se svoji příbuznou - Annou, rozenou Gerlich. Měli spolu pět synů - Viktora (1. syn zemřel jako dítě na spálu), Gustava, Eduarda, Viktora a Hermanna. Jako majitel textilní továrny působil Viktor Mathias od roku 1843.
Eduard Gerlich
Profesor Eduard Gerlich se narodil 3. února 1836 jako syn obchodníka se smíšeným zbožím Michaela Gerlicha a jeho manželky Theresie, rozené Müller. Po obecné škole v Odrách, hlavní škole v Lipníku a gymnáziu v Opavě studoval na technice ve Vídni. Roku 1875 projektoval a vedl stavbu tratě přes Gotthardský průsmyk do Švýcarska, kde byl zástupcem vedoucího stavby Ing. Hellwaga a přednostou, později samostatným vedoucím konstrukčního oddělení až do dokončení projektu. Roku 1882 byl povolán jako profesor silničních a železničních staveb na polytechniku do Curychu, kde přednášel do roku 1903. Zemřel v Curychu 14. října 1904 na srdeční zástavu. Byl pohřben - zpopelněním na curyšském hřbitově Sihlfeld.
Julius Gerlich
Julius Gerlich se narodil v roce 1826 v Odrách. Byl dlouholetým starostou města Odry, poslancem Zemského Slezského sněmu v Opavě a vrchním poštmistrem v Odrách. Při ukončení svého veřejného působení v roce 1897, byl jmenován čestným občanem Oder.Za jeho dlouholetou a prospěšnou činnost pro město mu císař Franz Josef I. propůjčil v roce 1870 zlatý záslužný kříž s korunou. Rodné město mu věnovalo stříbrný čestný pohár.Toto ocenění získal za velké a dlouholeté zásluhy o rodné město. Při příležitosti 70. narozenin Juliuse Gerlicha mu v roce 1896 město darovalo obraz v životní velikosti, kterým byl pak ozdoben zasedací sál obecního výboru. Vyvrcholením jeho zásluh však byla audience ve Vídni u císaře Franze Josefa I. Starosta Julius Gerlich zemřel v požehnaném věku 87 let.
6. Alois Klein
Alois Klein se narodil 23. ledna 1836 jako syn oderského učitele Andrease Kleina. Po studiu gymnázia v Opavě a po právně-politických studiích ve Vídni vstoupil roku 1859 do auditorátní praxe. Roku 1860 se stal vojenským soudcem v hodnosti nadporučíka u 8. hraničního pluku v Hradišce. Prošel řadou vysokých funkcí u soudů v Nové Gradišce, Ogubinu, Zemnuni a Gospiči. Roku 1882 byl jmenován vládním radou chorvatsko-slavonské zemské vlády, kde převzal vedení justičního odboru resortu této vlády a stal se sekčním šéfem a představeným justičního oddělení. Provedl reformu vězeňství v Chorvatsku. Zemřel v požehnaném věku 94 let, 22. dubna 1930 v chorvatském Agramu, dnes městské čtvrti Zagrebu.
7. Emil Zimmermann
Emil Zimmermann se narodil 1. ledna 1861 jako syn knihaře Josefa Zimmermanna. Po absolvování měšťanské školy v Odrách absolvoval odbornou dřevařskou uměleckou školu ve Valašském Meziříčí a po jejím ukončení odešel do Vídně, kde se věnoval sochařství. Zde pracoval v ateliéru sochaře Johanna Schindlera, rodáka z Tošovic a později se osamostatnil. Emil Zimmermann je autorem kašny na Masarykově náměstí v Odrách, tří náhrobků na zdejším hřbitově, desky (plakety) a ozdoby z dubových listů na Jahnově kameni ( v současnosti stojí tento kámen s nově vytvořenou deskou nad Odrami u silnice vedoucí na Veselí v místě vyústění „Veselského chodníku“). Zimmermann vytvořil asi 30 uměleckých děl, většinou sochařských prvků – ozdob, na význačných vídeňských budovách, včetně výzdoby obřadní síně židovské části centrálního hřbitova. Úspěšně svá díla prezentoval na výstavách v Americe (Světová výstava Chicago), v Uhrách (Pest, Rab) a v Dalmácii (Zadar). Byl pohřben společně s rodinou na vídeňském hřbitově Baumgarten, Waidhausenstrasse 52
8. Rudolf Kobiela
