Vítejte na mé další založené multině - jubilejní 100. založené.
Milníky nejsem zvyklý nějak moc oslavovat, ale u sté založené multinky jsem si říkal, že to trochu oslavím. Nu a když stá multi, tak fakt multi. Rozhodl jsem se vás protáhnout po všech existujících a funkčních osobních železničních nádražích v Praze.
Něco málo k rozvoji železnici v Praze:
Osobní i nákladní doprava na území dnešní Prahy se uskutečňovala na tratích budovaných zpočátku samostatně různými společnostmi.
1830 Lánská koněspřežka – provozovala Pražská železniční společnost z Brusky (poblíž dnešní stanice Praha-Dejvice) směrem ke Kladnu.
1845 c. k. Severní státní dráha z Olomouce (navazující na Severní dráhu císaře Ferdinanda z Vídně) na dnešní Masarykovo nádraží
1. června 1850 – prodloužení státní dráhy do Podmokel (dnešní Děčín) a Drážďan
1863–1868 – Buštěhradská železniční společnost v Bubnech (tehdy ještě ležících mimo Prahu) do státní dráhy zaústila Buštěhradskou dráhu, která vznikla přestavbou Lánské koněspřežky, roku 1923 byla Buštěhradská dráha zestátněna.
1862 – Česká západní dráha z bavorského Brodu nad Lesy (Furth im Wald) přes Plzeň na tzv. Nádraží Praha (dnešní nádraží Praha-Smíchov).
14. prosince 1871 započala provoz Dráha císaře Františka Josefa z Prahy (nádraží Františka Josefa, dnešní Hlavní nádraží) do Benešova, Tábora a Vídně.
1872 – v blízkosti nádraží Dráhy císaře Františka Josefa byla na samostatné stanici ukončena Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. Obě nádraží postupně splynula.
1872 – zprovozněna Pražská spojovací dráha v trase Smíchov – Praha (dnešní hlavní nádraží) – Hrabovka (napojení na Státní dráhu). Tím byla propojena nádraží čtyř různých železničních společností. Téhož roku Česká západní dráha vybudovala na Smíchově i nákladové nádraží, nazývané Společné, a Buštěhradská dráha vyústila na smíchovské nádraží odbočku z Hostivice.
1873 – do smíchovského nákladového nádraží vyústěna trať ze Slaného, kterou vybudovala Pražsko-duchcovská dráha.
1873 – Rakouská severozápadní dráha zavedla na provizorní nádraží na Rohanském ostrově trať z Lysé nad Labem, ta byla roku 1875 prodloužena až na Severozápadní nádraží s velkolepou odbavovací budovou. Původně soukromá Rakouská severozápadní dráha byla zestátněna roku 1908. Provoz na trati z Vysočan přes libeňské dolní nádraží na Těšnov byl ukončen roku 1972, nákladní trať z Vysočan na Rohanský ostrov byla zrušena roku 1984.
1882 – České obchodní dráhy zprovoznily místní dráhu Nusle–Modřany převážně pro potřeby modřanského cukrovaru. Trať byla roku 1897 prodloužena do Dobříše, roku 1905 byla dostavěna odbočka do Jílového u Prahy, která se zde napojila na již existující trať z Čerčan. Tato trať byla lidově nazývána Posázavský pacifik. V pražském úseku prošla několika přestavbami.
1898 – zprovozněna vlečka podolské cementárny a několik let sloužila i osobní dopravě. Zrušena byla roku 1945.
Od roku 1910 začala být koncepčně oddělována nákladní doprava od osobní dopravy, jak navrhovala Pražská nádražní komise již roku 1910. Bylo postaveno několik nákladních tratí sloužících jako částečný obchvat Prahy (1919 Vršovice–Libeň, 1941 Malešice–Běchovice, 1964 Chuchle–Vršovice, tzv. železniční jižní spojka, 1979 propojení nádraží Vysočany a Libeň horní, 1980 Holešovická přeložka) a několik nákladišť a seřaďovacích a nákladních nádraží (1910 Přístav Holešovice, 1917 Vršovice, 1936 Žižkov). V letech 1949–1957 byly po trati Hostivař–Libeň vedeny i osobní dělnické vlaky. Jihozápadní část nákladního obchvatu, která měla spojovat Jinonice tunelem přes Hlubočepy s železniční jižní spojkou, ani trať Dejvice–Holešovice v severní části města nebyly nikdy realizovány.
Usnesení vlády č. 928/1960 z 12. října 1960 vyhlásilo záměr soustředit osobní dopravu na hlavní nádraží, odstavování a servisní činnosti soustředit do odstavných nádraží Sever a Jih (vybudováno pak bylo v letech 1961–1999 pouze jižní). Plochy Masarykova nádraží a nádraží Bubny a Těšnov měly být uvolněny. Nákladní doprava měla být svedena do jediného hlavního seřaďovacího nádraží ve Vršovicích (roku 2000 bylo naopak rozhodnuto o jeho zrušení), tranzitní vedena po obchvatech, v jejichž budování se pokračovalo.
