Ano, tento neúnavný propagátor elektro-geo-bike-cachingu, vášnivý luštitel saských mysterek ve starogermánštině, odpůrce šplhu kamkoliv, somelier řeckých koňakových sluncí a malých plzeňských dvanáctek dnes slaví sedmdesátiny. A to je číslo, ke kterému patří i právo na roztomilé vrtochy: málokdo o něm například ví, že je majitelem neskutečné sbírky videokazet VHS se všemi 1780 díly nedělního Objektivu, že při placení v hospodě vždy zaokrouhluje cenu na stokoruny směrem dolů (a mnohdy mu to i projde) a že by z pověrčivosti nikdy (ale opravdu nikdy!) nekoupil lichý počet rohlíků.

Jiříku, jako owner pátkovských keší musím s odstupem času veřejně přiznat, že Tvoje páteční logy byly jedním z duševních pohonů, díky kterým jsem celou sérii nakonec zdárně dokončil: v dobách největších předpublikačních stresů jsem si je s oolongovou plachetnicí v ruce pročítal, cítil z nich nadšení a podporu a těšil se na další (a to jsem tehdy ještě například ani neznal pikantně lechtivé okolnosti Tvého odlovu čtyřiadvacítky). Budiž Ti tedy tato keš alespoň malým dodatečným poděkováním….

Jak na keš?

K oběma souřadnicím připočti dvojnásobek věku oslavence a následně od obou odečti 140. Že luštění hází výsledek zpátky na otazník? Ano. Není to náhoda, jde přeci o dárek! A taky o připomenutí první oslavencem odlovené mysterky, kdy zarputile hledal finále cache „Socha svobody“ v místě jejího otazníku ve stráni nad silnicí v Doubí a po dvou hodinách to vzdal jen proto, že na něj Doubští z obavy o pád kamenů na projíždějící auta zavolali hlídku Městské policie…