Rudolf Kobiela se narodil 12. března 1896 jako syn pozlacovače a písmomalíře. Už jako chlapec projevoval neobyčejný talent ke kreslení a modelování, ale poměry v rodině nedovolily tento talent cíleně rozvíjet. Proto Kobiela po ukončení národní a měšťanské školy odešel do učení na řezbářství k sochaři Tinsovi do Gurschdorfu (okres Jeseník). V St. Pŏltenu (Dolní Rakousko) mohl své řemeslo vykonávat již jako zdatný pomocník, ale do tajů práce s kamenem ho zasvětil až v Klagenfurtu akademický sochař Vogler. Za 1. světové války byl Kobiela zařazen do jednotky zvané „Kriegsgräberabteilung“ = oddíl válečných hrobů. Tato jednotka čítající asi 3000 mužů byla rozdělena do 10 skupin s velitelstvím v Krakově v tehdejší Haliči, dnes Malo-Polska. Jejím úkolem bylo shromažďování padlých do společných hrobů a tyto hroby pietně upravovat. Proto v ní sloužili známí umělci všech národnosti tehdejší monarchie. Na výstavě 1. pěšího pluku v Opavě, kde byl přidělen jako pomocná síla vedoucímu výstavy - sochaři Engelbertu Kapsovi, vystavil několik svých obrazů a byl poprvé veřejně uznán jako umělec. Po skončení války ho Kaps přijal v Saubsdorfu (Supíkovice, Olomoucký kraj) jako spolupracovníka. Zde se začal věnovat také malířství. Vlastními silami se nu podařilo sehnat prostředky ke studiu na uměleckoprůmyslové škole v Praze, ale v tomto ústavu zůstal jen 1 měsíc. Byl však zásluhou profesora Brŏmse a Thieleho a hudebního skladatele Finkeho přijat do speciální školy profesora Thieleho. Učil se ze zanícením a na první školní výstavě umělecké akademie obdržel cenu za krajiny. V létě 1923 se Rudolfu Kobielovi splnila jeho touha vycestovat na studijní pobyt do Itálie. Na zpáteční cestě ho v Klagenfurtu zcela nečekaně 12. září zastihla smrt. Zemřel ve dvaceti osmi letech na zánět slepého střeva.
9. August Herzmansky
August Herzmansky se narodil 26. června roku 1834 v Odrách do rodiny oderského soukeníka Georga Herzmanského. Místní soukenictví bylo v krizi, naděje na zlepšení byla mizivá a tak se rodiče roku 1848 rozhodli poslat svého syna do učení na obchodníka do Vídně. Bylo to v bouřlivém roce, kdy Vídní duněly dělostřelecké salvy a tovaryši stavěli barikády. Přesto se Augustovi podařilo získat učňovské místo a po několika letech obdržel výuční list. Pracoval v továrně na stuhy a krajky, ale v roce 1863 se osamostatnil a na vídeňské ulici a otevřel obchod se smíšeným zbožím. V roce 1881 přemístil prodejnu na nároží ulic Mariahilfer Strasse a Stiftgasse, kde vznikl nový obchodní dům „A. Herzmansky“, který patřil k největším v Rakousku-Uhersku. V něm zavedl, v monarchii doposud neznámé pevné ceny. Název „Herzmansky“ vydržel podniku až do roku 1998, kdy byl změněn na „Peek & Cloppenburg“, jméno zakladatele však stále zdobí poslední část původního domu. August Herzmansky zemřel v roce 1896 ve Vídni a byl pohřben, spolu se svou rodinou, na hřbitově Hadersdorf-Weidlingau ve Vídni.
Jak najít keš ?
Keš je koncipována jako letterbox - pomocí instrukcí budete procházet městem a objevovat místa, respektive domy, ve kterých se zdejší rodáci narodili.To ale není vše ! Pod tímto textem bude vyfocených 9 DETAILŮ KAŽDÉHO DOMU a vy budete muset poznat, která fotka patří k danému domu.Tedy - vašim prvním úkolem bude zjistit, jaká významná osobnost se v daném domě narodila a vašim druhým úkolem bude zjistit, která fotka detailu k danému domu patří (velmi doporučuju se také podívat na fotky těch detailů v PLNÉ VELIKOSTI v galerii).
Vše shrnuje tato přehledná tabulka :
Dosazením "rodáka" do řady označené A1-I1 dostanete první číslo a dosazením fotografie do řady označené A2-I2 dostanete druhé číslo. Tato dvě čísla poté sečtete a dostanete potřebnou proměnou.
PŘÍKLAD:
Podaří se nám zjistit, že v domě č. 1 se narodil Emil Zimmermann (číslo 7) a při podrobném prohlížení budovy jsme si mohli všimnout detailu, který má číslo 5. Dosadíme do tabulky a vyjde nám že A = 12. (jedná se pouze o příklad,"A" se 12 nerovná).