Ke keši:
Keš má atribut, že není 24/7. Z důvodu, že některé indicie jsou v noci nezjistitelné, protože je nádraží zavřené. Jedná se, pokud vím, především o Masaryčku. Snažil jsem se, aby keš opravdu byla T1, všechny stage i finálka by měly být dostupné z invalidního vozíku. Pokud by byl někde problém, prosím, kontaktujte mě (zejména se týká bohužel už finálky).
Pro výpočet finálních souřadnic potřebujete sesbírat indicie, které postupují abecedně podle kódu WP, tzn. BěchoviceBraníkBěchovice - střed...Žvahov. Bude-li indicie z Běchovic 500, z Braníka 7, z Běchovic - střed 33 a ze Žvahova 40, bude mít výsledná indicie tvar 500733...40. VŽDY SI DEJTE POZOR, ZDA POČÍTÁTE S AKTUÁLNÍ VERZÍ!! HISTORIE ZMĚN JE VYPSÁNA NÍŽE.
Tuto indici pak vyplňte do tabulky, prvních osm číslic do prvního řádku, dalších osm do druhého řádku a tak až do konce.
| A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
| . |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
| . |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
| . |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
| . |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
| . |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
| . |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
| . |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
| . |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
| . |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
| . |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
| . |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
| . |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
| 4 |
9 |
8 |
0 |
9 |
2 |
6 |
9 |
Nyní můžete provést výpočet souřadnic, pro který je použit tzv. "dawtonův systém", dle bonusové keše Mokroš.
Bude to, ale trošku jiné sčítání, než jaké jste se učili ve škole. V každém sloupci normálně zapište jako dílčí výsledek jednotky, ale desítky dále nepřevádějte.
Příklad:
XYZ
123
456
789
258
X = 2, Y = 5, Z = 8
Keš najdete na souřadnicích:
N 50° 0A.BCD' E 014° 1E.FGH'
Kód k zámku je vyznačen zelenými buňkami v tabulce indicií. Stačí je seřadit jak při čtení, zleva doprava a shora dolů (sloupec E, sloupec D, sloupec H, sloupec F a sloupec G).
Pokud jde o T1, vlivem nutné změny místa a specifického provedení finálky, ji vozíčkář patrně regulerně neodloví. Dále, a to jsem si neuvědomil, asi není T1 stage na Žvahově. Vše ostatní by mělo být OK. Pokud by se na keš nějaký vozíčář chystal, nechť mi napíše a domluvíme se.
HISTORIE ZMĚN, S NIMIŽ JE TŘEBA POČÍTAT:
13.6.2020 - v souvislosti s ukončením rekonstrukce Negrelliho viaduktu zrušena stage Bubeneč-Vltavská a zavedeny stage Bubny a Holešovice zastávka. Změněn kód keše a některé pozice čísel v tabulce potřebných pro kód.
5.1.2021 - v souvislosti se zrušením Strašnic-zastávky a zprovozněním Edenu zrušena stage Strašnice-zastávka a zavedena stage Eden. Z technických důvodů byly dále změněny indicie na stagích Braník, Dejvice, Komořany a Veleslavín. Přizpůsobena tabulka, aby seděly nezměněné souřadnice i kód.
22.11.2021 - v souvislosti se zprovozněním Zahradního města zavedena stage Zahradní město. Z technických důvodů byly dále změněny indicie na stagích Kačerov, Krč, Libeň a Žvahov. Změněn kód keše a některé pozice čísel v tabulce potřebných pro kód.
1.4.2022 - po obnově a sehnání stejného zámku jako na původní keši nový kód zámku.
2.3.2023 - po zničení keše na původním místě přesun na nové místo.
21.4.2024 - v souvislosti se zrušením Smíchova-severního nástupiště a zprovozněním Rajské zahrady zrušena stage Smíchov-severní nástupiště a zavedena stage Rajská zahrada. Z technických důvodů byly dále změněny indicie na stagích Velká Chuchle, Horní Počernice, Hostivař, Ruzyně a Zbraslav. Změněn kód keše a některé pozice čísel v tabulce potřebných pro kód.
Click to verify coordinates
Pokud vám ověřovač dá červenou nebo vám to zkrátka nebude nijak logicky vycházet, nebojte se na mě obrátit s prosbou o kontrolu.
Informace o krabičce:
Místo: 2.
Logbook: 3.
Krabička: 2.
Počet zmizení: 1
Poslední kontrola: 21.4.2024
casperbohemia děkuji za betatest indicií
jiri.s děkuji za betatest indicií a naprogramování stránky se souřadnicemi
geopavkovi děkuji za výrobu a instalaci samotného úkrytu
Ricovi za návrh systému vypočítání souřadnic a kódu a zámku a jeho kompletní realizaci