Jakmile zjistíte všechny proměnné A-I, tak je jednoduše dosadíte do vzorečku a zjistíte polohu finálové schránky.
Tak jde se na věc !
Úvodní souřanice nás dovedou k domu č. 1. V tomto domě se narodil jeden vynikající matematik a fyzik, ale také učitel jedné významné bavorské královny. V současné době slouží tato budova jako lékarna.
Pokračujeme směrem nahoru náměstím, podél měšťanských domů, mineme radnici a uvidíme zajímavý dům č.2 se třemi kosočtvercovými útvary. V tomto domě sa narodila velmi zručná osoba, ostatně jeho dílo se nachází hned kousek od nás, respektive ve středu náměstí.
Dále pokračujeme přes nedaleký přechod pro chodce a po jeho přejití uvidíme dům č. 3, který je opět ozdoben zajímavými ornamenty. Rodák narozený v tomto domě je stejně zajímavý jako samotný dům, ostatně se o něm možná učí v chorvatských učebnicích dějepisu.
K dalšímu domu pokračujeme od přechodu doleva (po poměrně úzkém chodníčku, podél silnice, takže opatrně) a po pár desítkách kroků, spatříme béžový dům č. 4 s velmi zajímavými kruhovými ornamenty (které nejdou ale zespodu vidět).Někoho možná zaujme fasáda s několika "téčky" .V tomto domě žil úspěšný oderský historik, který strávil velkou část života v Rakousku.
Stále pokračujeme dále rovně a jakmile uvidíme modře zbarvené zábradlí, lemující potůček, který se vlévá do Odry, tak zabočíme doprava. Naskytne se nám pohled na poměrně veliký dům č. 5 modro-šedé barvy.V tomto domě se narodila velmi zajímavá persona, která se může také pyšnit rytířským křížem řádu Františka Josefa.
Jdeme opět směrem nahoru, podél modrého zábradlí, projdeme kolem několika budov, až narazíme na malý přechod přes zdejší potok. Naproti tomuto přechodu můžeme vidět nenápadný dům č. 6 (s pěti okny), ve kterém se narodil velmi talentovaný malíř a sochař, který ale bohužel skonal ve velmi mladém věku.
Pokračujeme dále nahoru a jakmile nám modré zábradlí zmizne z dohledu, pokračujme rovně, až do chvíle, než dojdeme ke křizovatce, která je obklopena dvěma velmi velkými budovami. Ta zchátralejší sloužila v minulosti jako textilní továrna, v té novější (dům č.7 bílé barvy) se narodil jeden z vlastníků továrny, který je rovněž členem rodiny, která má monumentální mauzoleum na oderském hřbitově.
Držíme se vpravo, jdeme do mírného kopce a hned jakmile je možnost, odbočíme doprava a jdeme směrem ke katovně.Mineme budovu katovny, jdem stále rovně, dokud se opět neocitneme na náměstí.Tentokrát popojdeme doleva a ocitneme se před domem č.8, kde si v současnosti můžete koupit např. věci pro svá novorozeňata.V minulosti se ale v tomto domě narodil velmi úspěšný obchodník, který prorazil zejména v Rakousku.
Tady naše pouť náměstím a jeho okolím končí. Za našim posledním oderským rodákem se musíme trochu projít. Opět projdeme celým náměstím, projdeme skrz malý parčík, projdeme kolem obchodního domu "Odra" (na tomto místě kdysi stával Oderský zámek) a dojdeme až na ulici "Zámecká".Po této ulici se vydáme dolů a zanedlouho nás upoutá velká budova, jejíž účel je na první pohled zřejmý - v této budově se kdysi vařilo pivo. Málokdo ale ví, že v tomto domě č.9 se kdysi narodil člověk, který byl ve svém oboru neskutečně úspěšný v daleké Asii a je pohřben v druhém největším městě Japonska.
Tohle byla naše poslední zastávka, už byste měli mít vše potřebné k získání finálových souřadnicích z tohoto vzorečku (závorky mezi sebou nenásobte ! ) :
N 49° 4 (B-D-A).(H-G) (F-I) (F-C-D)
E 017° 5 (A+C-G).(E+A-I) (B-E+D) ( H+C-G)
Finálka se nachází trochu dále, mimo rušnou část, uprostřed "ničeho".
Součástí keše je razítko, které neslouží k výměně, ale pouze k tomu, aby jste si ho otiskli někam do deníčku a měli na tuto kešku pěknou vzpomínku.